Před 230 lety byla v Paříži sťata francouzská královna Marie Antoinetta, proslulá výrokem: „Když nemají lidé na chleba, proč nejí koláče.“ Slavný citát, který ji přivedl pod gilotinu, ale pravděpodobně nikdy nevyslovila.
Marie Antoinetta byla dcerou Marie Terezie a císaře Františka Štěpána I. Milovala opulentní plesy, hazardní hry, a rozpočet francouzského královského dvora spolykal desetinu státního rozpočtu. Lidový soud ji za Francouzské revoluce sice odsoudil za velezradu a spiklenectví, obecně se ale soudí, že poprava byla pomstou za královnino pohrdání prostým lidem. Slavná historka tvrdí, že královna nechápala, proč si hladovějící Francouzi stěžují, že nemají chléb, když přece mohou jíst koláče. Ve skutečnosti je toto okřídlené úsloví Marie Antoinettě připisováno neprávem. Jeho autorem je Jean Jacques Rousseau, který ve své autobiografii popisuje „urozenou princeznu“, která hladovějícím bezzemkům radila, že když nemají chléb, ať jí briošky. Marii Antoinettě bylo v době vydání spisu 9 let. V obecném povědomí je s ní ale výrok spojen navždy. Stejně jako řada dalších slavných citátů s řadou dalších slavných osobností.
Pokračování 2 / 8
I ty, Brute?
Brutus svého nevlastního otce do zad opravdu bodnul. Římský historik Gaius Suetonius Tranquillus ale v životopise Julia Caesara píše, že císař zemřel beze slov, s klidem stoika. Pouze si prý z posledních sil upravoval róbu, aby jeho tělo nebylo nalezeno necudně odhalené. Slavná poslední slova pochází z dramatu Williama Shakespeara.
Pokračování 3 / 8
Účel světí prostředky
Úsloví je připisováno italskému filozofovi a diplomatovi Niccolo Machiavellimu. Poměrně právem, protože je to velmi výstižné shrnutí jeho názorů sepsaných ve stěžejním díle Vladař. Sám Machiavelli ho ale nikdy v této podobě nevyřkl ani nenapsal. Chybné je i tvrzení, že autorem byl básník Ovidius. Jeho „exitus acta probat“ má v kontextu knihy Listy heroin přesně opačný význam.
Pokračování 4 / 8
Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to tvrdit
Oblíbené heslo novodobých bojovníků proti cenzuře měl údajně vyslovit François-Marie Arouet, známý jako Voltaire. Ten sice za svobodu názorů bojoval a určitě by s větou souhlasil, z jeho úst ale nevyšla. Objevila se dlouho po jeho smrti v knize „Voltaireovi přátelé“ britské historičky Evelyn Beatrice Hall. V knize je věta uvedena v uvozovkách, takže budí dojem přímé řeči. Spisovatelka v ní ale pouze popisuje filozofovo vnitřní přesvědčení, že bychom měli být ochotni naslouchat i hloupým názorům. V kapitole se mluví o kontroverzním spise francouzského filozofa Claude-Adriena Helvétiuse „De l’esprit“ (O mysli), který Voltaire považoval za pomýlený, ale nesouhlasil s rozhodnutím parlamentu spis zakázat.
Pokračování 5 / 8
Lež oběhne půl světa, ještě než si pravda obuje boty
Citát proslavily knihy Terryho Pratchetta, původně ale mělo jít o povzdechnutí amerického prezidenta Thomase Jeffersona, spisovatele Marka Twaina nebo snad britského premiéra Winstona Churchilla. Nic z toho není pravdou. Nejbližší ekvivalent se vyskytuje ve spisech Jonathana Swifta a zní: „Faleš létá a pravda za ní pokulhává, takže lidé prohlédnou, až když už bývá pozdě, komedie je dohrána a povídačka stačila vykonat své.“
Pokračování 6 / 8
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny
Takto geniální větu nemohl vyslovit nikdo jiný než Albert Einstein. Vyslovil ji ale opravdu? Autorství mu připisuje článek v časopise The Rotarian z roku 1948 a v následujících letech se citát objevil v různých podobách v dalších publikacích. Podle všeho ale šlo o neověřené citace. Větu pravděpodobně nevyslovil ani generál Omar Bradley, kterému je občas připisována. Nejstarší zmínka pochází z reportáže novináře Joe Laitina, který sledoval jaderné pokusy na atolu Bikini. Když se ptal neznámého důstojníka, jaké zbraně se budou používat v příští válce, odpověděl mu: „Nevím, ale v té přespříští budeme používat oštěpy.“
Pokračování 7 / 8
Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky
Podle různých zdrojů měl tuto moudrost vyslovit G. B. Shaw, Samuel Beckett, Albert Einstein a spousta dalších moudrých osobností. Kupodivu podle všeho pochází z novinového článku popisujícího diskuzi v Klubu anonymních alkoholiků z roku 1981. Do informačních brožurek ji pak převzala organizace Anonymních narkomanů.
Pokračování 8 / 8
Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic
Jeden z nejpoužívanějších citátů proslavil ve svých projevech J. F. Kennedy, který jeho autorství připsal britskému filozofovi a politikovi Edmundu Burkemu. Burke ho ale nikdy v této podobě nevyslovil ani nenapsal, stejně jako John Stuart Mill, který je občas také považován za autora. Podle všeho citát pochází z projevu britského kazatele reverenda Charlese Frederica Akeda, který ho v roce 1916 používal při svých kázáních o škodlivosti alkoholu.
