Podobně jako slony kvůli slonovině, loví pytláci nosorožce kvůli rohovině. Na asijských trzích, kde se rohy prodávají jako zázračný lék téměř na vše, stojí 100 gramů rozdrceného prášku v přepočtu zhruba 150 tisíc korun. To je cena, která vysoce převyšuje i hodnotu zlata. Není proto divu, že pytláků je stále dost.
Když se před sto lety slavnostně otevíral park Kaziranga na východě Indie, žila na zdejších územích jen hrstka nosorožců. Víc jich intenzivní lov nepřežilo. Díky vytrvalé ochraně se ale podařilo zdejší faunu obnovit. Dnes zde žije takřka 2500 nosorožců indických, tedy 2/3 celkové populace tohoto druhu. A indická vláda hodlá v intenzivní ochraně zdejší přírody pokračovat. Dokonce i za cenu velmi kontroverzních opatření.
"Máme příkazy, že kdykoliv uvidíme pytláky nebo lovce, máme začít střílet a pustit se za nimi," uvedl pro BBC Avdesh, jeden ze správců tamního parku. Pokud někoho rangeři potkají v parku během noci, mohou střílet okamžitě bez ohledu na to, o koho se jedná. Vstup do parku je po setmění zakázán i turistům. Avdesh během své čtyřleté praxe správce parku střílel dvakrát a zatím nikoho nezabil
"Nejdříve je varujeme a křičíme: ‚Kdo jsi?‘ Pokud začnou střílet, tak je musíme zabít. Ale nejdřív se je snažíme zatknout, abychom získali informace o napojení na obchodníky, o dalších členech gangu atd.," vysvětlil v rozhovoru pro BBC ředitel parku Satyendra Singh. Tvrdé metody přináší výsledky. V roce 2016 zastřelili pytláci "jen" 17 nosorožců. Lovců zemřelo v parku 23.
Oficiální čísla ale mohou být velmi zkreslená, protože i představitelé parku přiznávají, že ne každou smrt zaznamenávají. A do války o záchranu nosorožců se často připletou i civilisté. Například syn Kachu Kealinga z místní vesnice zemřel, protože v noci zabloudil cestou domů a nedokázal správcům odpovědět na otázku, co pohledává uvnitř parku. Jeho hranice přitom nejsou nijak vyznačené.
"Sotva si zapnul kalhoty, nebo zavázal tkaničky. Všichni v okolí ho kvůli jeho postižení znali," vysvětlil synovy psychické potíže Kachu Kealing.
Jisté je, že se nejedná o jedinou oběť otevřené války s pytláky. Sedmiletému Akashovi prostřelili omylem nohu a on už nikdy nebude chodit. Mono Bora z vesnice poblíž parku byl dokonce mučen, protože si ho správci parku spletli s jedním z pytláků. Vláda se snaží všechny poškozené odškodnit, ale bojovníci za práva zdejších kmenů se logicky ptají, zda situace nezašla až moc daleko.
Indická vláda navíc plánuje masivně rozšířit stávající velikost parku a přemístit kvůli tomu na 900 vesnic. Dvě stě tisíc lidí tak bude vystěhováno ze svých domovů. Reálně proto hrozí, že zdejší unikátní kultura navždy zanikne. Vesničané se proto logicky ptají, zda se příroda skutečně musí chránit na úkor jejich společenství a jedinečných tradic.
