Nový podcast CNC O všem! se věnuje boření mýtů v českém zemědělství. Ve třetím díle se dozvíte, zda se máme bát chemie na českých polích a půdách. Proč se používají chemické postřiky a jaká je jejich budoucnost? Je lepší jablko české, nebo to dovezené? Nejen na to se moderátoři Kateřina Machová a Ondřej Jüngling ptali Jana Doležala, prezidenta Agrární komory České republiky.
„Zemědělství se v České republice hodně politizuje, nasazuje se mu psí hlava. Prý ničíme krajinu, ale to není tak úplně pravda. Chemie se v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie využívá poměrně málo, což dokazují i data Evropské unie. Patříme mezi premianty, každoročně jsme čtvrtí nebo pátí, kteří v Unii používají nejméně přípravků na ochranu rostlin na jeden hektar zemědělské půdy,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
Řešením, jak podíl chemie v zemědělství ještě více minimalizovat, je šlechtění nebo tzv. genetická editace. „Pokud chceme cíleně šlechtit nějakou plodinu, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám nebo aby měla více nutrientů, zjednodušeně vypínáme nebo zapínáme její různé geny. Čili místo používané transgeneze, kdy se do rostliny vkládají geny jiného organismu, se nově orientujeme přímo na genom té konkrétní rostliny, se kterým dále pracujeme. Jedná se ale o budoucí řešení, protože pro tuto oblast ještě není ukotvena legislativa. Navíc veřejnost vidí v úpravě genů stále velký problém. Pokud to trochu zveličím, někteří lidé mají pocit, že pokud snědí geneticky modifikované jablko, změní se v nějakého Hulka nebo něco podobného, ale to skutečně nehrozí,“ vysvětluje Doležal s tím, že plodiny se v České republice úspěšně a bezpečně šlechtí už od 2. poloviny 19. století, tedy doby, kdy přírodovědec Johann Mendl založil obor genetika.
„Není namístě někoho strašit. Ale větší problém vidíme u dovážených potravin, kde případná kontaminace chemickými látkami hrozí. Ovšem zdůrazňuji, že jen v případě nepozornosti. Když si neomyjete jablko z dovozu, může se v některých případech stát, že nějaké menší zdravotné problémy způsobí. Potraviny pěstované v zahraničí se totiž musí více chemicky ošetřit, právě proto, aby vydržely dlouhou cestu,“ uzavírá Doležal.
Zaujalo vás téma chemie v českém zemědělství a chcete se o něm dozvědět více? Poslechněte si celý podcast O všem!, který boří léta zažité mýty.
