Jak sovětská kosmická loď spadla v roce 1962 na americkou ulici
Sovětský kosmický program nebyl od počátku jen samý úspěch. Korabl-Sputnik 1, nazvaný na Západě Sputnik 4, sice úspěšně odstartoval, svůj let ale zakončil na území Spojených států a jeho trosky spadly na ulici města Manitowoc ve státě Wisconsin.
Korabl-Sputnik 1 byl první v sérii misí, jejichž cílem bylo vyzkoušet nové technologie pro program sovětské kosmické lodi Vostok určené pro člověka. Proto měla kosmická loď řadu vědeckých přístrojů, televizní systém a figurínu člověka v přetlakové kabině.
Jak píše server Popular Science, vypuštění z kosmodromu Bajkonur dne 15. května 1960 bylo úspěšné a kosmická loď se dostala na eliptickou oběžnou dráhu. Po čtyři dny sonda vysílačkou sdělovala telemetrii a předem nahrané hlasové komunikace zpět na Zemi přesně podle plánu. Ale věci se změnily, když přišel čas znovu vstoupit do atmosféry. Návratový modul se oddělil od servisního modulu, ale když se spustily brzdicí raketové motory, poloha kosmické lodi byla špatná. Motory posunuly kosmickou loď na vyšší oběžnou dráhu. Pak tedy nezbylo nic jiného než čekat, až kosmická loď klesne do atmosféry sama. Americký Spadats — Space Detection and Tracking System – na letecké základně v Coloradu odhadl, že by kosmická loď mohla vstoupit do atmosféry někdy kolem 6. září 1962 nad Wisconsinem.
Trosky nikdo nechtěl
V noci ze 4. na 5. září 1962 pozorovatelé sledovali oblohu a amatérský pozorovatel Gale Highsmith viděl první známky lodě, velký předmět hořící na nebi, jenž se rozpadl na šest odlišných kusů.
Netrvalo dlouho a bylo nalezeno několik kusů trosek. Kusy bronzu spálily trávu na golfových hřištích severně od Milwaukee. Hořící horké trosky se změnily v korálky roztaveného kovu, jež byly nalezeny na střeše kostela v Manitowoku. A jeden velký kus přistál s hlukem doprostřed ulice kousek od bílé středové čáry. Tato část byla masívní fragment, asi desetikilogramový ocelový válec přivařený k ocelové desce s jedním šroubem. Dopadl před dvěma patrolujícími policisty – Marvinem Bauchem a Ronaldem Rusboldtem.
Fragmenty byly zaslány do laboratoří a byl potvrzen jejich původ také díky stopám radioaktivního záření. To pocházelo z kosmické radiace a bylo porovnáno s radioaktivitou z meteoritu Sichote-Aliň, který spadl na Sibiři v roce 1947. Podíl radioaktivních látek v obou tělesech byl dost podobný, což přesvědčilo americké vědce, že se kov skutečně vrátil z vesmíru.
Američtí delegáti z Výboru Spojených národů pro mírové využití kosmického prostoru se pokoušeli vrátit velký fragment sovětským delegátům, ale nabídka byla odmítnuta. Nakonec byly vyrobeny dvě repliky kusu, jenž přistál na 8. ulici v Manitowoku. Patnáctého listopadu 1963 Mezinárodní asociace strojníků vložila mosazný kroužek na místo, kde sovětská sonda přistála v Americe.