Dnes nás čeká první nebeská podívaná tohoto roku. Meteorický roj Kvadrantidy trvá sice od 1. do 10. ledna, maxima ale dosáhne v noci z 3. na 4. ledna. V roce 2024 sice pro pozorování nebudou nejlepší podmínky, ale jelikož se jedná o jeden z nejbohatších meteorických rojů, vyplatí se noční oblohu i tak sledovat. Frekvence roje se totiž pohybuje mezi 60 až 200 meteory za hodinu. Množství meteorů ale není jedinou zajímavostí na roji Kvadrantidy. Jeho radiant se nachází v neexistujícím souhvězdí a jeho zdroj je pravděpodobně zaniklá kometa.
Meteory z roje Kvadrantidy k nám sice přilétají již od 1. ledna, jejich aktivita ale vyvrcholí dnes v noci. O kvadtrantidech lze hovořit jako o jednom ze tří nejčilejších rojů roku, jelikož jeho aktivita přesahuje často až 120 meteorů za hodinu. Bohužel, tento rok podle Fyzikálního ústavu v Opavě pro pozorování roje nejsou zrovna nejpříznivější podmínky. Maximální aktivita trvá poměrně krátce – zhruba 6 hodin. V té době je pravděpodobná vysoká oblačnost. Zároveň bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který právě v lednu bývá dost vysoko nad obzorem.
Jak meteorický roj nejlépe pozorovat?
I přes letošní poměrně nepříznivé podmínky se vyplatí dnes meteory na noční obloze vyhlížet. Roj bude viditelný od půl deváté večer, ale vyvrcholí až zítra v deset hodin dopoledne. To ovšem tolik nevadí, jelikož aktivita roje poroste společně se stoupající radiantem nad obzor již před rozbřeskem v časných ranních hodinách.
Radiant roje se nachází v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (podle toho má i jméno), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře. Abyste oslabili již tak nepříznivé podmínky, je dobré meteory pozorovat daleko od měst, kde váš výhled nebude rušit světelné znečištění. Kde je to nejlepší, můžete zjistit podle mapy světelného znečištění v České republice.
Z vyhaslé komety v zapomenutém souhvězdí
Jako většina meteorických rojů i roj Kvadrantidy má své jméno po souhvězdí, ve kterém se nachází jeho radiant. Když se ovšem podíváme na hvězdnou mapu, žádné takové souhvězdí nenalezneme. Souhvězdí Zední kvadrant, po kterém je roj pojmenován, bylo totiž v roce 1922 zrušeno mezinárodní astronomickou unií společně s pár dalšími. Ta tehdy ustanovila dále již nezměnitelných 88 současných souhvězdí noční oblohy. Souhvězdí Kvadrantu leželo mezi dnešním Pastýřem, Drakem a Herkulem.
O původu kosmických částeček, které tvoří první nebeskou podívanou roku, se vedou stále spekulace. Někteří čeští astronomové se přiklánějí k teorii, že mateřským tělesem meteorů je asteroid 2003 EH1. Jedná se o těleso, které před pěti sty lety pravděpodobně vykazovalo kometární aktivitu. Nyní je ale tahle kometa již vyhaslá.
Kvadrantidy tu nebudou navždy
Lednový meteorický roj z naší oblohy v delším časovém horizontu pravděpodobně zmizí. Jeho dráhu totiž ovlivňuje Jupiter, největší planeta sluneční soustavy. Ten svou gravitací postupně mění trajektorii částic roje tak, že za tisíc let je na našem nebi nejspíš již neuvidíme.
