Hrozně mě baví psát sloupky pro Reflex. Současně si ale uvědomuju i velkou odpovědnost, kterou beru opravdu hodně vážně. Možnost oslovit každý týden desítky tisíc čtenářů mi zároveň nabízí příležitost upozorňovat je na závažné problémy dneška a poukazovat na zásadní důvody k celospolečenským obavám. Proto bych rád využil dnešní sloupek k tomu, abych všem svým čtenářům, dnes se tedy nebudu primárně obracet na čtenářky, sdělil nesmírně závažnou zprávu.
Pro Boha živýho, neodkládejte dlouhé kalhoty!
Ano, je léto. Jasně, během dne se může značně oteplit. Ale pokud nejste na dovolené v nějaké hodně zapadlé oblasti – na romantické pláži kdesi mezi skalisky, vysoko v horách nebo v soukromí zahrádky vaší vlastní chaty – a jste-li muž, neměl byste za žádných okolností nosit šortky.
„Ale proč?“ můžete se ptát. No, důvodů je hned několik. První je ten, že už vám dávno není šest. Šestiletý chlapeček vypadá v kraťasech roztomile. Vy – dospělák – nikoliv. Vy v šortkách vypadáte jako obrovský šestiletý kluk, jenž trpí akutním otokem nechutně chlupatých nohou.
Druhý důvod, proč byste neměl kraťasy nosit, spočívá v tom, že už taky nejste osmnáctiletý mladík, který je sice na krátké kalhoty už přestárlý, ale stále v nich vypadá docela obstojně, protože má štíhlé, atleticky vypracované a relativně neochlupené nohy. Spatří-li žena osmnáctiletého mlaďocha v šortkách, připadá jí stejně atraktivní, jako se vám jeví osmnáctiletá dívenka v kraťasech. Ovšem když se tatáž žena podívá na vás v krátkých kalhotách, uvidí cosi neuvěřitelně směšného a zároveň hluboce skličujícího.
Možná si teď řeknete: Ale já se přece taky rád kouknu na odhalené nohy dospělé ženy. Není tedy přirozené, že by se i ženy mohly s potěšením podívat na moje nohy? Odpověď zní rezolutní ne. Argument, který jste právě použil, je známý v oblasti mylného uvažování pod názvem „mylná ekvivalence“. Posuďte třeba podobný příklad: trčící ňadra. U ženy: atraktivní. U muže: už ne tolik – vlastně úplný protiklad.
Taky si případně pomyslíte: Dobrá, možná bych doopravdy neměl nosit tradiční šortky. Ale co třeba ty kraťasy, co končí pod koleny? Ty jsou v pořádku, ne? Bohužel, odpověď je opět negativní. I když delší šortky alespoň skryjí vaše nevzhledná stehna a kolena, pořád ponechávají nezakryty vaše ohavně neforemné a ochlupacené holeně a lýtka. Navíc, jaký to má vlastně smysl? Stojí skutečně tak nepatrné tělesné ochlazení, jehož docílíte odhalením několika centimetrů dolních končetin, za všechny ty estetické rozpaky, jež tím nevyhnutelně způsobíte nebohým kolemjdoucím?
A ještě než to vyslovíte… ne, ponožky to nezachrání. Pokud nejste zrovna skautský vedoucí – v kterémžto případě můžete nosit i jiné věci, jež by na normálním smrtelníkovi vypadaly dost směšně, jako třeba šátek kolem krku nebo široký klobouk –, nosit k šortkám ponožky, zvlášť tedy podkolenky, vás staví ještě do prekérnější situace.
Konečně můžete argumentovat následovně: Hele, já nosím šortky pořád a moje manželka/přítelkyně mi ještě nikdy neřekla, že bych v nich měl ránu. No fajn, možná to je pravda. Ale i kdyby, dělá to jen proto, že vás miluje. Vy byste snad pro ni udělal totéž, že ano? Kdy jste jí naposledy řekl, že v něčem vypadá „příšerně“?
Zamyslete se nad tím. A pak si pěkně natáhněte dlouhé kalhoty – kvůli ní a kvůli nám všem.
