Výtvarník Knížák bude mít pohřeb se státními poctami. Jaký je rozdíl mezi takovým obřadem a státním pohřbem?
Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na dnešním zasedání o tom rozhodla vláda, informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). S plánem kabinetu poté vyslovila souhlas rodina. Vláda stejně rozhodla také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku naopak nevyužila.
S pohřbem se státními poctami vyslovila souhlas vdova po zesnulém výtvarníkovi Marie Knížáková. "Mám jasno hned, protože můj muž byl úžasný člověk. Pro tuhle zemi udělal opravdu maximum, čeho byl schopen. Myslím, že si to zaslouží," řekla Knížáková. Datum a místo veřejného rozloučení zatím nezná.
Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg.
A jaký je rozdíl mezi státním pohřbem a pohřbem se státními poctami? Státní pohřeb obvykle navrhuje vláda nebo prezident a vyžaduje oficiální souhlas vlády i rodiny zesnulého. Je vyhrazen pro nejvyšší představitele státu, jako je prezident či premiér, případně pro mimořádné státníky a výjimečné osobnosti.
Pohřeb se státními poctami většinou iniciuje příslušné ministerstvo, v případě Knížáka to byl resort kultury, či jiná státní instituce, přičemž vláda ho pak schvaluje po dohodě s rodinou. Pořádán je pro významné osobnosti, ať už z oblasti kultury, sportu či vědy, případně i pro politiky, kterým nepřísluší plný státní pohřeb, jako to bylo v případě Karla Schwarzenberga v prosinci 2023.
Odlišná je i organizace. Státní pohřeb podléhá přísnému a pevně danému státnímu protokolu. Součástí bývá vystavení rakve na významném státním místě, například na Pražském hradě, smuteční průvod, státní smutek, stažené vlajky na půl žerdi, minutka ticha po celé zemi, čestná stráž vojáků a účast zahraničních delegací. Naopak průběh pohřbu se státními poctami vychází z přání rodiny, jsou v něm ale začleněny vybrané státní prvky, například rakev přikrytá státní vlajkou či čestná salva. Celostátní smutek se při něm nevyhlašuje.
Státní pohřeb plně financuje země prostřednictvím Úřadu vlády či Kanceláře prezidenta republiky. Ten se státními poctami hradí rodina, stát pouze zaplatí část nákladů spojenou se státními symboly.
Rodiny ale státní pocty mohou odmítnou, i když je schválí vláda. Stalo se to třeba v roce 2016, kdy vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské.
