Česká média jsou zaplavena zprávami kolem nekončící krize s koronavirem. Proto si příliš nevšímají rodícího se možného velkého problému na hranicích Evropské unie v Tunisku. Tam již několik týdnů trvají společenské bouře proti extrémní nezaměstnanosti a chudobě. Důvodem ekonomické krize v Tunisku je právě i současná vlna koronavirové epidemie, která těžce zasáhla tuniský turistický ruch v roce 2020 a hrozí obdobně zasáhnout i sezónu v letošním roce. Proto mnozí Tunisané chtějí svou těžkou situaci řešit emigrací do Evropy.
Při nedávných protestech převážně mladých lidí bylo zatčeno několik set demonstrujících a policie použila k rozehnání demonstrantu vodní děla a slzný plyn. Při bojích s policií demonstranti použili nejen kameny, ale i Molotovovy koktejly a došlo i k drancování obchodů v místech protestů. Protesty se odehrály ve zhruba 15 tuniských městech, například v hlavním městě Tunisu, Kasserine, Gafsa, Sousse a Monastiru. Hlavním motorem protestů je zhoršující se ekonomická situace a zkorumpovaná státní správa.
Tuniská vláda k potlačení demonstrací nasadila armádní jednotky a nechala rozmístit silně ozbrojené jednotky i v některých oblastech. Vládnoucí politici se nejspíše obávají možnosti, že by se demonstrace mohly přerodit v pokus o novou revoluci, jako byla ta, která před deseti roky svrhla tehdejší vládnoucí režim. Jak na svém webu informuje britská veřejnoprávní zpravodajská služba BBC, například jeden z protestujících řekl, že vládnoucí politici v Tunisku označuji každého, kdo protestuje proti jejich neschopnosti a zkorumpované vládě, za zloděje, ale oni přišli protestovat ve dne s odhalenými tvářemi, protože jediné, co chtějí, je práce a důstojný život. Na jednom z transparentů například bylo demonstranty napsáno, že práce je právo, ne laskavost.
Zhoršující se ekonomické situaci v Tunisku a represím tuniských úřadů se věnuje například britský deník Guardian. Ten popisuje v reportáži případ chudého prodavače, kterého zastavila tuniská policie a pokutovala ho za to, že nemá masku. Prodavač jim řekl, že kdyby měl peníze na pokutu, raději by koupil roušku svým dětem, aby je ochránil. Podle ekonomických dat je v Tunisku bez práce zhruba 36 % lidí ve věku od 15 do 24 let. Nezaměstnanost v celé tuniské populaci byla v roce 2020 zhruba kolem 16 % a stoupá, což má vliv na ilegální migraci Tunisanu do Evropy. „V roce 2020 italské orgány uvedly, že 12 883 osob nelegálně přijelo z Tuniska. V předchozím roce (2019) to bylo 2654,“ píše Guardian.
Před rizikem masové migrace z Tuniska varoval britský Guardian již v polovině roku 2020, kdy popisoval masové útěky celých rodin z Tuniska do Itálie. Obyvatelé Tuniska se tak snaží uprchnout před zhoršující se ekonomickou situací, kterou začala vyhrocovat i krize v cestovním ruchu, zdroji běžné obživy mnoha Tunisanů. Obyčejní Tunisané jsou vystavení zničujícímu vývoji. Tuniská ekonomika klesla o několik procent, lidé jsou stále více bez práce a i ti, jenž pracují, mají mnohdy radikálně snížené mzdy. Zároveň ale silně stoupá cena základních potravin a potřeb.
Dalším negativním rysem zhoršující se ekonomické situace je nárůst podpory radikálním islámským skupinám, které nabízejí alternativu lidem nespokojeným se současnou tuniskou politickou situací. Islamisté se také věnuji podpoře chudých, čímž si získávají jejich sympatie. Jak píše ve své analýze situace v Tunisku polský novinář a vysokoškolský učitel Piotr S. Ślusarczyk, vládnoucí režim v Tunisku obviňuje z organizování protestů islamisty. Zároveň je v tuniské společnosti vytvářen dojem, že bohatá společenská elita nemá o obyčejné Tunisany a jejich problémy zájem a ignoruje je, což vede k nárůstu nedůvěry k demokracii a posiluje to radikální skupiny.
Obdobně se zhoršuje ekonomická a společenská situace i v dalších zemích Afriky a Asie na hranicích Evropy. Je tedy pravděpodobné, že sice v posledních letech došlo celkově k silnému poklesu ilegální migrace do Evropské unie, ale to se může rychle změnit. Podle údajů eurounijních úřadů byl počet ilegálních imigrantů do EU v roce 2020 zhruba kolem 124 000 osob, zatímco v roce 2015 mělo do EU nelegálně přicestovat necelých 1 820 000 lidí. Se zhoršující se ekonomikou a destabilizací společnosti v některých zemích může však dojít opět k velkým vlnám ilegální imigrace do Evropy. Přes všechny ekonomické problémy, které EU má, je totiž stále „evropský blahobyt“ a evropský sociální systém pro mnohé obyvatele Afriky a Asie silnou motivací k pokusu o ilegální migraci. Neboť jak praví jedno přísloví, které jsem slyšel od kamaráda se zkušenostmi z Afriky, „je lepší být chudým v EU, než bohatým v Africe“.
