Neúspěch ve volbách hodně zamrzí. Ale takový nezdar, když kandidující strana či hnutí nezíská ani 1,5 procenta hlasů, to už pořádně naštve a finančně zabolí. Ve sněmovních volbách se totiž hraje nejen o hlasy, ale i o nemalé peníze. Své o tom například vědí Zelení, kteří před čtyřmi lety získali 1,46 procenta hlasů a nedostali ani korunu. K milionovému bonusu od státu (zaručeného ziskem minimálně 1,5 % platných hlasů) jim přitom chybělo 2041 hlasů.
V současné předvolební kampani strany doslova pálí balíky peněz ve velkém. Podle zákona totiž může každá strana či koalice na svou propagaci před volbami použít až 90 milionů korun. Menší strany (o pidistranách či obskurních uskupeních nemluvě) sice takové finanční možnosti a zdroje nemají, přesto i ony do předvolební kampaně investují prostředky své nebo od svých dárců a sponzorů.
Když se pak hlasy sečtou, nastává dvojí očekávání. Tím hlavním je hledisko mocenské. Pro strany je klíčové, kolik získaly mandátů a zda na základě tohoto zisku a povolební konstelace mohou pomýšlet na účast ve vládě. Druhým očekáváním je hledisko finanční. Se ziskem poslaneckých křesel, ale i hlasů je spojen nemalý finanční bonus. A ten je životně důležitý především pro malé strany.
Z volebního zákona vyplývá, že za každý hlas, který strana, hnutí nebo koalice ve volbách získá, dostane ze státního rozpočtu stokorunu. Volební zákon charakterizuje tuto dotaci jako příspěvek na úhradu volebních nákladů. Přísluší ale jen seskupení, které obdrží ve volbách nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů. Při posledních volbách do sněmovny bylo magickou hranicí pro zisk tohoto příspěvku přesně 76 376 platných hlasů pro dotyčnou stranu. Kolik bude činit tato hranice letos, závisí na volební účasti.
Subjekty, které získají ještě více hlasů, dostávají od státu další finance na svoji činnost. Na stálý příspěvek šest milionů korun mají podle zákona o politických stranách nárok ty s nejméně tříprocentním volebním ziskem. Za každou započatou desetinu procenta hlasů navíc až do pěti procent získávají ročně 200 tisíc korun navíc. Dotace tedy může dosáhnout nejvýše deseti milionů korun za rok. Státní příspěvek na mandát za jednoho poslance činí 900 tisíc korun ročně. Za čtyřleté období si tak každá parlamentní strana přijde řádově na desítky až stovky milionů korun.
Z výsledků voleb do sněmovny na podzim 2017 je patrné, že kromě současných parlamentních stran získala příspěvek za získané hlasy už jen Strana svobodných občanů za zisk 1,56 procenta. Sněmovní strany pak kromě peněz za hlasy dostaly či dostávají finance na svoji činnost a poslanecká křesla.
Letošní volby proto kromě půdorysu budoucí vlády budou napínavé i z finančního hlediska. Je tu totiž hned několik stran, které lavírují na hraně volitelnosti (KSČM, ČSSD), ale i těch, které se chtějí etablovat na politické scéně (Trikolóra, Přísaha…) a pro něž jsou státní finance klíčové. Pravidelný příliv peněz z eráru může do budoucna umožnit budování stranické struktury a zdroje do dalších voleb. V případě neúspěchu může pak strana i zaniknout. Pokud by se kvůli malému počtu hlasů ze sněmovny poroučela ČSSD nebo KSČM, může to v těchto stranách znamenat velké zemětřesení, rozkol a především nutnost činit razantní úsporná opatření včetně personální redukce. Podtrženo sečteno: volby jsou volby, hraje se o moc, ale za vším hledejte jen a pouze prachy.
