
Přání bývá otcem myšlenky a myšlenka se nezřídka mění v realitu. O Velikonocích se děly nejrůznější věci. Například Kristus vstal z mrtvých. Velikonoční beránky pečeme dodnes na jeho počest, ať už vědomě, či spíš prostě proto, že je to tradice. K Velikonocům to zkrátka patří. Symbol beránka byl velmi rozšířený už v předkřesťanském období hlavně ve Středomoří, kde se to jen hemžilo pastevci. V hebrejské tradici symbolizovala ovce Izraelitu jako jednoho z „Božího stáda“, koneckonců Bůh je pastýř, který se stará o své ovečky. V křesťanství se beránek ztotožňuje s Kristem a jeho obětí. Každopádně šlo vždy o beránka z masa a kostí, takového, který se tradičně zabíjel o svátku Pesach na památku vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví. Kdo četl bibli, ví, v čem spočívala „desátá rána egyptská“ a jak beránek prapůvodně posloužil.