Pěkně zdravím, pane profesore! Nezbytným nástrojem psychiatra je umění naslouchat, být empatický a vyvolávat důvěru pacienta tak, aby se nebál svěřit se svými problémy, a umět mu vhodně volenými slovy poradit, a tím mu pomoci. V tomto smyslu jste nepochybně mistr dialogu. Proto Vás prosím o názor na práci televizních moderátorů, u nichž – navzdory proklamované nezávislosti a objektivitě – často shledávám někdy až neuměle skrývanou snahu dostat z dotazovaného názor či postoj, jejž sdílí tazatel. Zejména některé redaktorky často vypadnou z role objektivního tazatele a skákáním do řeči tázaného z něj chtějí za každou cenu dostat potvrzení svého pohledu na věc. Pak rozhovor není dialog, ale nechutné okřikování „protivníka“. Každý člověk straní určitým politickým a společenským principům, idejím. Je proto v této oblasti možno hovořit o objektivitě zpravodajství, nebo jde jen o bezobsažné klišé? Jan Dubenský, Praha
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
