Martin Bartkovský: Tragédie první lásky voliče Motoristů. Turek vztah a sex nezařídí
Vypadalo to jako naprosto ideální kombinace. Ještě stále ne čtyřicetiletý Filip Turek s podporou tehdy málo známých Motoristů proklouzl do Evropského parlamentu a byl odhodlán měnit svět. Vynesly ho tam hlavně hlasy mladých mužů, prvovoličů i lidí zklamaných z dosavadních politických tváří. Na epickém sjezdu v prosinci pak do strany vstoupily stovky mladých lidí a z Motoristů se stala partaj nejen s robustní členskou základnou, ale hlavně největší mládežnickou organizací nazvanou jednoduše Generace motor. Jenže tu máme duben a s přicházejícím jarem přicházejí i první zklamání.
„Doba je zlá.“ Ženy se přestávají bát ozvat proti nevhodnému chování, jsou stále sebevědomější, emancipovanější a získávají sebevědomí říkat si o lepší pracovní místa, platy i pozice ve společnosti. Zároveň zažíváme něco, čemu se občas říká „krize mužství“. Mladí hoši nevědí, jak se v současné době chovat. Staleté zažité vzorce přestávají platit. Chce se po nich ohleduplnost a něžnost, ale i vytrvalost a odhodlání. Až polovina lidí ve věku 18 až 25 let nemá vztah a až 35 procent mužů z téže věkové skupiny nemělo ani sex. Odpovědí na tyto trable měli být Motoristé. Ale to se zatím neděje.
Byl to právě Filip Turek, který s étosem rychlých aut, drahých, nepadnoucích obleků, zlatých hodinek a luxusních společnic vzal Brusel útokem. V motivačních videích na sociálních sítích propagoval svůj „český sen“, tedy recept na úspěch, jenž se dostaví, když si jdete za svým. Sliboval návrat starého dobrého světa, kde mají kluci tolik holek, kolik budou chtít, a nikdo jim nezakáže jezdit v nadupané káře. Jeho činy v Bruselu ale zatím směřují k opaku.
Zatímco pracovní život tráví Turek tím, že hlasuje v Evropském parlamentu stejně jako komunisté a SPD, volný čas tráví se zástupci Číny nebo Íránu. Konec Green Dealu se mu stále nepodařilo prosadit, i když to byl jeho hlavní bod. A návštěvou inaugurace Donalda Trumpa či v soukromém rozhovoru s Elonem Muskem – prorokem elektromobility – dosáhl pouze na 25% cla na evropská auta. Což znamená, že naši lidé zaměstnaní v automobilovém průmyslu přijdou o práci. Mladí montéři z našich automobilek si tak nebudou moci dovolit vzít dívku na večeři nebo si koupit vysněný spalovák.
Mladý volič prostě udělal chybu. Filip Turek není členem Motoristů a nikdy jím nebude, jak potvrdil na sjezdu. Jen jejich čestným prezidentem. Na vině je tak předseda hnutí Petr Macinka. Ten lákal voliče na mladé tváře a nekompromisní přístup. Ale zatím dodal jen bandu politických důchodců, kteří vynikají mimořádnou servilitou. Václav Klaus je stálicí a ikonou. Jediný rošťácký kousek, který se mu ale v kariéře podařil, byla krádež pera v Chile. Jinak se vždy před každým režimem poklonil. A to i před nenáviděným Bruselem, když nakonec po dlouhém trucování podepsal Lisabonskou smlouvu.
Mladému voliči tak zbývá Boris Šťastný. Pětapadesátník, který si snažil koupit místo na kandidátce hnutí ANO a získal od nich jen vlažnou podporu pro volby do Senátu, v nichž neuspěl. Motoristy vzal až jako cenu útěchy. Ve volných chvílích se stará o Miloše Zemana, který se mu za péči odvděčil medailí Za zásluhy. A nejnovějším přírůstkem je Jan Zahradil. Šedesátník, který nikdy nepracoval v soukromém sektoru. Profesionální politik s nenávistí vůči EU tak silnou, že v ní vydržel v různých funkcích přes 20 let. Ve volném čase pak posílá zdravice čínským komunistům.
Na zmíněném prvním sjezdu lákali Motoristé mladé muže do své strany na celou řadu výhod a lepší zítřky. Snad jim fungují stále slevy na benzín, které při vstupu do strany slibovali. Z mladé strany, jež to má všem v Česku i Evropě „nandat“, se pomalu stává domov pro seniory z ODS, kteří jen těžko předají mladé generaci rady, jak uspět v politice. Nebo si aspoň najít partnera. Budoucnost strany deklarovaná přímo na sjezdu je být koaličním partnerem ANO. Nic víc. Aby toho nebylo málo, sám předseda Petr Macinka chce navíc všechny mladé muže poslat povinně na tři měsíce na vojnu. I když se časy mění, stále platí pravidlo, že první lásky bývají sice intenzívní, málokdy ale mají šťastný konec a vydrží navěky.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
