Protrhla jsem Picassa, zavolej mi. Jak nepozorní nešikové dokáží během pár vteřin natropit milionové škody
Před 15 lety se do newyorského Metropolitního muzea vrátil s velkou slávou obraz Herec od Pabla Picassa. Klenot zdejší sbírky moderního umění strávil mnoho měsíců v péči restaurátorů, kteří se snažili opravit dvaceticentimetrovou trhlinu v pravém rohu plátna. Škodu má na svědomí studentka umění, které by možná čin prošel, kdyby se k němu sama drze nepřiznala. Mezi obrazoborci je v tomto výjimkou, rozhodně ale není jediná, komu se podařilo jedním vrzem poničit díla za miliony.
Picassův obraz Herec je unikátním dílem z mnoha důvodů. Umělec ho namaloval ve 23 letech, kdy byl ještě poměrně neznámý, v tvorbě zachovával prvky realismu a přecházel ze svého ranného „modrého“ na „růžové“ období. Monumentální malba vysoká skoro dva metry patřila dlouhá léta do sbírky automobilového magnáta Waltera Chryslera. Jeho dcera Thelma ji v roce 1952 věnovala Metropolitnímu muzeu v New Yorku, kam ji každý rok chodí obdivovat miliony návštěvníků a studentů umění.
V roce 2010 se Herec stal obětí zvláštní nehody. Neznámá studentka se údajně zakoukala do jakéhosi uměnímilovného mládence, v náhlém návalu vášně zaškobrtla a bůhvíproč se chytla zrovna Picassova obrazu. Okolnosti historky jsou známy díky podivnému vzkazu, který se následující den objevil na inzertním serveru Craigslist: „Potkali jsme se v Metropolitním, měl jsi na sobě červený svetr a v oddělení kubismu ses na mě usmál. Stála jsem před obrazem Herec a ty jsi skicoval Matissův Pohled na Collioure. Chtěla jsem tě oslovit, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela a ke všemu jsem z toho zakopla a spadla do obrazu a trochu ho protrhla. Tuším, že jsi odešel, než dorazila ochranka. Jestli toto čteš, jsem ta holka z výtahu. Ozvi se mi.“
Restaurátoři naštěstí dokázali onu „trochu trhlinu“ po mnoha měsících práce opravit a Herec se do Metropolitního vrátil. Návštěvníci ho od té doby smí obdivovat pouze skrze panel ochranného plexiskla. Milionová umělecká díla ale podléhají zkáze nadále.
Freud ve spalovně (a na smetišti)
Vnuk slavného psychoanalytika Lucian je mezi sběrateli považován za jednoho z nejvyhledávanějších britských umělců. Ještě za svého života prodával Lucian Freud čerstvě dokončené obrazy v přepočtu za 100 milionů korun, dnes se cena jeho maleb na aukcích šplhá do naprosto astronomických výšin. V roce 2000 se dvě malby chystaly na prodej v prestižní aukční síni Sotheby‘s. Do skladu dorazily pečlivě zabalené v dřevěné bedně, kterou ovšem dva portýři z dodnes neznámých důvodů považovali za prázdný obal, a vyhodili ji do drtiče odpadků.
Omylu si vedoucí skladu všiml, až když měl obrazy převzít kurátor aukce. V tu chvíli už ale byla drť dřeva plátna a barev na cestě do spalovny. Pojišťovnu aukční síně snad mohl upokojit jen fakt, že šlo o menší obrazy odhadované v přepočtu jen na 4,5 milionu korun. Daleko větší zásek do Freudova díla udělal slavný německý antikvář Bernard Breslauer. Obchodník se vzácnými knihami se nechal od Freuda v 50. letech portrétovat a obraz umístil do své soukromé sbírky. V roce 2008 pořádal pětaosmdesátiletý Freud v Londýně velkou retrospektivní výstavu a požádal Breslauerovy pozůstalé, aby mu portrét na výstavu zapůjčili. Dočkal se ovšem odmítavé odpovědi. Po delším pátrání vyšlo najevo, že majitel obraz krátce po dokončení spálil. Důvod, proč se zbavil díla, které by dnes mělo hodnotu v řádech milionů dolarů? Prý se mu nelíbilo, jak realisticky Freud namaloval jeho dvojitou bradu.
Loket za 50 milionů
Bernard Breslauer není sám, kdo zničil vzácné dílo ve vlastní sbírce. Většinou je ale za incidentem náhoda a neopatrnost. Ukázkovým příkladem je lasvegaský magnát Steve Wynn, který kdysi koupil jeden z největších a nejcennějších obrazů Pabla Picassa – portrét umělcovy dvacetileté milenky Marie-Therese Walterové. V roce 2006, když byly před finanční krizi ceny umění na historickém vrcholu, se rozhodl obraz prodat za skoro 140 milionů dolarů. Den před aukcí ho naposled vystavil na večírku pro pár vybraných přátel. V rozjařené náladě povzbuzené alkoholem zapomněl, že stojí před portrétem a během zaníceného proslovu nabral Marii-Theresu loktem. Díru v plátně sice dokázali restaurátoři opravit, cena obrazu ale kvůli chvilkové neopatrnosti spadla na mizivých 90 milionů.
A co děti? Mají si v galeriích hrát?
Řadu zničených děl mají na svědomí pochopitelně děti. V roce 2015 například v galerii v Taiwanu zakopl dvanáctiletý klučina a plechovkou oranžády prorazil 350 let starý obraz italského mistra Paolo Porpory v hodnotě 30 milionů korun. O rok později vytvořil konceptuální sochař Mr. Zhao pro galerii v čínském městě Ningbo velkoformátovou sochu lišáka Nicka z disneyovky Zootopia. Dvoumetrovou skulpturu skládal z kostiček stavebnice LEGO bez přestání celé tři dny a postup streamoval na platformě Weibo pod hashtagem: #ManSpends3DaysAndNightsBuildingBlocks. Asi hodinu poté, co byla socha odhalena, se k ní přitočil pětiletý capart a obratným strkem ji poslal k zemi. Vloni se přibližně stejně starý chlapeček v Hechtově muzeu v Haifě živě zajímal o unikátní vázu z doby bronzové. Jeho otec později vypověděl, že synek je zvídavý a vázu naklonil, protože chtěl zjistit, co je uvnitř. Výsledkem zvídavosti byla hromádka střepů a nenávratně poškozený artefakt starý 3500 let. Ani jeden z mladých vandalů nebyl obviněn, asi proto, že se k činu přiznali a videozáznamy prokázaly, že šlo skutečně o nešťastné náhody.
Cena za neopatrnost
Dospělí obrazoborci se takové shovívavosti většinou nedočkají. Vezměte si například pana Nicka Flynna, návštěvníka Fitzwilliamova muzea v Cambridgi. Při odchodu pan Flynn sestupoval po schodišti, zakopl a zřítil se hlavou napřed do okenního výklenku. Na jeho parapetu bohužel kurátoři vystavili hned tři vzácné čínské vázy z dynastie Čching a Flynn je rozbil napadrť. Na svou obranu pak tvrdil, že nemohl tušit, že se vázy v hodnotě desítek milionů vystavují jen tak halabala na schodech. Po kolizi se proto oprášil a odebral se domů. K jeho smůle byly na schodišti kamery. Záznam nehody odvysílala snad všechna média v Británii a Flynn byl po asi měsíčním pátrání zatčen. Legrační je, že případ získal takovou publicitu, že dnes chodí do muzea návštěvníci jenom kvůli tomu, aby si prohlédli to slavné schodiště. Když za zničeným uměním detektivové odhalí zlý úmysl, bývají postihy ještě přísnější. Padesátiletý Ir Andrew Shannon v britské Národní galerii v nepochopitelném záchvatu zuřivosti prorazil pěstí obraz Claude Moneta v hodnotě asi čtvrt miliardy korun. Vyfasoval za to pět let vězení.
Pochopitelné omyly
Mezi historkami o zničených uměleckých dílech existuje zvláštní a obzvlášť zábavná kategorie pojednávající o zcela pochopitelných omylech zaměstnanců galerií. Pochopitelné jsou jejich omyly proto, že se týkají děl, u kterých neznalý člověk nerozpozná, že jde o umění. Děje se to častěji, než byste si mysleli. V roce 1986 například vystavovala galerie moderního umění v Düsseldorfu objekt Josepha Beuyse. Po uzavření výstavy k němu přišla uklízečka a pohoršila se nad tím, že do galerie nějaký hulvát donesl oprýskanou vanu. Jelikož neměla dost sil ten neřád odtáhnout na smetiště, vydrbala rýžákem aspoň mastnou vrstvu pokrývající dno, čímž samozřejmě nenávratně znehodnotila dílo v hodnotě asi 15 milionů korun.
Joseph Beuys podobně přišel o další umělecky zaneřáděný lavór, když v něm nic netušící zaměstnanci galerie po skončení vernisáže umyli nádobí. V roce 2001 zase zničil zřízenec instalaci Damiena Hirsta v londýnské Eyestorm Gallery. Sestávala se z plechovek od piva, hrníčků s kávovou sedlinou a plných popelníků, takže by se asi slušelo napsat, že ji zřízenec „uklidil“. Stejně tak v roce 2004 vyhodila uklízečka londýnské Tate Gallry pytel odpadků, který našla na zemi. Připravila tak svět o potěšení z konceptu Gustava Metzgera s názvem „Obnovení první veřejné demonstrace autodestruktivního umění“. V roce 2012 zase asistentka televizní superstar Glenna Becka pečlivě vyčistila od barvy akvárium stojící na šéfově stole. Bohužel šlo o umělecký artefakt vytvořený a podepsaný Orsonem Wellesem, který pan Beck právě vyhrál v aukci a měl z něj takovou radost, že mu přišlo líto ho zavřít do trezoru.
