Devátá česká památka na seznamu UNESCO: Architektonická fúze, Havlovo srdce i pozoruhodné WC
Devátá česká památka na seznamu UNESCO: Architektonická fúze, Havlovo srdce i pozoruhodné WC
Devátá česká památka na seznamu UNESCO: Architektonická fúze, Havlovo srdce i pozoruhodné WC
Devátá česká památka na seznamu UNESCO: Architektonická fúze, Havlovo srdce i pozoruhodné WC
Devátá česká památka na seznamu UNESCO: Architektonická fúze, Havlovo srdce i pozoruhodné WC
10
Fotogalerie

Devátá česká památka na seznamu UNESCO: Architektonická fúze, Havlovo srdce i pozoruhodné WC

Malé desetitisícové město v Pardubickém kraji je považováno za historický klenot, což v roce 1999 potvrdil i zápis tamního zámku na seznam UNESCO. Čas se tu ale nezastavil. Za poslední čtvrtstoletí se Litomyšl stala místem řady velmi zdařilých rekonstrukcí a realizací, díky který je právem označována také za mekku moderní architektury. K výsadnímu postavení jí přitom dopomohlo zdánlivě banální politické rozhodnutí: respekt k odkazu předchůdců. 

Jak je možné, že se v Litomyšli daří úspěšně uskutečňovat jeden velkolepý projekt za druhým? Klíčem je dlouhodobá koncepce a především kontinuita, která zaručuje efektivní využití víceletých investic. Vyzdvihnout je potřeba především vedení města po roce 1990, které se zasloužilo o zapsání zámku na seznam památek světového dědictví UNESCO, a povýšilo desetitisícovou obec na centrum dění významných mezinárodních setkání a kulturních akcí. V nastaveném směru pokračovali bez ohledu na politickou příslušnost i další zastupitelé, protože si uvědomovali, že právě návaznost mezi jednotlivými volebními obdobími je tou správnou cestou ke společnému cíli. I díky nim je dnes Zámecké návrší s renesančním zámkem, přilehlými hospodářskými budovami, pivovarem a chrámem Nalezení sv. Kříže chloubou Litomyšle.

„Jsme v areálu bývalého pivovaru, který většina návštěvníků Litomyšle zná jako místo, kde se narodil Bedřich Smetana, ale pro nás je spíše zajímavé to, že byl rekonstruován Josefem Pleskotem takovým způsobem, že dnes plní celou řadu jiných funkcí. Nalezneme tu informační centrum, velké i malé sály sloužící k setkávání, návštěvám, výstavám, částečně i koncertům, a také se tu nachází poměrně rozsáhlá hotelová část,” prozrazuje architekt Adam Gebrian o jedné z obnovených částí Zámeckého návrší.

Pokud vás zajímá, jakým způsobem si jeden z nejuznávanějších českých architektů současnosti, za kterého je Pleskot považován, a další jeho kolegové poradili s rozsáhlou úpravou areálu, a jak při tom dokázali využít laminát, tak se podívejte na další díl pořadu Překvapivé stavby z produkce internetové televize Mall.tv.