Tak předně, Karel Veliký byl opravdu výjimečným panovníkem – ohněm a mečem vytvořil největší středověkou říši Evropy sahající od Severního moře až po Pyreneje a Řím. Mimo jiné je první a poslední v dějinách, komu se podařilo do jednoho státního útvaru sloučit území dnešního Německa a Francie. Proto se bere za prvního sjednotitele starého kontinentu a někdy se mu také přezdívá „Otec Evropy“.
Také se mu podařilo říši udržet pohromadě díky reformám, kterým dnes říkáme „karolinská renesance“. Sjednocení měr a vah (který v anglosaském světě je živý dodnes), nový peněžní systém (ve Francii používaný do Velké revoluce), důraz na školy a vzdělanost. Kdo se chtěl podílet na správě říše, musel umět číst a psát. Paradoxní je, že sám Karel se – i přes ohromnou snahu – nenaučil psát (a zřejmě ani číst) a musel se podepisovat důmyslným obrázkem-monogramem, který ho naučili jeho rádcové. Zřejmě trpěl dyslexií a dysgrafií.
Také se vymykal soudobým standardům sexuálním apetitem – zvlášť na to, že raně středověká Evropa už byla sešněrovaná přísnými náboženskými pravidly a on sám – coby císař Svaté říše římské – měl být bdělým ochráncem víry celého západního světa. Kromě toho, že měl postupně 4 manželky (z nichž dvě zemřely, ale dvě prostě zapudil, protože už se mu politicky nehodily), tak měl současně mnoho konkubín, které historie zná i jménem. Nakonec zplodil nejméně 17 dětí – včetně těch s konkubínami – a jestli jeho současníci uznávali jeho vojenské a politické zásluhy, už krátce po jeho smrti se začalo říkat, že teď se jeho „varlata musí smažit v pekle“. Více o osobnosti Karla Velikého se dozvíte v nové epizodě Životů slavných.
