Na ministerstvu zdravotnictví se poprvé schází skupina expertů, kteří mají rozhodnout, zda budou lidé po prodělání nemoci covid-19, kteří mají dostatek protilátek, postaveni naroveň očkovaným. Jasné stanovisko požaduje premiér Andrej Babiš. „Musíme do konce srpna rozhodnout, jak to bude s přeočkováním a jak to bude s uznáváním nebo neuznáváním protilátek. Zatím to má jenom Rakousko,“ řekl premiér před několika dny ve videu zveřejněném na sociálních sítích.
Panelu se má podle nejmenovaných zdrojů Reflexu zúčastnit necelá dvacítka odborníků. Mezi nimi budou například Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministra zdravotnictví, Barbora Macková a Jan Kynčl ze SZÚ, Ladislav Dušek z ÚZIS, Hana Zelená ze ZÚ Ostrava, Jiří Beneš z nemocnice Bulovka, Jiřina Bartůňková a Pavel Dřevínek z FN Motol, Roman Prymula, poradce prezidenta Zemana, Pavla Svrčinová, hlavní hygienička, Marian Hajdúch z FN Olomouc, Roman Chlíbek z vakcinologické společnosti nebo Petr Smejkal z Meses. Jednání bude řídit podle našich informací přímo premiér Babiš. Není jasné, zda už na tomto zasedání padne konečné rozhodnutí.
Aktualizováno: Reflexu se během čtvrtečního rána podařilo zjistit ještě několik dalších jmen expertů, kteří byli na jednání pozváni. Je mezi nimi Věra Adámková - lékařka a poslankyně, imunolog Vojtěch Thon, Helena Jiřincová a Hana Zákoucká ze SZÚ, vakcinolog Marek Petráš a hematolog Miloš Bohoněk. Naopak podle posledních informací se z jednání omluvili imunologové Jiřina Bartůňková (FN Motol) a Ilja Stříž (IKEM)
Otázka uznávání protilátek dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost. Jako průkaz bezinfekčnosti zatím slouží pouze doklad o očkování, negativní test na přítomnost viru Sars-Cov-2 nebo pozitivní test platný do 180 dní po prodělání nemoci.
Uznávání protilátek jako důkazu bezinfekčnosti naráží na nesouhlas ministerstva zdravotnictví. Zkoumání jejich hladiny prý nemá žádný význam. Každý, kdo onemocnění prodělal, by se měl bez ohledu na protilátky naočkovat. Proti tomu se ale postavila řada významných expertů, podle nichž je takové stanovisko odborně neobhajitelné. Přirozená nákaza – byť má svá rizika a nikdo by se jí neměl cíleně vystavovat – má podle nich tu výhodu, že vyvolá nejúčinnější imunitní obranu a člověk je po ní před virem Sars-Cov-2 dlouhodobě chráněn.
Praxi, kdy nejsou lidé po prodělání covidu-19 postaveni naroveň očkovaným, zpochybnil také Nejvyšší správní soud, který v tom spatřuje diskriminaci: „Lze říci, že postavení osob s naměřenými protilátkami je dokonce silnější, protože tyto osoby protilátky prokazatelně mají, zatímco u osob vyléčených či očkovaných ministerstvo přítomnost protilátek pouze předpokládá, uvedl NSS.
Premiér Babiš se do sporu aktivně vložil zejména poté, co se ukázalo, že právě kvůli vysokým hladinám protilátek v krvi není zatím na radu lékařů naočkovaná jeho dcera Vivien. Vakcínu z téhož důvodu odmítl i hokejista Jaromír Jágr. Podle imunologů totiž očkování do vysokých hladin protilátek zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků a zvyšuje pravděpodobnost tvorby imunokomplexů, které mohou vést až ke krevním sraženinám.
Důležitým argumentem v celém sporu je to, že hladinu protilátek po přirozeně prodělaném onemocnění nepovažuje za marker imunity ani většina států EU kromě Rakouska. Z mimoevropských zemí uznává pozitivní výsledek testu na protilátky jako marker imunity Izrael. Důvodem může být fakt, že ve většině států, které šíření viru bránily tvrdými lockdowny, není tolik lidí, kteří by infekci prodělali, jako v Česku, které patří mezi nejpromořenější státy Evropy. To může být důvod, proč je tlak na uznávání protilátek po prodělání v ČR vyšší než jinde.
Shodou okolností vyšla právě dnes studie unikátní prospektivní studie (Proseco), která vznikla pod hlavičkou Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra společně s Asociací laboratoří QualityLab a centrem RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ta se zabývala otázkou, kolik lidí se v Česku v období říjen 2020 až březen 2021 už setkalo s nákazou. Její výsledky potvrdily to, co se dosud jen tušilo. Po skončení třetí vlny epidemie v březnu 2021 je promořenost v Česku více než 50procentní.
“Zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní,“ komentoval výsledky Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity, který nad studií převzal odbornou záštitu. “Procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2, bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování,“ dodal Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.
V České republice bylo od počátku epidemie covid-19 potvrzeno PCR testem “pouhých” 1,7 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2, což znamená, že podle oficiální statistiky bylo infikováno asi 17 % obyvatel. Tyto výsledky jednoznačně ukazují, že pouhé PCR testování jako průkaz prodělaného onemocnění nestačí. Řada lidí, kteří mají v krvi protilátky, měla buď asymptomatický průběh, nebo se k testům nedostavila. Zmíněná studie Recetoxu by tedy měla sloužit jako důležitý podklad pro zítřejší jednání. Její výsledky ocenil i šéf české pobočky WHO Srdan Matič. „Taková data jsou zásadně důležitá pro nastavení správných očkovacích strategií a úspěšné zvládnutí dalších fází globální pandemie covid-19.“
Dodejme, že tato unikátní studie provedená na 30 tisících pacientech vznikla bez finanční podpory státu.
