Věděli jste, že slova koleda a kalendář mají stejný původ? Najdeme ho ve starověkém Římě | Reflex.cz
nahoru

Věděli jste, že slova koleda a kalendář mají stejný původ? Najdeme ho ve starověkém Římě

Martina Waclawičová21. prosince 2019 • 14:30
Věděli jste, že slova koleda a kalendář mají stejný původ? Najdeme ho ve starověkém Římě
foto: ČTK

I když většina z nás už zvyk vánočního koledování zná jen pasivně, koledy nás adventním i vánočním časem stále provázejí. Znají je dobře i nejmenší děti, ty starší si na ně vymýšlejí parodie, které sice mohou někoho pohoršovat, ale stejně nakonec jen potvrzují, jak jsou koledy živé. Co vlastně slovo koleda přesně znamená a jak vzniklo?

Slovo koleda má několik vzájemně souvisejících významů. Dnes je to pro nás hlavně tradiční vánoční píseň (nebo velikonoční říkání). Jako koleda se ale může označovat i starý zvyk chození dům od domu a koledování, tedy zpívání koled, po kterém následuje obdarování koledníků. A tomuto dárku nebo pohoštění, které koledníci dostanou, se přitom také říká koleda.

V části středních Čech se jako koleda označoval svátek svatého Štěpána, severněji v Čechách se pak označoval jeho starší podobou kolada. Někdy se jako koleda pojmenovávalo i celé vánoční období, kdy se koledovalo, tedy od Štědrého večera do Nového roku nebo do Tří králů (případně i Velikonoční pondělí).

Starověký Řím a jeho kalendy

Pokud budeme pátrat po historii slova koleda, musíme se vrátit až do starého římského kalendáře. V něm byly v každém měsíci tři pevné dny. Den se totiž neoznačoval pořadovým číslem dne v měsíci, jak jsme na to dnes zvyklí, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat. Prvnímu dni v měsíci se říkalo kalendy (latinsky Calendae), pátý nebo sedmý den (to se lišilo podle kalendářního měsíce) se jmenoval nóny (latinsky Nonae) a třináctý nebo patnáctý den (opět podle měsíce) se nazýval idy (latinsky Idus). Pro vysvětlení slova koleda jsou důležité kalendy

Samotné slovo Calendae souvisí s latinským slovesem calare majícím význam ‘oznamovat, ohlašovat’. Označuje den, kdy kněz veřejně oznamoval, že nastalo novoluní, tedy nový měsíc. Lednové kalendy připadající na 1. leden, kterým v Římě od 2. století před Kristem začínal nový rok. Představovaly zvláštní svátek, kdy se Římané vzájemně navštěvovali, obdarovávali se a přáli si mnoho štěstí. V čase zimního slunovratu byl na našem území už v pohanských dobách podobný zvyk. Starý obřad, při němž pohanští kněží navštěvovali domy se soškami bůžků a žehnali, se postupně vyvinul v obcházení domů koledníky s přáním štěstí. Tomuto zvyku se podle latinského Calendae říkalo kolęda, z kterého vznikla podoba kolada a později i koleda.

Calendarium

Stejné kořeny jako koleda má i slovo kalendář. Jeho základem je latinský výraz calendarium, vycházející opět ze slova Calendae. Calendarium sice původně znamenalo účetní knihu, protože během kalend, tedy prvních dnů v měsíci, se účtovalo a splácely dluhy. Vyhlašování kalend se stalo zároveň základem měření času v průběhu roku a tady je už cesta k dalšímu významu slova calendarium a našemu kalendáři

Možná jste si nikdy slova kalendář a koleda nespojili, přeci jen jsou poměrně odlišná. Ta odlišnost je způsobena tím, že výraz kalendář byl přejat o hodně později než koleda, a vyhnul se hláskovým změnám v češtině, které podobu slova koleda ovlivnily.

Šťastné vánoční svátky!

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Na regionální odlišnosti češtiny se můžete podívat do map v galerii:

Martina Waclawičová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější