S kým počítá trh práce? De facto s každým, kdo chce pracovat, atraktivní začínají být i starší ročníky
Mohli bychom si myslet, že s příchodem umělé inteligence a řady nových technologií nebude už lidského prvku v pracovním procesu potřeba. Že zkrátka stroje nahradí lidi a budoucnost pak bude vypadat jako v některém ze sci-fi románů nebo filmů. Vypadá to však, že opak je pravdou – lidí je nedostatek a na pracovním trhu dochází k velkým změnám. A to včetně toho, že hodnotným „zbožím“ začínají být i zaměstnanci 45+.
Čísla hovoří jasně – ve 3. čtvrtletí roku 2024 bylo v České republice 5,2 milionu pracujících (počítáno jak z řad zaměstnanců, tak i podnikatelů), z toho 2,7 milionu bylo starších 45 let, tedy zhruba polovina. A meziročně počet pracujících v této věkové kategorii stoupl o 110 tisíc. Zajímavé přitom je, že počet pracujících ve věku od 25 do 29 let oproti tomu klesl o 37 tisíc. Tím pádem je jasné, že věk aktivních lidí, kteří tvoří na pracovním trhu většinu, se zvyšuje a v budoucnu zvyšovat bude – podle demografické křivky půjdou dokonce ročníky 1987 a mladší do důchodu až v 67 letech.
Padesát je nových třicet
Fakt, že kvalitních pracovníků je na trhu nedostatek a že je nutné je hledat všude, si začalo uvědomovat čím dál více firem i expertů na lidské zdroje. Některé velké koncerny speciálně cílí na věkovou skupinu kolem 50 let, která ještě nedávno nebyla pro mnohé zaměstnavatele příliš atraktivní. Kde nastala ta změna? „S nadsázkou říkám, že dnešních padesát je jako dřívějších třicet. Později totiž rodíme děti a tím i odcházíme do důchodu. Navíc myslím, že i mladší generace se od nás mají co naučit,“ říká Zdeňka Andreattová, která se lidským zdrojům věnuje ve společnosti Albert. Právě praxe je to hlavní, co člověka ve středním věku činní zajímavým na trhu práce. „Takový člověk má za sebou hodně životních i pracovních zkušeností: pracoval už v několika firmách nebo na různých pozicích v rámci firmy a s každou z nich se jeho rozhled prohlubuje a rozšiřuje. Mladším kolegům může předávat jakési know-how a z předchozích pozic nebo zaměstnání má i cenné kontakty. A navíc se domnívám, že současně je ještě ochotný se učit nové věci,“ doplňuje Andreattová.
Sendvičová generace
Ročníkům, kterých se to týká (1965–1980), se říká Generace X nebo také sendvičová generace. Stará se totiž nejen o své děti, ale současně i o své stárnoucí rodiče. Je proto pro ni velmi důležitá flexibilita. To znamená, že potenciální zaměstnanci preferují možnou směnnost, individuální nastavení pracovní doby (samozřejmě dle povahy pracovní pozice), zkrácené úvazky nebo možnost homeoffice. Důležitou složkou pracovní nabídky jsou pro ně i benefity – příspěvek na penzijní pojištění, stravenky, závodní lékař. „V oblasti péče o zdraví máme vypracovaný celý koncept i řadu zdravotních benefitů – ať už jde o možnost využít lékaře online, se kterým můžete prodiskutovat problém nejen svůj, ale i svého rodiče nebo dítěte. Dále zaměstnance edukujeme z pohledu fyzického i duševního zdraví; některého z dostupných webinářů od renomovaných lékařů, specialistů či terapeutů se může zúčastnit každý. Pořádáme také různé sportovní výzvy, protože i sport a pohyb vnímáme jako důležitý faktor z hlediska zdraví,“ říká k tématu Zdeňka Andreattová.
Mnoho firem se také zaměřuje na různé nástroje, třeba na zaměstnanecké skupiny nebo inkluzi a diverzitu. „U nás ve Škoda Auto zavádíme kromě jiného nyní poměrně unikátní a zajímavý nástroj, tzv. reverzní mentoring. Standardně totiž mentoring znamená, že zkušenější mentoruje nováčka, ale tady je to opačně – někdo mladý, většinou z generace Z, učí staršího a zkušenějšího kolegu, kolegyni. Funguje to dobře zejména v oblasti nových technologií,“ doplňuje téma Martina Zimmermann z oddělení lidských zdrojů ve společnosti Škoda Auto.
Nové zaměstnání je výzva
V evidenci Úřadu práce ČR bylo k 31. 10. 2024 celkem 102 323 uchazečů nad 50 let a tvořili 35,4 % z celkového počtu nezaměstnaných, a tak zaměstnavatelé tuto početnou věkovou skupinu opravdu nemohou přehlížet. Co tedy dělat, pokud do této skupiny spadáte a chcete si ještě najít zajímavou a dobře placenou práci? Je dobré si doplnit znalosti, třeba v oblasti IT nebo umělé inteligence. Například Google nabízí bezplatné kurzy různých digitálních dovedností včetně práce s umělou inteligencí v rámci projektu Digitální garáž. Stačí si heslo zadat do vyhledávače – základní kurzy jsou dostupné i v češtině. Následné osvědčení o absolvování kurzu pak můžete přiložit ke svému životopisu. Na stránce Europass.cz si zase můžete zdarma udělat test svých digitálních dovedností. Školení základních počítačových dovedností často zdarma či za příznivé ceny organizují města nebo obce. Na digitální vzdělávání přispívá i Úřad práce; příkladem je počítačový kurz Centra Elpida připravený ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Další různé kurzy za příznivé ceny nabízejí také vzdělávací platformy jako Seduo.cz nebo Naucmese.cz. Videokurzy zdarma najdete také na YouTube, například nezisková organizace Člověk v tísni má na svém kanálu devítidílný miniseriál Nauč se s počítačem.
Citlivým tématem v práci jsou samozřejmě peníze. Starší lidé se někdy bojí říct o přidání nebo byli svázání mlčením o svém platu. To ale už naplatí – od letošního července funguje novela, kdy toto zákon doslova zakazuje. Zaměstnavatel tedy po svém zaměstnanci nemůže v tomto ohledu mlčení požadovat. Takže se nebojte o těchto věcech otevřeně bavit – říct si o přidání nebo se pobavit s mladším kolegou, kolik on za svou práci dostává.
Užitečným nástrojem, kde najdete vše shrnuto a vysvětleno, jsou stránky projektu Budoucnost potřebuje každého, na kterém spolupracovaly Albert Česká republika, s. r. o., Komerční banka, a. s., a Škoda Auto, a. s.
