Americká cla přehledně: Trump si posvítil na EU a asijské státy. Rusko nechal na pokoji
Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel. Minimální základní clo pro všechny obchodní partnery bude činit deset procent, pro několik desítek zemí s největší obchodní nerovnováhou budou platit cla individuální. Od soboty 5. dubna tak budou výrobky vstupující do Spojených států podléhat dodatečnému desetiprocentnímu clu, od 9. dubna začnou platit vyšší cla vyměřená individuálně každé ze zhruba 60 zemí, oznámil Bílý dům. Zvýšení cel na zboží dovážené do Spojených států tak bude platit i pro Českou republiku.
Pro Evropskou unii bude platit 20procentní clo. Například pro Vietnam to bude 46 procent, pro Švýcarsko 31 procent, pro Japonsko 24 procent, pro Jižní Koreu 25 procent, pro Indii 26 procent, pro Tchaj-wan 32 procent, pro Kambodžu 49 procent a pro Thajsko 36 procent. Čína, která měla v roce 2024 největší obchodní přebytek s USA, bude čelit takzvané reciproční celní sazbě 34 procent. Spolu s 20procentními cly z února, která už Trump zavedl, se tato sazba rozšíří na 54 procent. Trump podepsal i výnos, jimž zbavil drobnější balíčky z Číny a Hongkongu dosavadního osvobození od daně. Británie, Brazílie a Singapur, které měly v loňském roce obchodní deficit s USA, dostaly základní desetiprocentní sazbu.
Na seznamu zemí, vůči kterým Spojené státy zavádějí takzvaná reciproční cla, není Rusko. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Rusko chybí, protože Spojené státy s Ruskem neobchodují. Uvalily na něj totiž sankce kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Agentura Reuters dnes uvedla, že Rusko loni mělo vůči USA z obchodování se zbožím přebytek 2,5 miliardy dolarů. Kvůli americkým sankcím, které už blokují jakýkoli významný obchod, nejsou na seznamu recipročních cel ani Bělorusko, Kuba a Severní Korea.
Kdo dostane výjimku?
Seznam, který Trump zveřejnil, obsahuje i výjimky. Nová cla se netýkají například zlatých slitků, farmaceutických výrobků, polovodičů, mědi, dřeva, energetických výrobků a nerostů, které se nenacházejí na americké půdě. Novými cly není zasažen ani dovoz oceli, hliníku a automobilů, na které se už vztahují dřívější přirážky. Ve Spojených státech už 12. března začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Toto nařízení bylo později rozšířeno tak, aby se clo od 4. dubna vztahovalo i na pivo prodávané v hliníkových plechovkách.
Spojené státy dnes také začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Podle agentury AFP budou následovat i 25procentní cla na dovážené automobilové součástky a náhradní díly. Pro sousedy Spojených států, tedy Kanadu a Mexiko, na které se vztahuje dohoda o volném obchodu (USMCA), platí zvláštní režim. Na kanadské a mexické výrobky, které splňují podmínky dohody, se teď nová cla nevztahují. Na všechny ostatní Spojené státy od března zavedly 25procentní cla. Trump také zavedl 25procentní cla na veškeré zboží z jakékoliv země, která kupuje ropu a plyn od Venezuely. Všechna tato cla doplňují cla, která existovala před návratem Donalda Trumpa do čela americké vlády.
Na cla reaguje většina zemí negativně a slibují protiopatření. Například podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové jsou oznámená americká cla ranou světové ekonomice, důsledky podle ní pocítí miliony lidí. EU je připravena vyjednávat, ale může podle von der Leyenové také sáhnout k protiopatřením. Řada zemí včetně Číny a Japonska vyzvala Spojené státy ke zrušení cel, Jižní Korea připravuje ochranu vlastních firem. Kanada slíbila přijmout protiopatření. Americký ministr financí Scott Bessent v televizním rozhovoru radil všem dotčeným zemím na cla neodpovídat, jinak pohrozil eskalací obchodního konfliktu. Agentura Reuters napsala, že Trump rozbil více než 75 let starý globální obchodní systém.
