Potřebovali byste dostat v práci přidáno, ale chybí vám ty správné argumenty. Jde na vás jarní únava a šéf to nechce chápat. Vaši kolegové jsou takoví… V tom případě využijte české frazémy, tedy ustálená slovní spojení, rčení a přísloví, jimiž můžete stručně, přesto výstižně posoudit kdeco a kdekoho včetně pracovních výkonů sebe samých i všech kolem. Chcete slyšet jak?
Bez práce nejsou koláče. Známé české přísloví má pravdu, téměř všichni se musíme něčím živit, jenže existují veliké rozdíly ve způsobech provedení. Zatímco kluci pracují jako šroubky, holky jsou pilné jako včelky. Obojí znamená totéž, jsou to pracovití, snaživí a přičinliví lidé, neustále v pilné práci, tedy v naprostém pracovním soustředění. Když jde někomu práce od ruky, je to stejné, jako by mu práce šla jako po másle. Jenže ona nikam neodchází, vůbec se nevzdaluje, akorát je chvatně a bez námahy odbyta, protože ji daná osoba vykonává zkušeně a zručně. Prostě čistá práce, bezvadný pracovní výkon. Jste-li ve své práci přesní, pak vlastně vůbec nejste jako člověk, nýbrž mnohem dokonalejší pracant. Třeba jako stroj, jako hodinky nebo jako robot. To jste asi někde zaměstnáni na mravenčí práci? Pokud je někdo do práce jako vítr, neznamená to, že se živí demolicí, komu hraje práce pod rukama, nemusí být nutně muzikant, dělat, jako když bičem mrská, se dá i bez biče a taky dělatjako na běžícím pásu nezahrnuje běh ani pás. Ačkoli je to vlastně stejné jak pracovat jako o závod s časem. Všechna tato slovní spojení značí práci rychlou a energickou. Ovšem je to situace se zcela opačným výsledkem než v přísloví práce kvapná málo platná.
Maličko se vzdálíme od frazémů s pozitivním vyzněním. Ačkoli zaměstnavatel zřejmě nic nenamítá, pokud pracujete od nevidím do nevidím neboli od rána do večera. A táhnete či tlačíte káru, vlastně dřete jako kůň nebo otrok, pracujete na plné obrátky, potíte krev, ohýbáte hřbet. Prostě pracujete až na doraz, tedy do roztrhání těla. Je to taková herkulovská práce. To mohou být ty silné argumenty při žádosti o navýšení platu…
Horší však je, když se vaše práce stane sisyfovskou. To pak máte pocit, že je to stejné jako nabírat vodu sítem nebo lít do bezedného sudu. Dopustili jste se nesmírně těžkého výkonu, jenže marně, zbytečně, beznadějně a bezvýsledně. To zamrzí.
Pak si člověk říká, jestli by nebylo lepší občas jen tak chytat hejly a chodit od ničeho k ničemu. Práci hladit nebo ještě lépe, nehnout ani prstem a válet si šunky, případně sedět jako buchta. Jenže být lechtivý na práci se nakonec nemusí vyplatit, protože když jednomu práce roste pod rukama, nabude obřích rozměrů a stane se z ní svinská práce, kterou vykonáváme s nechutí. Taky nechat si říkat kůže líná a být přirovnáván k líné vši není nic lichotivého.
Práce nás obklopuje celý život, každý den se něco musí. Domníváme se ale, že není nutné neustále pracovat jako vzteklý. Najít si své tempo a místo k pokojné práci musí být příjemné. Rozhodně bychom vám nepřáli skončit u práce černé, u které se člověk ušpiní, nebo dokonce rovnou špinavé, tedy nečestné. Chce to vybalancovat svůj zápal mezi příslovím slovenským „Práce není zajíc, neuteče“ a gruzínským „Lenivost je klíč k chudobě“.
