Šestá bondovka, jenž nese název Ve službách Jejího Veličenstva, znamenala zlom v celé sérii. Seana Conneryho nahradil Australan George Lazenby. Ten měl jako James Bond natočit sedm filmů, po premiéře se rozhodl smlouvu porušit. Na stříbrném plátně se objevil po boku Diany Rigg, herečce díky napínavému thrilleru odstartovala hvězdná kariéra.
Narodila se 20. července 1938 ve Velké Británii, dětství však prožila v Indii, kam se celá rodina musela odstěhovat. Hereččin otec totiž pracoval jako drážní inženýr. V osmi letech se vrátila do poválečné Anglie a začala studovat, spolužáky uchvacovala tím, že uměla hindštinu. Po úspěšném absolvování mířily její kroky na prestižní divadelní školu v Londýně.
Bond girl, která neumí bruslit
Její herecká premiéra nastala na prknech, která znamenají svět. Divadlu se věnovala souběžně s televizní kariérou, deset let byla v angažmá v Shakespearovské královské společnosti. Před filmovou kariérou se ocitla začátkem roku 1959, když ztvárnila jednu z vedlejších rolí. Téměř tři roky působila ve špionském seriálu The Avengers, stihla 51 epizod.
Neokoukaná tvář se zalíbila producentů. „Přes noc jsem se stala sex symbolem,“ řekla s hořkým úsměvem v rozhovoru pro The Guardina v roce 2019. „Byl to pro mě šok,“ dodala tehdy noblesní dáma. Poté, co dala seriálu vale, dostala nabídku na roli Teresy di Vicenzo (či Teresy Bond) ve snímku Ve službách Jejího Veličenstva. Sama herečka po letech přiznala, že se filmem chtěla proslavit především ve Spojených státech.
Jejím hereckým protějškem se stal model George Lazenby. Natáčení zvládla na výbornou, dokonce nemusela být předabována jako její předchůdkyně. Rigg byla nahrazena pouze v několika scénách, například když měla bruslit. Tímto umem herečka neoplývala, a tak musela zaskočit dublérka. Z dnešního hlediska je jasné, že role manželky James Bonda byla pro její kariéru stěžejní.
Adaptace na nové století
Po premiéře, která proběhla 18. prosince 1969, začaly chodit nabídky na lukrativní projekty. Objevila se v historickém kousku s názvem Julius Caesar či komedii Nemocnice. Díky druhému jmenovanému filmu zaznamenala první nominaci na Zlaté Glóby, tehdy na cenu nedosáhla. Kariéru jí to ale nezastavilo. Během 80. let pokračovala v práci, důkazem jsou povedené filmy jako Zlo pod Sluncem nebo Král Lear.
V osobním životě neměla příliš velké štěstí na partnery, v roce 1973 slavila svatbu s izraelským malířem Menachem Gueffenem. Svazek ale vydržel pouhé tři roky. O deset let později si vzala Archie Stirlinga, skotského producenta. Manželství se nakonec rozpadlo v roce 1990 a Diana Rigg byla od té doby ve společnosti dcery Rachel.
Ve druhé polovině její herecké kariéry přidala několik ocenění. Roku 1994 získala cenu Tony za nejlepší divadelní výkon, Rigg tehdy hrála v tragédii Médea. Její filmový talent zase opentlila cena BAFTA, konkrétně v roce 1990 za film Mother Love. Došla si rovněž pro Emmy, tu získala díky snímku Mrtvá a živá. Stárnoucí herečky si považovala také anglická královna, Rigg se mohla honosit titulem DBE.
V novém miléniu neztrácela decentní žena energii. Její těžiště vězelo v seriálech. Mladé generaci se zapsala do paměti jako Olenna Tyrell v divácky oblíbené Hře o trůny. Mnozí diváci ani netušili, že se jedná o někdejší Bond girl. Herečka točila až do samého konce, v roce 2017 si zahrála ve třech dílech seriálu Viktorie.
Diana Rigg zemřela 10. září 2020 v Londýně. Výčet její herecké kariéry potvrzuje, že prolomila kletbu předchozích Bond girls. I po roli manželky Jamese Bonda se totiž podílela na světoznámých projektech.
