10 oficiálních čísel, která vyvracejí bludy Okamury, Rajchla a trollů na sítích o Ukrajincích v Česku
Politici jako Tomio Okamura a Jindřich Rajchl šíří o Ukrajincích v Česku nepravdivé informace za účelem získání voličů.
Oficiální data českých úřadů ukazují, že odvody a daně ukrajinských uprchlíků přinášejí do státního rozpočtu výrazně více peněz, než kolik činí výdaje na jejich podporu.
Většina Ukrajinců v ČR pracovitě přispívá k ekonomice v mnoha odvětvích a podmínky pro získání jejich trvalejšího pobytu zůstávají velmi přísné.
Tomio Okamura, Jindřich Rajchl a někteří další lidé ze souručenství kolem vládní SPD opakovaně útočí na Ukrajince, kteří žijí v České republice. Okamura by chtěl také škrtnout necelých 8 miliard, které letos dostanou Ukrajinci na dávkách. Když se ale podíváme na čísla Českého statistického úřadu, úřadů práce, Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Finanční správy, tak vidíme, že Ukrajinci přinášejí do českých rozpočtů a systémů daleko více peněz, než do nich stát a obce investují. Nemluvě o tom, že bez práce Ukrajinců se některá odvětví, jako stavebnictví, obchod, zdravotnictví, školství, pohostinství a další služby, dnes neobejdou.
Když si dáme do kontextu čísla a data českých úřadů, tak je vidět, že protiukrajinské tažení Tomia Okamury je nesmyslným rétorickým cvičením, které má přilákat voliče, kteří moc nepřemýšlejí. A z lidského hlediska je to odporné, protože mnoho Ukrajinců skutečně uteklo ze své vlasti před válkou. Pokud předseda Poslanecké sněmovny Okamura a někteří další lidé útočící na Ukrajince umí číst, zde je sada oficiálních čísel, po které by se jim mohlo rozsvítit. Jenže to se bohužel nestane.
Obyvatelé Ukrajiny jsou dnes v České republice největší menšinou. Podle údajů Ministerstva vnitra jich u nás k 30. červenci žilo 619 176. S dočasnou ochranou zde bylo registrováno 394 505 lidí. Ti přišli po vypuknutí války, kterou zahájilo putinovské Rusko v únoru 2022. S přechodným pobytem je pak tady 98 807 osob a s trvalým pobytem 125 864 Ukrajinců.
V Česku mají lidé z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou nárok na finanční podporu (takzvanou humanitární dávku). Dávku ale nedostane ten, kdo u nás pracuje a vydělává si dost peněz na pokrytí životních nákladů. Výjimku pak mají zranitelné osoby, ty mohou dávku dostávat, ale ne všichni ji pobírají, protože o ni někdo nepožádal. Mezi zranitelné osoby patří děti, studenti do šestadvaceti let, senioři, invalidé, těhotné ženy nebo lidé pečující o malé děti. Za ty například český stát platí zdravotní pojištění.
Okamura a spol. ale bohapustě lžou, když říkají, že na ukrajinské uprchlíky se v Česku doplácí. Není to pravda už dva roky.
Ukrajinci s dočasnou ochranou odvádějí do systému více, než kolik z něj čerpají na podporách a nákladech (to jsou kromě dávky i výdaje ve školství, zdravotnictví atd.). Podle Ministerstva práce a sociálních věcí je bilance kladná již od roku 2024. Za rok 2025 dosáhly příjmy státního rozpočtu z daní a odvodů od ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou 24 miliard korun. Výdaje na jejich podporu tvořily necelých 16 miliard (protože, jak již bylo řečeno, nejsou to jenom dávky). Letos by měla být bilance ještě pozitivnější. Připočítejme k tomu také spotřebu statisíců lidí.
Třeba v první polovině letošního roku poskytla Česká republika (tedy už za vlády, jejíž součástí je i Okamurova SPD) ukrajinským domácnostem humanitární dávky ve výši 3,63 miliardy korun, což je o miliardu méně než ve stejném období loňského roku. To jsou údaje z úřadů práce, kde se o tuto dávku žádá. Tu by chtěl Okamura škrtnout, ale to podle českých zákonů v podstatě není možné.
Podle měsíčních a kvartálních statistik pracuje v Česku kolem 170 000 ukrajinských uprchlíků. Ti platí sociální a zdravotní pojištění, DPH, daně z příjmů a spotřební daně.
Samotná dočasná ochrana pro osoby prchající z Ukrajiny byla před časem společným rozhodnutím zemí Evropské unie prodloužena do 31. března 2028. Ovšem nově mohou muži v odvodové povinnosti přijet pouze tehdy, pokud mají na Ukrajině splněnou vojenskou službu. Těch, kteří jsou v tomto věku a už tady žili, se to retroaktivně netýká.
Vyvstává samozřejmě otázka, co se bude dít s ukrajinskými občany s dočasnou ochranou v Česku (ti s přechodným a trvalým pobytem mají jiný status), když skončí válka v jejich zemi. Zůstanou? Odjedou? Dostanou trvalý nebo přechodný pobyt? A jak to celé bude s dávkami a s jejich odvody do rozpočtů souviset? Zatím odpověď neznáme, ale dá se předpokládat, že většina z nich se domů nevrátí. Někteří totiž nemají kam jít a pokud mají, bylo by složité se tam uživit. Navíc česká ekonomika práci většiny z nich potřebuje. Tomio Okamura velmi dobře ví, přesto neustále lže.
Trvalý pobyt je ale v České republice dosažitelný nejdříve po pěti letech. Občanství mohou cizinci mimo EU získat až po deseti letech. A české úřady s přidělováním občanství hodně šetří, za rok ho dostane jen pět až šest tisíc lidí.
Speciálně pro Ukrajince proto vznikla možnost přejít z dočasné ochrany na takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, jenže podmínky jsou tak přísné, že je téměř nemožné toho dosáhnout. Žadatelé nesmějí po nějakou dobu pobírat humanitární dávku a musejí mít roční příjem na hlavního dospělého 440 tisíc korun. Na každou další dospělou osobu a dítě pak 110 tisíc. Vzhledem k tomu, že Ukrajinci jsou u nás zaměstnaní převážně v manuálních profesích s nízkými platy, je tato částka pro většinu z nich naprosté sci-fi. Například z osmdesáti tisíc žádostí bylo vyhověno jen patnácti tisícům. Přitom Ukrajince český pracovní trh nutně potřebuje.
Ještě se podívejme v případě Ukrajinců na celková čísla. Protože se nejedná, jak již bylo řečeno, jen o lidi s dočasnou ochranou. Celkem jich u nás momentálně žije na 620 tisíc.
Většina dospělých Ukrajinců v Česku pracuje. Sledovat jejich ekonomické aktivity je ale podle Českého statistického úřadu někdy složité, protože data k tomuto tématu poskytují jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo průmyslu a obchodu. Cizinec, který u nás vykonává dvě zaměstnání, a to je u Ukrajinců jev obvyklý, tak může být registrován dvakrát.
Přes 35 procent zaměstnaných Ukrajinců je u nás vedených jako pomocní či nekvalifikovaní pracovníci, 33 procent jako obsluha strojů a zařízení či montéři, přes deset procent tvoří řemeslníci, deset procent pracovníci ve službách a obchodech, sedm procent jsou specialisté a technici a kolem čtyř procent úředníci. Změny v tomto rozložení postupně probíhají. A budou větší až se další lidé doučí lépe česky a až mladí lidé z této komunity dostudují.
Ukrajinci se také výrazně podílejí na spotřebě v Česku, platí spotřební daně, což je ekonomicky přínosné. Kromě toho loni poslali domů i částky v hodnotě přes 17 miliard korun. Mnoho z těchto peněz pokrývalo potřeby jejich rodin v zemi sužované válkou. To podle odborníků brzdí stěhovaní dalších lidí do ciziny.
Tak či onak, Tomio Okamura, Jindřich Rajchl, další politici i mnoho lidí na sociálních sítích o Ukrajincích bohapustě lže a manipuluje s čísly. Ne, že by všichni Ukrajinci byli svatouškové, jsou i mezi nimi lidé, s kterými jsou problémy, ale naprostá většina pracuje, Česká republika je potřebuje a má z toho prospěch.
