Slavné video "trololo" jste určitě viděli. Pokud ne, seznamte se s ním právě teď. Věřte, za ty necelé tři minuty to stojí - stoprocentně vám při pondělí zlepší náladu. Dnes zemřel jeho hlavní hrdina, zpěvák Eduard Chil.
Je to jeden z těch krásných internetových příběhů. Před dvěma roky kdosi vyhrabal 34 let starou píseň Jsem rád, že se konečně vracím domů. V něm Eduard Chil (1934 - 2012) zpívá píseň beze slov. Přednes je natolik komický (a pro pohyby a gesta to platí dvojnásob), že se z písně stal virální hit. Však si to připomeňte:
Pro vokalizovanou píseň se vžilo jméno Trololo a z Chila se stal Pan Trololo. Videa mají dohromady desítky milionů shlédnutí. Dokonce můžete najít na YouTube video, kde se nečekaný hit opakuje neustále dokola deset hodin. Má sedm a tři čtvrtě milionů shlédnutí, byť něco nám říká, že do konce to nedokoukal nikdo.
Píseň původně slova měla. Výklad toho, proč je interpret opustil, se liší. Podle jedné verze byl text zakázán kvůli narážkám na kovbojský - a tedy americký - styl života, podle jiných nebyl dobrý a třetí varianta tvrdí, že to byl důsledek osobního sporu mezi textařem na jedné straně a skladatelem a interpretem na straně druhé.
Pro Eduarda Chila to byl každopádně nečekaný návrat na výsluní. V roce 2010 byl polozapomenutým hudebníkem s velmi bohatou kariérou v Sovětském svazu: prosadil se začátkem šedesátých let, v roce 1974 dostal cenu Národní umělec Ruska.
Eduard Chil utrpěl koncem května mozkovou mrtvici a upadl do komatu. Zemřel dnes brzo ráno v Petrohradě.
Jakkoli je trololo obskurní, spolehlivě zlepšuje náladu. V pondělí se to obzvlášť hodí, a proto ještě jednou:
No a potom si samozřejmě pusťte ten desetihodinový maraton. RIP!
