V Těšíně vaří pod přikrývkou, jinde místo plotů stavějí hradby. Mapy ukazují místní odlišnosti češtiny | Reflex.cz
nahoru

V Těšíně vaří pod přikrývkou, jinde místo plotů stavějí hradby. Mapy ukazují místní odlišnosti češtiny

Martina Waclawičová7. června 2018 • 16:30
V Těšíně vaří pod přikrývkou, jinde místo plotů stavějí hradby. Mapy ukazují místní odlišnosti češtiny
foto: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/

Asi každý pozná, že slova jako ogar (označení pro chlapce na Valašsku) nebo vrhlík (pojmenování pro květináč na Klatovsku) patří do některého z nářečí. Ale i slova, u kterých bychom to vůbec nečekali, mohou někdy patřit do nářečí a znamenat v něm něco zcela jiného než ve spisovné češtině. Tak můžeme třeba zaslechnout, že někdo staví kolem zahrady hradbu nebo že dá na hrnec přikrývku, a hned může vzniknout komické nedorozumění.

Slovo hradba se v jihozápadních Čechách ještě i dnes někdy používá pro označení plotu. Dříve bylo v tomto významu běžné na mnohem větším území, zahrnujícím pravděpodobně i střední Čechy (hradba se říkalo i ohradě pro dobytek vyrobené z klád).

Pod slovem kladka si asi většina z nás představí jednoduchý stroj s kolečkem a lanem, sloužící ke zvedání břemen. Někde se jím ale kupodivu označuje i visací zámek. Můžeme se s tím setkat ve dvou regionech, jednak ve východních Čechách hlavně na Náchodsku a Vysokomýtsku, jednak ve Slezsku (na Těšínsku v podobě klodka). Původně se tak říkalo volné nebo otáčivé závoře, kterou se zavírala vrata zevnitř dvora. Později se pojmenování přeneslo na zámek k petlici a pak i na moderní visací zámek.

Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)

Peřina jako polštář

Přikrývka není vždycky jen to, čím se přikryjeme, když jdeme spát. Slovem přikryvka se ve Slezsku označuje i poklička. Na Těšínsku a Jablunkovsku se používá v malé obměně pokryvka. Nářeční výrazy pro pokličku, které vycházejí z toho, že se pomocí ní hrnec přikrývá, jsme dříve mohli najít i v Čechách – pokrývadlo v jihozápadních Čechách, pokrvadlo na Domažlicku a z něj přehozením hlásek vzniklé koprvadlo na Doudlebsku.

Kdybychom se chtěli vyhnout nedorozumění a raději místo slova přikrývka použili peřina, stejně si všude nepomůžeme. Peřina (nebo perina) se totiž na jižní Moravě říkalo polštáři. Na jiných místech na Moravě jsme mohli narazit i na pojmenování peřinka nebo malá peřina. Peřině se pro změnu říkalo často duchna, tento výraz byl ale široce užívaný na Moravě i v Čechách a setkáváme se s ním dodnes.

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují…
Historie karlovarského filmového festivalu: Od malé filmové přehlídky k největší…

Martina Waclawičová



Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,740
23,100
29,330
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější