Vít Rakušan s Martinem Vondráškem na tiskovce ke střelbě na Filozofické fakultě (21.12.2023)

Vít Rakušan s Martinem Vondráškem na tiskovce ke střelbě na Filozofické fakultě (21.12.2023) Zdroj: Foto Blesk - Tonda Tran

Pieta u Filozofické fakulty UK
Pieta u Filozofické fakulty UK
Pieta u Filozofické fakulty UK
Pieta u Filozofické fakulty UK
Pieta u Filozofické fakulty UK
12
Fotogalerie

Vladimír Mertlík: A tak je to správné, soudruzi, tak to má být aneb Jak vyplašit našelidi a rajchlšmejdy

Závěrečná ohlédnutí loňského roku věnovalo Zpětné zrcátko převážně negativní roli a bulvarizaci většiny médií při komentování událostí a politicko-hospodářské situace v zemi. Přestože nebylo samo, reakce médií na masakr v budově Filozofické fakulty vzápětí ukázala, jak je iluzorní domnívat se, že chování této části žurnalistů lze změnit.

Od okamžiku, kdy informace o masakru pronikla na veřejnost, věnovala tato média krvavým detailům události, byť vycucaným z prstu až hysterickou pozornost. Nesmyslné zavraždění celkem šestnácti osob a zranění pětadvaceti dalších tak nahradilo v menu publicistického hnojiště předcházející „událost roku“, pořad České televize Star Dance. Déle jak měsíc trvající masáž informací o událostech ze zákulisí, které prý ohromily a dojaly veřejnost až k slzám, rozemlely tuzemské Slepičí proudy a Kravské rozhledy tak, že z nich nešly uhníst už ani karbanátky. Klesající zájem konzumentů vydání a vysílání těchto médií tak potvrdil rčení, že třikrát nic umořilo i osla, a masakr tak přišel vhod za pět minut dvanáct.

Důkazem lačnosti publicistické žumpy po krvi byla tisková konference konaná ihned po eliminaci vraha. Přes prohlášení, že minulo jakékoliv nebezpečí, byl policejní prezident znovu a znovu konfrontován otázkou na riziko nových obětí a na pohyb údajného komplice vraha – ozbrojené ženy – která se podle pramenů bulváru měla pohybovat po Praze. V honbě za sledovaností však nezůstala pozadu ani některá média požívající seriózní pověst. Důkazem je vydání fotografií studentů ukrytých na římse nejvyššího patra ještě v průběhu masakru, které mohlo lépe připravenému vrahovi sledujícímu internet posloužit jako návod, jak studenty sestřelit jako holuby. Šéfredaktorova následná omluva, že uveřejnění fotografie bylo chybou, ale že k jejímu zveřejnění došlo – podle pozdějšího zjištění(!) – až pět minut po vrahově smrti, je bohužel výmluvou na úrovni někdejšího spolužáka Zpětného zrcátka ve 4.B, který svůj pozdní příchod do školy omlouval slovy: „Nám šla doma u budíku jen velká ručička!“

Uplynulo několik málo dní a 4. ledna 2024 na webu Seznam Zprávy šokuje titulek:

„Za 15 minut vystřílím sněmovnu, napsal. Policie ho prověřuje,“ pod kterým je seznam série výkřiků z profilu asi šedesátiletého vymaštěnce, kterými vyhrožuje společnosti, koho všechno – parlament, vládu, imigranty a úřady, na nichž visí ukrajinská vlajka – a za jak dlouho vystřílí. Namísto přenechání této bytosti, jejíž mozkové závity jsou nahrazeny jen krátkými úsečkami, zákroku policie či psychiatra, je Petru L., jak je v textu označen, poskytnuta jím očekávaná reklama. Nejpitoresknější na celé věci je fakt, že textu vévodí fotografie z jeho veřejného profilu se zbraní v bojovém postoji, na níž redakce po převzetí vykryla vymaštěncovu tvář! Ó, jak ohleduplné a citlivé na rozdíl od fotografie k smrti vyděšených studentů na římse Filozofické fakulty.

Na tom, že největší hnůj v podobě zneužití masakru k vlastním politickým cílům vyšel z úst politiků ANO a SPD, nakonec není nic překvapujícího!

Jinak ale zanechme nadějí, že by snad letošní přestupný rok 2024 přestoupil stín roku 2023. Komentáře a hlavně titulky politicko-hospodářské situace a budoucnosti země v posledních hodinách roku 2023 i začátku roku 2024 jsou důkazem, že nic na světě se nemění, jen kostýmy a kulisy, jak zní oblíbená mantra Zpětného zrcátka.

„Přichází balík úspor a někdo ho zaplatit musí. Rodinu vyjde na tisíce,“ děsil čtenáře titul Markéty Bidrmanové z webu Seznam Zprávy vydaný 29. prosince 2023 v 8:01 hodin. Pokud čtenář zůstal i po této informaci příčetný, dozvěděl se z následujícího perexu, že: „Průměrná domácnost zaplatí za dopady vládního konsolidačního balíčku 15 tisíc korun během dvou let…“

Tedy 625 Kč měsíčně, resp. 21 Kč denně, kdy si taťka bude muset odpustit necelý jeden lahváč za den. Vskutku smrtící úder rodinnému rozpočtu! 

„Dopady konsolidačního balíku nelze přejít mávnutím ruky, ale zažili jsme už drastičtější časy… Tak dramatické jako na začátku transformace nebo během globální finanční krize v letech 2009 a 2010 to nebude,“ domnívá se hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ekonoma Aleše Roda je zase konsolidace velmi umírněná a nutná:

„Je v zásadě jen cestou k možnosti pokračovat v současném dluhovém financování českých veřejných financí za snesitelných podmínek (rating a signál pro investory). Domácnosti tak dál budou čerpat veřejně poskytované statky v podobném rozsahu.“

Humanitární katastrofa avizovaná v titulku se tak v dalším řádku mění v neškodný pšouk! Účelu bylo dosaženo! Bonusem je fakt, že našilidé jsou hrůzou bez sebe, protože více než titulek si nepřečetli, a všichni rajchlšmejdi mají nabito! Zpětnému zrcátku to připomíná historku ze sedmdesátých let, podle níž byl pozván tehdy velmi slavný slovenský herec Ivan Mistrík na lov kachen, aniž by měl s touto zábavou zkušenost. Poté co po jeho výstřelu kachna, na kterou mířil, letěla zvesela dál, zapsal se umělec do historie lovectví nezapomenutelným výrokem: „Len si leť s prestreleným srdcom!“ 

Kachnou letící dál s prestreleným srdcom jsou i výše zmíněné texty, jen přinesly větší strach a více kliků. Nejsou zdaleka jediné. „A tak je to správné, soudruzi, tak to má být!“ jak by řekl nadporučík Mazurek z filmu Černí baroni.

A to je dnes vše, co jsem zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík