nahoru

Přijdete dýl, nebo později? Proč někde lidem výraz „přijdu dýl“ trhá uši a jinde ho běžně používají

Martina Waclawičová10. srpna 2018 • 13:17
Přijdete dýl, nebo později? Proč někde lidem výraz „přijdu dýl“ trhá uši a jinde ho běžně používají
foto: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Spojení my jsme mysleli, že přijedete dýl nebo došlo mi to až dýl připadá velké části mluvčích v Čechách zcela přirozené. Naopak pro mluvčí z Moravy a Slezska je velmi podivné až nesrozumitelné. Rozhodně ale u obou stran vzbuzuje silné emoce. V řadě internetových diskusí můžeme být svědky toho, že jsou pisatelé schopni se kvůli tomuto nevinnému slovu do krve pohádat a častovat se nevybíravými urážkami.

Jak to s tím dýl tedy vlastně je? Podíváme se na příklady z elektronických databází projevů psaných i mluvených Českého národního korpusu a pomůže nám i Český jazykový atlas.

Dýl je obecně česká varianta spisovného slova déle, které je druhým stupněm příslovce dlouho nebo dlouze. Už samotné slovo dlouho má více významů. Jeden z nich je „po větší časový úsek nebo po dlouhou dobu“, např. když se navonim, vono to fakt vydrží dlouho. Druhý význam je spojen s minulým dějem a vyjadřuje „před velkým časovým úsekem nebo dávno“, např. tam už jsem nebyl strašně dlouho nebo to není moc dlouho, co jsem to četla.

K nim se přidává význam třetí, nářeční, ve kterém dlouho znamená „pozdě“, např. já dneska půjdu dlouho spát nebo letos teplo přišlo dlouho. V tomto významu bylo dříve dlouho zaznamenáváno v nářečích v celých Čechách a na Třebíčsku. Vedle něj se ale vždycky používal i výraz pozdě. Pouze na Chodsku a Klatovsku se používalo výhradně dlouho. Slovo dlouze se používá méně často a znamená „časově rozsáhle“, např. tak dlouze se mnou volá.

Babiše se nebojím. Děláme na kauze, která může znamenat jeho politický konec, říká …

Dýl, tedy později

Když se od dlouho posuneme k jeho druhému stupni, tedy k odvozenému slovu déle nebo dýl, dostáváme se i k odvozeným významům. Jednak je to „po delší dobu“, např. dneska tady zůstanete vo hodinu dýl, jednak „před větším časovým úsekem“, např. už je to dýl, co sme se domlouvali.

A opět tu nechybí také význam nářeční, v tomto případě „později“, např. budeme vstávat vo hodinu dýl nebo přijdete vo chlup dýl. Někdy vznikají spojení, která mohou mít pro různé mluvčí různý význam, např. já jezdim dýl – znamená to, že jezdím delší dobu, nebo že jezdím později? Nebo třeba ten keř pokvete dýl – pokvete delší dobou, nebo pokvete až později? Někdy se může dýl ocitnout v jedné větě víckrát, ale pokaždé s jiným významem: když to do práce vezmu oklikou, půjdu dýl (= delší dobu) a navíc přijdu dýl (= později).

Jak se volí starosta: Proč v Česku neexistuje přímá volba a jaké by měla výhody a nevýhody

Pozdějc

Pokud chceme ve spisovné češtině vyjádřit, že se něco stalo po uplynutí náležitého času nebo v pokročilé době, nepoužíváme výrazy dlouho, dýl ani déle, ale jedině pozdě nebo později, např. myslela, že to bude o týden později. V běžné mluvě především v Čechách se můžeme setkat i s podobou pozdějc, např. já vstávám o trošku pozdějc, nebo méně častým (překvapivě od původu středočeským a zároveň středomoravským) pozdějš, např. kdybych neběžel, tak jsem přišel tak vo dvacet minut pozdějš. Na Moravě a ve Slezsku se používá i varianta pozděj, např. on doufá, že si najde cestu pozděj.

V češtině máme pro vyjádření jednoho významu na výběr z mnoha prostředků, ale jsme přitom silně ovlivněni tím, odkud pocházíme. Zkusme na to pohlížet tak, že variabilita češtiny je pozoruhodná a zábavná, a ne důvodem k hádkám.

Na další příklady variability češtiny se můžete podívat ve fotogalerii:

Okamžik před katastrofou: Podívejte se na fotografie, které těsně předcházely smrti
Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují…

Martina Waclawičová


Klíčová slova: čeština, Morava, Čechy



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,780
22,270
29,280
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější