V dokumentu Astro2020, který byl zveřejněn ve čtvrtek, předkládá panel odborníků ideální postup vesmírného výzkumu na další desetiletí. Přestože cílů, které si astronomové vytyčují, je několik, mají jednoho společného jmenovatele – vesmírné teleskopy.
Postavit nástupce Hubbleova teleskopu, tak by se dalo shrnout šest set čtrnáct stran profesionálně napsané zprávy, kterou sestavili odborníci z americké Národní akademie pro vědu, inženýrství a medicínu. Dvacetičlenný panel expertů vydal svůj report ve čtvrtek odpoledne pod názvem Cesta k objevům na poli astronomie a astrofyziky ve 20. letech 21. století. V angličtině je to trochu přežvýkatelnější název, ale ne o moc – Pathways to Discovery in Astronomy and Astrophysics for the 2020s.
Dokument byl zkráceně pojmenován Astro2020 a je to report, který se v nejrůznějších obměnách vydává už sedmou dekádu v řadě. Panel Národní akademie má v západní astronomii a astrofyzice dlouhou tradici i velice významný zvuk. NASA i další organizace zabývající se zkoumáním vesmíru často čekají na vyjádření panelu před tím, než schválí dlouhodobé investice a letité projekty.
Panel má vždy po deseti letech stanovit ty nejdůležitější cíle na další dekádu, letošní konference měla roční zpoždění kvůli covidu, ale svůj verdikt nakonec vynesla. A zněl poměrně jasně. Potřebujeme nástupce Hubbla.
Na další desetiletí
Nový a super výkonný teleskop obíhající naši planetu by měl být podle panelu expertů dokončen někdy v polovině 40. let našeho století a díky němu by se mohli vědci naplno zaměřit na ty oblasti průzkumu vesmíru, které jsou podle autorů Astro2020 nejdůležitější.
Zaprvé je to detailní zkoumání exoplanet. Exoplanety jsou ty planety, které obíhají jiné hvězdy v jiných solárních systémech. Prioritou by mělo být hledání potenciálně obyvatelných exoplanet v takzvaném pásmu života a obsahujících vodu. Díky tomu by se nám podařilo zjistit nejenom, co bychom jako lidstvo mohli v budoucnu kolonizovat, ale zároveň bychom konečně mohli najít život jinde ve vesmíru.
Zadruhé by se podle reportu měli vědci soustředit na průzkum černých děr a neutronových hvězd. Je to teprve pár let, co se nám podařilo koncept černých děr potvrdit, a pouhých pár měsíců, co se nám jednu podařilo zachytit. Třetím směrem by pak mělo být zkoumání formací mlhovin a plynů, protože díky nim bychom se mohli dozvědět více o formování galaxií. Oba tyhle směry by pak vědcům mohly prozradit něco nového o tom, jak vypadal vesmír v okamžiku svého vzniku.
Z takové vědy se až točí hlava, ale znovu – v lepším případě bude takový teleskop dokončen nejdříve za dvacet let. Velkým faktorem mimo jiné bude i cena, která se potácí mezi deseti a dvaceti miliardami dolarů. A taky není vůbec jisté, jestli NASA na panel tentokrát dá.
