Volby 2019 | Nízká volební účast a absence Babiše mohou při eurovolbách oslabit ANO | Reflex.cz
nahoru

Nízká volební účast a absence Babiše mohou při eurovolbách oslabit ANO

Viliam Buchert13. dubna 2019 • 07:00
Za končící ministry je zodpovědný Babiš, shoduje se opozice (10. 4. 2019)
Za končící ministry je zodpovědný Babiš, shoduje se opozice (10. 4. 2019)
• foto: 
ČTK

Hlasování do Evropského parlamentu tradičně provází velmi malá účast voličů. Žádný zázrak se v tomto směru neočekává ani 24. a 25. května, kdy se eurovolby uskuteční i v České republice. Komu ovšem nižší volební účast nahraje a koho může oslabit? Voliče kterých stran podobný druh hlasování zajímá? A kdo zůstane spíše doma? Zdá se, že přes všechny průzkumy, by v květnu nemusela být převaha Babišova hnutí ANO tak velká. Proč?

Hnutí ANO v minulosti zlákalo část voličů ODS a TOP 09, později se k němu přiklonili příznivci ČSSD i komunistů. Jenže pro hnutí je podstatné, zda v jednotlivých volbách kandiduje i předseda Andrej Babiš. Pokud tomu tak není, není ani dominance tohoto uskupení tak velká. Vidíme to při krajských a senátních volbách i při hlasování do zastupitelstev obcí. Dá se sice předpokládat, že premiér použije svůj oblíbený trik a nechá se na plakátech a billboardech nalepit vedle svých kandidátů, jenže v případě Evropského parlamentu to nemusí vést až k takovým úspěchům. Důvodů je hned několik.

Předpokládá se, že pokud by účast voličů dosáhla k 30 procentům, tak to vlastně bude velmi uspokojivý výsledek. V roce 2004 to bylo 28,32 procenta, v roce 2009 pak 28,22 procenta, ale v roce 2014 pouze 18,20 procent právoplatných volčů. Tedy nic moc.

Když ale nebudou mít podporovatelé ANO možnost volit samotného Babiše, jejich vůle přijít k hlasovacím urnám, může být omezená. Vidíme to například v senátních volbách, kde jsou výsledky hnutí spíše tristní. Neznamená to, že by ANO mělo špatnou kandidátku, protože v jejím čele stojí současné europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová, které můžeme označit jako dobré zástupkyně České republiky v Bruselu a Štrasburku. Jenže ani to stačit nemusí.

Levicoví voliči ANO nebudou mít totiž žádný silný důvod k volbách do Evropského parlamentu přijít. Otázky kolem Evropské unie je zajímají méně, než voliče středu a pravice. Méně se o EU zajímají i starší voliči, na které Babišovo hnutí v poslední době hodně míří.

Podobné tendence by mohly pomoci spíše Pirátům a ODS. A těch prvních se dá předpokládat, že v květnu zabodují i přesto, že jména na jejich kandidátce většině lidí vůbec nic neříkají. Jenže mladší voličům Pirátů je to jedno, protože volí takzvanou „změnu“. A tu Piráti představují, i když se to podle jejich některých kroků dá hodnotit i v negativním smyslu slova.

Otázkou je, jak se prosadí ODS, která by hnutí ANO také mohla odebrat některé hlasy. Občanští demokraté ale vsadili v případě čela své kandidátky spíše na ověřené tváře, což není žádným lákadlem. Strana je také zasažena bouřlivou diskusí kolem vyloučení Václava Klause mladšího. To jí může naopak pár bodů odebrat.

V některých evropských zemích bude jedním z hlavních témat evropských voleb pořád migrace (Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Francie, atd.). U nás tato důležitá otázka tolik nerezonuje a největší strany se jí nechytají (ANO, Piráti, ODS). Takže tento elektorát zůstane nejspíše pro Okamurovu SPD, které ale průzkumy nevěští nic dobrého.

Hnutí ANO se pak většinou definuje jako proevropská strana, ale na tomto poli je dost velká tlačenice. Dají se sem zařadit lidovci, koalice TOP 09 a STAN i sociální demokraté. Z tohoto pohledu je asi nejzajímavější kandidátka topky a starostů. ANO se budou snažit odebrat hlasy i nově vzniklé formace jako hnutí Hlas (europoslanci Telička a Ježek) nebo Evropa společně (europoslanec Štětina), ale u nich neexistuje žádná jistota, že pokoří potřebnou pětiprocentní hranici v počtu hlasů. Pokud ano, výsledek ANO se ještě prohloubí.

Volby do Evropského parlamentu podle všeho zásadně neotřesou českou politickou scénou, ale jakýkoli výsledek hnutí ANO, který bude oscilovat kolem 20 procent, by byl pro Andreje Babiše zklamáním i určitým varováním, že nejlepší doby ANO jsou pryč. A podobný scénář vyloučit nelze. Mnohé ovlivní v květnu právě volební účast a to, voliči kterých stran zůstanou doma.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější