Wikipedie slaví 25 let. Největší informační databáze přežila rozkol zakladatelů i útoky Elona Muska
Dnes uběhlo čtvrt století od chvíle, kdy se na internetu objevila Wikipedie. Volně přístupná encyklopedie spravovaná komunitou dobrovolníků se stala největší informační databází v dějinách lidstva. Portál, který se od samého počátku drží v desítce nejdůležitějších webových stránek, se ale také stal zdrojem sporů jeho zakladatelů a cílem nenávisti Elona Muska.
Myšlenka vybudovat online encyklopedii kolovala internetem od jeho samotných počátků. S návrhem pojmout ji jako otevřený komunitní projekt přišel v roce 1998 Richard Stallman. Stallman, známý v komunitě raného internetu jako „rms“, je programátor a dlouholetý propagátor „open source“ přístupu. Zastává názor, že uživatelé internetu by měli mít možnost do jeho obsahu svobodně zasahovat a měnit ho. Stejné zásady hodlal aplikovat i na tvorbu encyklopedie. Namísto aby byla tvořena uzavřenou skupinou odborníků, ji chtěl svěřit kolektivní kontrole celého lidstva.
Levoboček Nupedie
První velký encyklopedický projekt – Nupedia – byl přesným opakem Stallmanovy vize. Na webu se objevila v roce 2000 a vznikala v přísně uzavřeném a striktně kontrolovaném prostředí. Hesla měli psát největší odborníci v daném oboru, každý návrh podléhal schválení týmu editorů a články procházely sedmi koly revizního procesu. Není divu, že 2000 oslovených přispěvatelů za celý rok pro Nupedii vytvořilo jen 21 hesel. Když se zdálo, že se internet vlastní encyklopedie nedočká, dostal šéfeditor Larry Sanger nápad. Navrhl, aby byl k Nupedii přiřazen vedlejší projekt postavený na systému „wiki“, který umožňuje všem uživatelům obsah tvořit i upravovat. Laičtí přispěvatelé by podle Sangera mohli tvořit obsah, z něhož by pak najatí odborníci čerpali při tvorbě hesel Nupedie.
Larry Sanger a jeho kolega Jimmy Wales vypustili Wikipedii na internet 15. ledna 2001. První stránkou databáze byla titulka s oznámením „This is the new WikiPedia!“ (Toto je nová WikiPedie). Hned první den k ní přibyla hesla „Filozofie a logika“, „Spojené státy“ a „Populární hudba“. Za týden už bylo hesel 600 a zpráva o encyklopedii, kterou může vytvářet každý uživatel internetu, se rozletěla do světa. Do konce roku na ní dobrovolní přispěvatelé vytvořili 20 tisíc hesel.
Jak může Wiki fungovat?
Uživatele dnešního online prostředí určitě napadne otázka, jak může otevřená Wikipedie vytvářet smysluplný obsah. Proč není zaplavená trolením, dezinformacemi, zlobou a urážkami jako ostatní volně přístupné platformy. Pro pamětníky internetu před nástupem sociálních sítí to není žádná velká záhada. Wikipedia funguje na stejném principu, který řídil život na uzavřených internetových blozích a sdílecích „warez“ a hudebních fórech. Jejich obsah mohl také vytvářet každý uživatel. Přirozeným výběrem však mezi nimi vznikala komunita dobrovolných správců. Ti disponovali právy moderovat dění ve svěřené oblasti webu, editovat či mazat nevhodné příspěvky a narušitelům pravidel udělovat „banána“ – vykázat ho na čas nebo navždy z komunity.
Wikipedii tímto způsobem spravují dobrovolní editoři dodnes. Jejich hierarchie vzniká přirozeným výběrem, práva rozhodovat o obsahu si každý z nich musí zasloužit a obhájit kvalitou své práce. Té může být velmi mnoho. Jen na anglické Wikipedii existuje přes 7 milionů hesel a každý den jich přibude skoro 600. Změny, které editoři musí zkontrolovat, probíhají takřka neustále – každou vteřinu se odehrají dvě. Editor spravující danou stránku na ně dostane upozornění. Změny si pak zobrazí a buď je ponechá, nebo je upraví či odstraní. Každý z nich odvádí práci zadarmo. Wikipedie je financovaná převážně z darů uživatelů, finance však putují výhradně na provoz stránky, její zabezpečení, honoráře právníků a platy zaměstnanců neziskové nadace Wikimedia. Editoři na obsah dohlíží jednoduše proto, že je to baví.
Pět zásad
I na otevřeném projektu pochopitelně fungují pravidla a přispěvatelé i editoři se musí řídit pěti hlavními zásadami. Musí zachovávat encyklopedický princip Wikipedie, udržovat neutrální styl příspěvků, neomezovat svévolně práva ostatních uživatelů a komunikovat s nimi slušně a s respektem. Pátou zásadou je pak připomínka, že žádné pravidlo není absolutní. Pokud by některé bránilo rozvoji Wikipedie, mají uživatelé právo ho ignorovat.
Je asi jasné, že takto volně nastavená pravidla ponechávají uživatelům velký prostor k jejich interpretaci. Hlavně hranice mezi „neutrálním“ a „subjektivním“ příspěvkem je často velmi tenká a mezi editory pochopitelně probíhají spory. Občas přerostou do takzvaného „edit warring“, kdy si názoroví oponenti navzájem opakovaně mažou a upravují příspěvky. Jelikož se tím proviňují zásadě chovat se k ostatním s respektem, riskují ztrátu editorských práv. K válčení proto dochází jen zřídkakdy – zhruba v 1 % všech editačních zásahů. Jelikož je ale Wikipedie velká, najde se na ní dostatek případů, kdy editorské souboje vejdou do legend – je jim věnována celá stránka „Lamest_edit_wars“.
Rozkol zakladatelů
Zásady vyžadující respekt a hledání shody udržely Wikipedii při životě celé čtvrt století. Její dva zakladatelé Jimmy Wales a Larry Sanger se bohužel shodnout nedokázali. Zatímco Wales stále působí v radě nadace Wikimedia, Sanger se s projektem rozešel už po několika letech a dnes patří k jeho nejhlasitějším kritikům. https://en.wikipedia.org/wiki/Larry_Sanger#Criticism_of_Wikipedia Z počátku kritizoval otevřenou encyklopedii za nedostatečnou přesnost hesel, od roku 2020 pak Wikipedii obviňuje z ideologické zaujatosti a levicových tendencí. Zašel dokonce tak daleko, že za bagatelizací jeho oblíbených informačních zdrojů (například Fox News) vidí spiknutí jakýchsi mocných hráčů. „V zákulisí se odehrává velká, zákeřná a složitá hra, aby články odpovídaly jejich představám,“ prohlásil v podcastu UnHerd.
Elon vs. Wiki
Larry Sanger není jediný, komu jeho výtvor leží v žaludku. Na tažení proti Wikipedii se nedávno vydal nejmocnější oponent všeho levicového Elon Musk. První výstřel vypustil v říjnu roku 2024, kdy nabídl správcovské nadaci miliardu dolarů, když encyklopedii přejmenují na „Dickipedia“ („dick“ je neslušné pojmenování pánského přirození). Jeho vynikajícímu vtipu se nikdo nezasmál, nejbohatší muž světa se proto urazil a začal na Wikipedii útočit, kde se jen dalo. V prosinci už volal po úplném bojkotu financování, což zdůvodňoval statistikou, kterou na síti X zveřejnil jeho oblíbený pravicový influencer Mario Nawfal.
Graf dokazující, že nadace Wikimedia dává ročně 50 milionů dolarů na projekty diverzity a inkluze, byl sice vymyšlený, Muskova zlost ale stále rostla. Otevřenou válku pak encyklopedii vyhlásil v okamžiku, kdy na ni v lednu 2025 přibylo heslo „Kontroverze kolem pozdravu Elona Muska“. Rozbor vztyčené pravice na inauguraci Donalda Trumpa má na Wikipedii 14 podhesel a 130 citací a odkazů. Nařčení, že Elon Musk na inauguraci hajloval, se v textu neobjeví ani jednou. Zcela v duchu zásad Wikipedie editoři pouze uvádí odkazy a citace z různých respektovaných zdrojů.
Admin Grok
Věčná připomínka „římského pozdravu“ není pravděpodobně jediným důvodem, proč Wikipedie leží Elonu Muskovi v žaludku. Myšlenka celosvětové dobrovolné komunity pracující zadarmo, bez hierarchie a ředitelů je v přímém rozporu s jeho stylem podnikání. Tato komunita přitom dokázala vybudovat největší informační databázi v dějinách lidstva a stačilo jí k tomu dodržovat jednoduché zásady vzájemné úcty a empatie – vlastností, které Elon Musk označuje za zhoubu západní civilizace.
Jelikož „woke“ encyklopedie reaguje na miliardářovy útoky shovívavým mlčením, vyrazil Elon do protiútoku a vloni v říjnu založil encyklopedii vlastní. Namísto komunity editorů ji nechal spravovat svou umělou inteligencí jménem Grok. Tedy entitou, která v současnosti budí pohoršení kvůli generování obrázků nahých dětí a sama sebe nazývá Mechahitlerem.
