První kolo pro Zuzanu: Čaputová na vlně změny přejela soupeře a míří pevně do prezidentského paláce | Reflex.cz
nahoru

První kolo pro Zuzanu: Čaputová na vlně změny přejela soupeře a míří pevně do prezidentského paláce

Petr Sokol17. března 2019 • 14:30
První kolo pro Zuzanu: Čaputová na vlně změny přejela soupeře a míří pevně do prezidentského paláce
foto: Reuters

Největším překvapením prvního kola slovenských prezidentských voleb je vlastně fakt, že nic nepřekvapilo a vše dopadlo podle aktuálních očekávání. Ve volbách se zrodil nový Andrej Kiska – nový kandidát bez větších politických zkušeností, který oslovil nejvíce Slováků. Změna je jen v tom, že tentokrát je v této roli žena.

Vlna jménem Zuzana

Hlavním vítězem voleb je totiž bez pochyby levicově liberální kandidátka Zuzana Čaputová, která v závěru díky hlasům z velkých měst a zejména Bratislavy překonala dokonce hranici 40 % hlasů. V hlavním městě měla Čaputová nejlepší výsledky a získala zde dokonce přes 60 % hlasů. Její vítězství je ale téměř celoplošné. Dobře to ilustruje fakt, že vyhrála v 71 ze 79 okresů Slovenska. Šefčovič dokázal získat nejvíce hlasů jen v sedmi okresech, které leží na geografické periferii na severu a východě Slovenska (Čadca, Medzilaborce, Sabinov, Stropkok, Snina, Sobrance a Vranov nad Ťoplou), jedině v okrese Svidník na severovýchodě země dostal nejvíce hlasů Harabin.

Bohumil Pečinka: Václav Klaus mladší není lídr, jen influencer
Bohumil Pečinka 17. března 2019 • 11:14

Bohumil Pečinka: Václav Klaus mladší není lídr, jen influencer

Čaputová navíc nevyhrála jen ve městech (46 %), ale s 33 % i na venkově. Podobně Čaputová „zválcovala“ skoro všechny sociální skupiny. Jejím typickým voličem byla sice mladá, vzdělaná žena z Bratislavy, ale kromě lidí starších 60 let, kteří upřednostnili socialistického kandidáta Šefčoviče, advokátka z Pezinku vyhrála ve všech sociálních a geografických skupinách a silně bodovala i u maďarské národnostní menšiny.

Vražda, rytíř a nepopsaný list

Důvody jejího triumfu jsou zejména dva. Prezidentská volba zaprvé proběhla jen rok po traumatické události v podobě vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky a velké části společnosti tehdy došla trpělivost s vládou Roberta Fica a jeho Smeru, kterou doprovázely i aféry s lidmi typu podnikatele Kočner, jehož teď obvinila policie z objednání loňské vraždy dvou mladých lidí. A s tím souvisí i druhý pádný důvod pro včerejší úspěch Zuzany Čaputové: lidé se po loňské krizi tolik neobrátili k opozičním stranám, ale hledali něco nového, nepopsaného a nespojeného s dosavadní politikou. A právě do toho ideálně zapadl příběh ženy, aktivistky, kterou Slovensko ještě před pár měsíci vlastně vůbec neznalo, ale její příběh se mu začal rychle líbit.

Hrůzy 1. světové války očima amerického lékaře, podívejte se na vzácné fotografie

Osobní kouzlo Čaputové a dobře zaměřená volební kampaň mířená hlavně do online prostoru vedla k tomu, že Čaputová předstihla v podpoře Roberta Mistríka, který také usiloval hlavně o liberální, městské voliče, a stala se díky jeho rytířskému předvolebnímu odstoupení jediným hlasem změny, za nímž se spojili voliči její nové levicově liberální strany Progresivní Slovensko, voliči pravicové opozice, ale i ti, kteří žádnou konkrétní stranu volit nechtějí. Jádrem této velké voličské skupiny byly navíc ženy-voličky, z nichž téměř každá druhá dala hlas „první slovenské prezidentce“.

Unavený Smer

Až daleko za Čaputovou skončili její hlavní vyzyvatelé, o nichž je třeba dodat, že to nebyli žádné těžké váhy. Svůj základní cíl splnil, i když malinko s odřenýma ušima, nezávislý kandidát spojený s vládní stranou Směr, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.   Dokázal "svou," trochu „otřískanou“ stranu udržet ve hře a postoupit do druhého kola, i když s velkou ztrátou na vítězku 1. kola a relativně malým odstupem na třetího – protestního kandidáta s podporou alternativních médií Štefana. Harabina.  Šefčoviče očividně do druhého kola donesly hlasy voličů strany Smer, ale jinde už vlastně zalovit nedokázal.

Kožíšek: Nechtěl jsem zaměstnávat ženy, ale byla to chyba. Často jsou lepší holičky

Čtvrtina proti všem

Relativně spokojený může být i třetí v pořadí – kontroverzní, nezávislý soudce, pohrobek mečiarovské doby Štefan Harabin. Ten sice nepostoupil a nesplnil svůj jediný deklarovaný cíl „jdu volby vyhrát,“ ale stal se rychle a z "ničeho" novým lídrem protestního a nacionalistického tábora na Slovensku. Možnost založení nové strany sice v povolebních rozhovorech Harabin odmítl, ale potenciál na to díky volebnímu výsledku určitě má. Jeho úspěšnou jízdu na konspiračních médiích vlastně překazil jen dobrý výsledek krajně pravicového kandidáta Mariana Kotleby. Kdyby se voličské základny obou těchto protestních kandidátů spojily, dosáhly by na celou čtvrtinu hlasů, a hlavně by hypotetický kandidát "národního," protiestablishmentového a hlavně proruského bloku postoupil do druhého kola.

Kotleba ostatně sám o sobě také patří mezi vítěze volebního dne. Více než 10 % hlasů pro muže, který obdivuje totalitní, válečný Slovenský stát a neváhá chodit v uniformě své gardy, znamená, že Kotleba prezidentskou kandidaturou "ubránil" voliče své strany a neztrácí naději pro budoucí parlamentní volby, přestože jeho politika je vskutku extrémní.

„Ložené“ druhé kolo

Většinu trumfů před druhým kolem teď drží Zuzana Čaputová. V první řadě získala v prvním kole více než dvojnásobek hlasů oproti druhému v pořadí Maroši Šefcovičovi. Ten bude navíc ztrátu z prvního kola obtížně dohánět, protože ani součet zisku druhého a třetího v pořadí se nevyrovná hlasům, které nyní dostala sama Čaputová. Vždy je navíc obtížnější spojovat voličské tábory více kandidátů než jen obhájit vlastní výsledek z prvního kola. Pouhé udržení hlasů z prvního kola by teď asi stačilo Čaputové na celkové vítězství.

Vladimír Pikora: Chystají se USA na Velkou socialistickou revoluci?
VLADIMÍR PIKORA 14. března 2019 • 14:32

Vladimír Pikora: Chystají se USA na Velkou socialistickou revoluci?

Agentura Focus ve svém průzkumu v době voleb došla k výsledku, že aktuálně jsou preference pro souboj v druhém kole následující: 64 % Čaputová, 36 % Šefčovič. Druhý jmenovaný bude složitě získávat všechny voliče Harabina a Kotleby, kteří sice určitě nepůjdou v druhém kole volit jeho soupeřku, ale část z nich zůstane raději doma. Podle průzkumu to chce například udělat polovina voličů Štefana Harabina. „Pan Brusel“ Šefčovič je zkrátka pro velkou část voličů Harabina i Kotleby málo protestní a příliš prozápadní, což mu ve výsledku bere skoro všechny šance na vítězství v druhém kole. Šefčovič teď zdůrazňuje i jako bývalý komunista své křesťanství a konzervativní rodinné hodnoty, aby se vymezil vůči liberálním názorům Čaputové, ale ani to už nebude stačit. Šéf strany Smer Robert Fico by ještě možná mohl udělat nějaký politický obchod s Harabinem a nabídnout mu třeba místo v ústavním soudu, ale jeho výzvu by asi stejně všichni Harabinovi voliči z prvního kola neuposlechli. A ještě složitější to je u kotlebovců.

Naopak Čaputová má v druhém kole také tu výhodu, že nezávislý křesťanský kandidát František Mikloško (5,6 %) už své voliče vyzval, aby určitě nevolili v druhém kole Šefčoviče. O podpoře pro druhé kolo chce s Čaputovou jednat také maďarský menšinový kandidát Béla Bugár, který zřejmě zamýšlí dát přednost jí před koaličním vládním partnerem ze Smeru.

Zuzanu Čaputovou tak fakticky může v druhém kole ohrozit jen situace, kdy by si větší část jejích voličů myslela, že už je vyhráno a že nemusí v druhém kole přijít svou volbu potvrdit. Slovensko bude mít první prezidentku, pokud samozřejmě mezi oběma koly nevypukne nějaká kolosální aféra, která by poškodila osobní kredit Zuzany Čaputové. To ale není vůbec pravděpodobné.

Neuvěříte, že tohle nejsou fotky. Izraelský malíř dokonale zachycuje ženskou krásu a …
Vraždění přistěhovalců je na Západě nepřijatelné. Je ale nutné zastavit nelegální…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,660
22,670
29,970
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější