Pouze necelá desetina lidí, kteří prožili domácí násilí, má důvěru v soudy, jež rozhodují o vině či nevině agresorů. Tato alarmující data přinesl výzkum, který realizovaly iniciativa Pod svícnem a výzkumná agentura Ipsos. Z dat dále vyplývá, že nejvíce respondentů důvěřuje neziskovým organizacím, a to v 90 % případů. Výzkum také ukázal, že téměř tři čtvrtiny případů domácího násilí se nedostaly před soud. Čtvrtina případů se dostala před trestní soud. Pouze ve 40 % případů pak tento soud podle dotázaných rozhodl spravedlivě.
“Data, která se nám dostala do ruky, nás i při praktické zkušenosti s přeživšími šokovala. Jmenovatelem je nízká důvěra v samotný systém a pocit nespravedlnosti. Pokud v soudní systém u nás věří pouze necelá desetina obětí domácího násilí, považuji to za zdvižený prst pro systém, který nelze ignorovat,” vysvětluje spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová.
Michaela Studená ji doplňuje: “Ochotu pomoci podle dotázaných projevují nejvíce psychologové a psychiatři. Je přímo alarmující, že téměř 6 z 10 obětí domácího násilí neřešilo svou situaci s policií. To spolu s dalšími daty ukazuje na velkou krizi důvěry v systém.”
Z dat výzkumu dále vyplývá, že 93 % obětí domácího násilí s ním má zkušenost z minulosti. Bohužel každý desátý dotázaný se s domácím násilím potýká i nyní. Drtivá většina obětí domácího násilí zažívá psychické násilí. Fyzické násilí pak zažily tři čtvrtiny obětí, které mají zkušenost s domácím násilím z minulosti.
„Zajímavé je srovnání pohledu celé populace s konkrétní zkušeností lidí, kteří domácí násilí prožili, a to především v kontextu důvěry v jednotlivé instituce. Zatímco česká populace má větší důvěru v policii či soudy než samotné oběti domácího násilí, ty naopak více důveřují neziskovým organizacím. To hodně vypovídá právě o dobré práci neziskových organizací s těmi, kteří domácím násilím prošli či stále procházejí,“ doplňuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Advokátka Lucie Hrdá k výsledkům dodává: “Nízká důvěra v justici se samozřejmě jako jeden ze zásadních faktorů projevuje v nízkém nahlašování domácího násilí. Přitom je ze strany veřejnosti, policie i samotných soudů často prezentován názor, že pokud oběť nic nenahlásí, asi jí jednání pachatele nevadilo.”
Více než 10 let trvalo domácí násilí pro pětinu lidí, kteří ho zažili v minulosti. V 59 % případů je hlavním agresorem partner nebo partnerka. V téměř třetině případů pak rodič. Více než čtvrtina lidí od agresora (v případě, že jím byl/a partner/ka či rodič) odešla v 18–24 letech nebo později, v 25–34 letech.
