Irena Kalhousová: Čeští politici podporují Izrael víc než voliči, ti častěji neschvalují válku v Gaze
Jak je patrné z předchozího textu, většina Čechů s Izraelem stále sympatizuje. Hlavní autorka výzkumu Irena Kalhousová však dodává, že Češi viděli kriticky izraelskou operaci v Gaze. Většinu z nich znepokojovaly útoky na palestinské civilisty i hladovění v pásmu. „Oproti jiným zemím je však český pohled na Izrael mimořádně stabilní,“ říká Kalhousová. Třeba v USA už s Palestinou sympatizuje více lidí než s Izraelem.
Je česká společnost stále proizraelská?
Data ukazují, že obecně stále ano, i když pak existují konkrétní otázky, kde převažuje neutrální nebo i kritický postoj. U některých témat už je nicméně vidět, že se lidé začínají přiklánět na jednu či druhou stranu. Posiluje jak proizraelská, tak propalestinská pozice, ale více ta proizraelská. Ve všech otázkách, jež jsme pokládali, tedy celkově převažují proizraelské postoje. Výjimkou jsou voliči STAČILO!, tam už data ukazují více než 50 procent propalestinských postojů v otázce týkající se války v Gaze. U všech ostatních skupin ale stále výrazně převažují proizraelské pozice.
Přesto mám pocit, že je to diferencované. Na jednu stranu více lidí vyjadřuje proizraelské postoje než propalestinské, na druhou stranu je tam velká podpora dvoustátního řešení, jež dnešní izraelský mainstream už nezastává. Není to někdy i tak, že si lidé s Izraelem spojují postoje, které už jeho vedení i společnost nesdílejí?
To už jsou spekulace, jak vlastně data interpretovat. Nejsem schopná říct, že lidé podporující dvoustátní řešení jsou kritičtí vůči jedné nebo druhé straně. Stejně tak byste to mohl interpretovat opačně – Hamás, který je dominantní silou na palestinských územích, také dvoustátní řešení de facto odmítá. Navíc bych nepřeceňovala, jak průměrný Čech nebo Češka sledují politiku v Izraeli. A je tu ještě jedna věc: víme, že politické elity často ovlivňují, jak občané přemýšlejí o zahraniční politice. Česká republika podporuje dvoustátní řešení, Evropská unie také. Myslím si tedy, že mnoho lidí ho vnímá jako jediné možné nebo nejlepší řešení, a proto se přiklonili právě k němu. Ostatní varianty možná nejsou na první pohled srozumitelné, není jasné, jak by fungovaly a zda by přinesly lepší výsledek.
Rozumím. Pak je otázka, jak moc se v tomhle shoduje společnost s politiky. Před časem vyšel průzkum, který docházel k tomu, že čeští politici jsou ještě silněji na straně Izraele než většinová společnost, jež je často neutrální.
Jsou, do jisté míry určitě. My jsme tehdy posílali dotazník poslancům, poslankyním, senátorům a senátorkám, odpovědělo asi 30 % z nich, což není špatné. A ukázalo se, že tam je o něco silnější proizraelská pozice než u populace. Nicméně to je vidět často i u jiných zemí, třeba v Německu podle nedávných průzkumů je většina lidí kritická vůči vládní proizraelské politice, tam je rozdíl větší než u nás.
U otázky na operaci v Gaze bylo mírně více lidí, kteří ji neschvalují. Dá se to číst tak, že v Česku existuje poměrně silná skupina lidí, jež má pozitivní vztah k Izraeli jako zemi a společnosti, ale nesouhlasí s některými kroky Izraele jako státu, konkrétně v Gaze?
Myslím si, že ten graf poměrně jasně ukazuje, že zhruba 40 procent české populace nesouhlasí se způsobem vedení té operace. Asi tedy tušíme, co za tím může být. Jestli z toho ale vyvozovat, že lidé mají rádi Izrael, jen nemají rádi Benjamina Netanjahua, to už je složitější. Možná máte pravdu, troufla bych si odhadnout, že u části lidí to tak skutečně je. Na druhou stranu,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
