David a Goliáš: Otázka nezní, zde se lze vyhnout jaderné válce, ale za jakou cenu mír ještě stojí za to

Dobrý den, pane Höschl, chci jen menší reakci na Váš článek z Reflexu 15 ze 14. dubna 2022, odpovídáte tam na zajímavý dotaz a v podstatě s Vámi souhlasím, ale není to tak jednoduché, myslím. Současný válečný konflikt na Ukrajině mi připomíná, jak drzý, velký, silnější a větší sígr (Rusko) pere na dvorku slabšího chlapce (Ukrajina), který se ale statečně brání. Kolem stojí x chlapců a slabšímu fandí, on prohrává, ale nikdo mu nepomůže, jen se nahlas řve: „Jo, dej mu, máš na to, ty vyhraješ,“ protože se každej toho většího bojí a nechce si ho rozházet, ale víc se bojí jeho kámošů – zde další mamrdi (Čína, KLDR), kteří by do pranice mohli zasáhnout?! Jasně, my jim fandíme, Ukrajincům, a jsme rádi, že to dávaj’ Rusákům sežrat, ale my neumíráme, nestrádáme. Každej se bojí o život, pohodlí, klid atd. „Ono to nějak dopadne,“ sám bych už od Krymu na svině ruský vlítnul, ale tihle bezmozci jsou právě schopni s výše uvedenými nastolit APOKALYPSU ve jménu svých lží a nesmyslů, takže 1. je dost blbý nepomoct slabšímu a jen se dívat, to se asi shodnem. 2. nebo agresora pořádně zflákat, ale riskovat tvrdou odplatu? Sám nevím, co v takové situaci bych dělal jako jedinec, takže tu chátru z Europarlamentu v tomto malinko chápu, každé rozhodnutí může být to špatné. Velmi se mě lidsky dotýká, co tam ta ruská havěť na tý Ukrajině dělá, ale opravdu máme ty páky na to, s nima zatočit, státečky jako my, Slovensko, Bulharsko, Estonsko, Moldavsko, Rumunsko aj.? Myslím, že vojensky na to nemáme. Nadávky jsou na místě, případné pravopisné chyby omluvte, s pozdravem MAREK REIMANN