Opět se objevil žebříček popularity nejoblíbenějších politiků: provedla ho agentura STEM. Jak se dalo celkem snadno čekat, na čele je s 52 procenty premiér v demisi Jiří Rusnok.
Proč je vlastně Rusnok u lidí tak oblíbený, těžko říct. Jeho vláda, nevzešla ze žádných voleb, nezískala důvěru a bude končit. Celkem nic pozoruhodného neudělala.
To samo o sobě nijak nepřekvapí, protože takových oblíbenců jsme tu už měli víc, třeba Stanislava Grosse. Ten sice nejspíš ledacos provedl, jistě to byly dost pozoruhodné kousky, ale to do jeho tehdejší obliby u mas nebylo nejspíš zahrnuto.
Je zajímavé, že kromě premiéra není v průzkumu na žádném viditelném místě nikdo z Rusnokových ministrů. Protože nevíme, jakým způsobem se vlastně tazatelé ptali, můžeme se jen dohadovat, zda jsou ministři tak neoblíbení, že se nedostali před posledního uvedeného Borise Šťastného, který má jen sedm procent. Nebo je lidé za politiky nepovažují? Nebo nebyli jako politici v průzkumu nabídnuti?
Proč zcela zmizel kdysi nejoblíbenější premiér a „presumptivní prezident“ Jan Fischer, který měl před čtyřmi lety podporu dokonce 79 procent lidí? Možná mají lidé problém si pod těmi jmény z vlády někoho vybavit a SPOZ možná není tak úžasným zdrojem charismatu, jak se čekalo.
Ale tak to je jedno, když nejsou oblíbení, tak nejsou. Pokud ale měla být tato vláda trenažérem na „opravdovou“ vládu po volbách, tak se to moc nepovedlo.
Další v pelotonu
Na dalších místech jsou Michal Hašek (46 %), Tomio Okamura (46 %), Bohuslav Sobotka (45 %), Lubomír Zaorálek (41 %), Andrej Babiš (40%) a teprve potom jako první z pravicových politiků Jiří Pospíšil (37 %), který je na tom stejně jako Karel Schwarzenberg a jen o procento méně má Miroslava Němcová (36 %)
Co to znamená? Zcela očekávatelnou neoblíbenost politiků bývalé vládní koalice, očekávání spojená se sociálními demokraty a s novými mesiáši. Jestli potěší exprezidenta Klause, že je na tom jen o procento lépe než zelený Ondřej Liška, těžko říci. Jeho nový kůň, tedy snad spíše kobylka napájející se z potůčků sjednocující se pravice Jana Bobošíková, je na tom ještě o pár procent hůř.Škoda, že už Jiří Paroubek nemůže triumfálně vyhlásit, že je oblíbenější než Kalousek, když má patnáct a Kalousek jen čtrnáct procent.
Současný prezident v tabulce vůbec není, ještě v červnu se ale jako „instituce“ těšil asi polovině hlasů vyjadřujících mu důvěru. Okamura se tedy díky tomu, že není na Hradě, dostal aspoň do tabulky. Jinak má jistě bezesné noci. Je tak děsně oblíbený a je věčná škoda, že ho do prezidentské volby nepustili. Místo Hradu ho teď čeká v nejlepším případě známý sněmovní bufet a méně významný přilehlý jednací sál.
Znamená ta obliba něco? Upřímně řečeno, je to trochu jako jízda na gumovém laně. Oblíbenec patří třeba k nějakému spolku, který dostane jen zlomek jeho „osobních“ procent. Na druhou stranu lze být na chvostu, ale když je to ocas dobré lišky, dá se prima běžet. Třeba Kalousek. Ve formuli 1 se tomu říká vzduchový pytel. Nalepíte se za zadek rychlejšího vozu před vámi a hned se vám lépe vede.
A hlavně platí, že dneska v politice nahoru, zítra dolů a pozítří třeba taky nohama napřed úplně pryč.
