V Těšíně vaří pod přikrývkou, jinde místo plotů stavějí hradby. Mapy ukazují místní odlišnosti češtiny | Reflex.cz
nahoru

V Těšíně vaří pod přikrývkou, jinde místo plotů stavějí hradby. Mapy ukazují místní odlišnosti češtiny

Martina Waclawičová7. června 2018 • 16:30
V Těšíně vaří pod přikrývkou, jinde místo plotů stavějí hradby. Mapy ukazují místní odlišnosti češtiny
foto: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/

Asi každý pozná, že slova jako ogar (označení pro chlapce na Valašsku) nebo vrhlík (pojmenování pro květináč na Klatovsku) patří do některého z nářečí. Ale i slova, u kterých bychom to vůbec nečekali, mohou někdy patřit do nářečí a znamenat v něm něco zcela jiného než ve spisovné češtině. Tak můžeme třeba zaslechnout, že někdo staví kolem zahrady hradbu nebo že dá na hrnec přikrývku, a hned může vzniknout komické nedorozumění.

Slovo hradba se v jihozápadních Čechách ještě i dnes někdy používá pro označení plotu. Dříve bylo v tomto významu běžné na mnohem větším území, zahrnujícím pravděpodobně i střední Čechy (hradba se říkalo i ohradě pro dobytek vyrobené z klád).

Pod slovem kladka si asi většina z nás představí jednoduchý stroj s kolečkem a lanem, sloužící ke zvedání břemen. Někde se jím ale kupodivu označuje i visací zámek. Můžeme se s tím setkat ve dvou regionech, jednak ve východních Čechách hlavně na Náchodsku a Vysokomýtsku, jednak ve Slezsku (na Těšínsku v podobě klodka). Původně se tak říkalo volné nebo otáčivé závoře, kterou se zavírala vrata zevnitř dvora. Později se pojmenování přeneslo na zámek k petlici a pak i na moderní visací zámek.

Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)

Peřina jako polštář

Přikrývka není vždycky jen to, čím se přikryjeme, když jdeme spát. Slovem přikryvka se ve Slezsku označuje i poklička. Na Těšínsku a Jablunkovsku se používá v malé obměně pokryvka. Nářeční výrazy pro pokličku, které vycházejí z toho, že se pomocí ní hrnec přikrývá, jsme dříve mohli najít i v Čechách – pokrývadlo v jihozápadních Čechách, pokrvadlo na Domažlicku a z něj přehozením hlásek vzniklé koprvadlo na Doudlebsku.

Kdybychom se chtěli vyhnout nedorozumění a raději místo slova přikrývka použili peřina, stejně si všude nepomůžeme. Peřina (nebo perina) se totiž na jižní Moravě říkalo polštáři. Na jiných místech na Moravě jsme mohli narazit i na pojmenování peřinka nebo malá peřina. Peřině se pro změnu říkalo často duchna, tento výraz byl ale široce užívaný na Moravě i v Čechách a setkáváme se s ním dodnes.

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují…
Historie karlovarského filmového festivalu: Od malé filmové přehlídky k největší…

Martina Waclawičová




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,690
22,540
28,720
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější