Ústupky Izraele Palestincům, muslimům a levicovým ideologům povedou k jeho zničení | Reflex.cz
nahoru

Ústupky Izraele Palestincům, muslimům a levicovým ideologům povedou k jeho zničení

Lukáš Lhoťan26. června 2020 • 20:30
Palestinci protestují proti anexi Západního břehu Jordánu.
Palestinci protestují proti anexi Západního břehu Jordánu.
• foto: 
Reuters

 Když ministr zahraničí České republiky Tomáš Petříček vydal společně se svými dvěma předchůdci Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem prohlášení na adresu záměru Státu Izrael anektovat jím okupovaná palestinská území, ozvalo se množství kritických reakcí bránících politiku Státu Izrael. Osobně si myslím, že ovšem nezazněl ten nejzásadnější a specificky český argument. Tím argumentem je skutečnost, že Stát Izrael se nachází ve stejné situaci jako kdysi Československá republika a dnes nese „ovoce“ svého humánního postoje k Palestincům, kdy nevyužil šance Palestince nevyhnat, tak jako to učinilo Československo se sudetskými Němci.

Možná se někdo diví, proč srovnávám Palestince a sudetské Němce. K tomuto srovnání je zde množství plnohodnotných argumentů. Stačí se jen nad tím zamyslet. Sudetští Němci byli trvalými obyvateli československého území, tak jako Palestinci jsou trvalými obyvateli palestinských území. Tak jako Palestinci bojovali s Izraelci a byli poraženi, tak v roce 1918 i sudetští Němci bojovali s československou armádou a snažili se svá území připojit k německým územím.

Mám na toto období v rodině i vzpomínku, protože k potlačení německého odporu byl nasazen jako příslušník československé armády i můj pradědeček a byl v boji zraněn. Poté v roce 1938 začali sudetští Němci vést teroristickou kampaň a vraždit Čechy, tak jako to dělají Palestinci. Sudetští Němci nejsou samostatným národem, ale jen podskupinou Němců, tak jako donedávna Palestinci byli prezentováni pouze jako podskupina Arabů.

Dokonce k tomu existuje i jeden vtip: Během jednání v OSN Netanjahu říká při projevu, že chce napjatou atmosféru odlehčit, a tak řekne vtip: „Mojžíš jde pro přikázání, ale nějak to neodhadl a příliš se oblékl do toho vedra. Sundá si tedy poblíž jednoho jezírka kabát a jde se vykoupat. Když se ale vrátí, zjistí, že mu kabát někdo ukradl. Rozjede se pátrání, kdo to mohl být, a během dvou dní je jasné, že ho ukradli Palestinci, a tak se…“ Vyprávění přeruší křik palestinského delegáta při OSN: „Takhle se to nemohlo stát. V té době ve Svaté zemi žádní Palestinci ještě nebyli!“ A Netanjahu na to: „OK, já myslím, že tímhle můžeme zahájit naše mírové rozhovory.“

Izrael mohl svůj problém s Palestinci vyřešit jejich odsunem v době války, ale to z mnoha důvodu neučinil. Jedním z těch důvodů je i jeho humanitní politika, která sice občas musí být potlačena na menší míru, než je dnes v Evropě zvykem, kvůli bezpečnosti, ale jinak je Stát Izrael oázou lidských práv uprostřed diktatur a napůl totalitních arabských zemí. Od roku 1945 nebyli Arabové schopni vytvořit jednu déletrvající demokracii evropského typu, tak jak se to podařilo Izraelcům. Naopak se ukazuje, že pro budoucnost a stabilitu v Izraeli představuje soužití s Palestinci smrtelnou hrozbu, tak jako kdysi soužití Čechoslováků a sudetských Němců.

Když bývalí ministři a současný ministr zahraničí České republiky vydávají svůj manifest proti Izraeli, je to trochu podobné protičeskoslovenským manifestům z dob sudetské krize, která skončila Mnichovem, tedy právně legitimním donucením Československa vzdát se sudetských oblastí a následným zánikem Československa jako suverénního státu po okupaci Německem. Obdobně to může probíhat i v případě Státu Izrael: v případě, že by stát Izrael opustil dnešní okupovaná palestinská území, ta by se mohla v budoucnu stát výchozím místem pro vojenský útok proti Státu Izrael, který by nebyl prakticky schopen se bránit a byl by zničen – a o to spoustě Palestincům jde, tak jako většina sudetských Němců chtěla zničit Československo. Stačí si prohlédnout analýzy toho, co se žáci učí v palestinských školách…

Tvrzení bývalého ministra Zaorálka, že izraelská anexe palestinských území by byla stejná jako německá anexe československých Sudet, je čirou demagogií. Naopak v této věci je Stát Izrael ve své podstatě ve stejné pozici, jako bylo Československo. To bylo bez sudetských oblastí bezbranné, a tak i Stát Izrael je téměř bez možnosti obrany bez ovládání palestinských území. Jednoduše řečeno je dnes stát Izrael ve stejné pozici, jako bylo ve 30. letech 20. století Československo. Stát Izrael má sice výhodu pravděpodobného vlastnictví jaderných zbraní, ale ani ty mu v budoucnu nemusí pomoci v jeho obraně, protože zfanatizovaní muslimové nebudou mít problém obětovat miliony svých souvěrců za uskutečnění jejich snu – zničení Státu Izrael.

Jsem osobně přesvědčen, že dokud se nevyřeší situace, kdy Stát Izrael má na svém kontrolovaném území obrovskou menšinu nepřátelsky naladěných obyvatel – Palestinců, nebude v této oblasti světa klid a mír. Ovšem jsem také přesvědčen, že jakékoliv územní ústupky Státu Izrael nepovedou k míru, ale naopak mohou vést k likvidaci Státu Izrael, a to je již několik desetiletí sen velké části Palestinců a nejspíše dnes i značné části muslimů a levicových aktivistů.

Závěrem bych dodal, že mne vysloveně vyděsila slova čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který v nedávnem rozhovoru na otázku ostřelování Izraelců Hizballáhem odpověděl: „To ostřelování je určitě blbé, ale ve veřejných zdrojích si můžete spočítat, kolik mrtvých bylo za posledních 50 let na izraelské straně a kolik na palestinské.“ Z takové odpovědi má člověk dojem, že je vlastně vinou Izraele, že chrání své občany a snaží se jim zachránit život. Téměř z této odpovědi vyznívá, že dokud Izraelci nebudou mít „hodně“ mrtvých, nebude důvod je v jejich postoji podpořit.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější