Ženy. Cílevědomé, nebojácné a nezastavitelné. Tak by se daly několika slovy popsat ženské osobnosti, které zachytili fotografové ve zlomových okamžicích jejich neobyčejných životů. Bojovnice za ženská práva, pilotky letadel, vědkyně, ale také mladičké či staleté bojovnice proti uzurpátorské nadvládě. Přečtěte si neobyčejné příběhy odvážných a inteligentních žen.
Pokračování 2 / 8
Příběh první: Annie Lumpkinsová
Aktivistka za ženské volební právo, byla vyfotografována v roce 1961 ve věznici Little Rocks. Proslula svou kampaní za rovnost barevných a bílých, za ženské volební právo a za občanská práva obecně. I přes velkou hrozbu, kterou představoval Ku-klux-klan, objížděla Annie jižanské státy a snažila se agitovat ve prospěch segregovaných černochů. Její fotografie se stala ikonickým symbolem nebojácného a cílevědomého člověka, který věří ve správnost věci, za niž bojuje.
Pokračování 3 / 8
Příběh druhý: Sarla Thakarová
Indka, jejíž fotografii otiskly britské a indické noviny, jelikož byla první ženou, které se podařilo v Indii získat licenci pilota. Psal se rok 1936 a její výkon byl naprosto ojedinělý. Ženská emancipace nebyla v plenkách, i tak byl její výkon považován za obdivuhodný.
Pokračování 4 / 8
Příběh třetí: Statečná Erika
Maďarská revoluce v roce 1956, symbol vzbouření se proti sovětské uzurpaci země, která se vlivem sovětských intrik dostala do područí moci Sovětského svazu. Krvavá revoluce, jejíž výročí je dodnes v zemi státním svátkem, má také své ikonické fotografie. Jednou z nich je snímek dívky, patnáctileté Eriky, která se s odhodlaným výrazem a hlavně se zbraní v ruce chystá čelit komunistické nadvládě.
Pokračování 5 / 8
Příběh čtvrtý: Margaret Hamiltonová
Geniální matematička a průkopnice softwarového inženýrství, pózuje před ručně psanými výpočty, které vedly až k vytvoření softwaru, díky němuž se podařilo dopravit na Měsíc prvního člověka. Snímek pochází z roku 1969.
Pokračování 6 / 8
Příběh pátý: Komako Kimuraová
Vvyfotili jí během jednoho z průvodů sufražetek, kterých se jako Američanka japonského původu účastnila v New Yorku. Psal se rok 1917, do 1. světové války vstoupily Spojené státy. Kimuraová se stala prominentní ženou propagující rovnost a volební právo, které ženy v USA získaly o tři roky později pomocí 19. dodatku ústavy.
Pokračování 7 / 8
Příběh šestý: Stošestiletá Arménka
Spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem o enklávu Náhorní Karabach trvá dosud. První arménsko-ázerbájdžánská válka o toto území (společně s Nachčičevanem) probíhala již ve 20. letech minulého století. Tato působivá fotografie pochází z roku 1990, kdy se během vlády posledního „perestrojkového“ vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova spor obnovil. Arménská, 106 let stará stařenka třímá samopal AK-47, takzvaný kalašnikov.
Pokračování 8 / 8
Příběh sedmý: Danuta Dannielsonová
Německo, rok 1985. Během neonacistického průvodu udeřila jednoho z holohlavých. Její matka přežila několik koncentračních táborů. Danutin čin byl vnímán jako gesto odporu proti nárůstu neonacistických antisemitských hnutí, jichž se Německo bálo doslova jako čert kříže. Fotografie se stala ikonickou pro svou silnou historickou rezonanci – Německo je na svou minulost citlivé, přesto s ní dokázalo kriticky pracovat (na rozdíl třeba od Sovětského svazu, později Ruské federace). Tato fotografie není jen ukázkou ženy, která vyjadřuje vzdor. Je symbolem boje proti novému nástupu autoritářské síly.
