nahoru

EU čeká šok, europarlament berou útokem antiuprchlické, populistické a nesystémové strany

Viliam Buchert8. ledna 2019 • 15:30
Šéf italské strany Liga Severu Matteo Salvini a předsedkyně francouzského Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová
Šéf italské strany Liga Severu Matteo Salvini a předsedkyně francouzského Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová
• foto: 
Reuters

Rozbouřená situace v mnohých evropských zemích, stále vášnivě řešená otázka migrace a nespokojenost s některými tradičními stranami – to vše může po letošních květnových volbách do Evropského parlamentu vyústit ve zcela novou situaci, ve které se ocitnou orgány EU. Do europarlamentu totiž míří mnoho antiuprchlických, populistických i nesystémových stran a hnutí. Parlament přitom schvaluje předsedu Evropské komise a přijímá zákony.

Změnám v Evropském parlamentu nahrává i fakt, že je v něm uplatňován volební systém poměrného zastoupení. Zjednodušeně řečeno – strany a hnutí získávají takový počet mandátů, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů. To přinese v některých evropských zemích zcela jiné výsledky, než vidíme v hlasováních do místních parlamentů. Navíc polovina zemí EU nemá pro eurovolby uzavírací klauzuli pro vstup do parlamentu (v ČR je to 5 procent), takže šanci mají i malé strany.

Francouzské a italské politické zemětřesení

Příkladem zajímavého výsledku se pravděpodobně v květnu stanou eurovolby ve Francii, kde systém s většinovými prvky při souboji o tamní parlament léta eliminuje stranu Marine Le Penové, která se dnes jmenuje Národní sdružení (předtím Národní fronta). Podle průzkumů ale silně euroskeptická a proti uprchlíkům zaměřená Le Penová a její příznivci míří v květnu k vítězství. Její kandidátku vede třiadvacetiletý Jordan Bardella a strana má podle posledních průzkumů preference 24 procent, zatímco druhá proevropská La République en Marche (česky Republika v pohybu) prezidenta Emmanuela Macrona pouze 19 procent. Navíc třetí je ultralevicová La France Insoumise, která chce zcela reformovat EU, a navíc má v programu vystoupení z NATO.

Evropský parlament a co jste o něm vždy chtěli vědět: Jaké má pravomoci, jak nás ovlivňuje a co naopak nemůže >>>

Rekordní počet uprchlíků se loni do EU dostal přes Španělsko. Bylo jich 58 tisíc,…

Pro úředníky v Bruselu budou zřejmě černou můrou i květnové výsledky z Itálie. Tam jsou preference následující: První je dnes v průzkumech Liga Severu s 34 procenty. Tu vede bouřlivák, místopředseda vlády a ministr vnitra Matteo Salvini, který kritizuje EU, kudy chodí, a odmítá přijímat další uprchlíky. Druhé místo drží nevyzpytatelné a k Evropské unii také silně kritické Hnutí pěti hvězd s 25 procenty a až třetí proevropská Demokratická strana se 17 procenty.

Postoj největších českých stran je nečitelný

Také v dalších zemích podle mnoha zjištění velmi pravděpodobně zabodují ve volbách do Evropského parlamentu strany, které lze označit za euroskeptické. V Maďarsku zřejmě suverénně vyhraje Fidesz premiéra Viktora Orbána, v Německu může získat kolem 15 procent Alternativa pro Německo (Afd), v Řecku levicová Syriza (odhadem dostane čtvrtinu hlasů), ke dvaceti procentům se má dostat strana Švédští demokraté a ještě více podle všeho získá Dánská lidová strana. Také rakouské vládní strany (lidovci a Svobodní) hodlají EU zásadně reformovat.

Jaké jsou vlastně postoje českých politických stran ve vztahu k EU pro volby do Evropského parlamentu, je složité odhadnout. Nejsilnější hnutí ANO je spíše proevropské, i když premiér Andrej Babiš některé věci kritizuje. U Pirátů se neví (podobně jako v jiných otázkách). ODS je v něčem proevropská, ale v něčem ne, Okamurovci požadují referendum o vystoupení z EU. Za proevropské strany se dají označit ČSSD, TOP 09 a lidovci. Jenže ty mohou získat v květnu dohromady jen kolem 20 procent.

Cífka: Bohemian Rhapsody vykastrovali a lidi to uráží, z filmů zmizela erotika, bída…

K ovládnutí parlamentu zatím patrně nedojde

Ani daleko lepší výsledky pro euroskeptické strany a hnutí ještě neznamenají, že by měly Evropský parlament ovládnout. To se pravděpodobně nestane, protože se jednotlivé frakce, které pak vzniknou, nedohodnou. Dá se proto očekávat, že s odřenýma ušima může europarlament opět ovládat koalice tradičních pravicových stran (například německá CDU) a stále slábnoucí frakce sociálních demokratů. Jenže postoje parlamentu se vlivem voleb změní, a tím se bude muset upravit i celková politika Evropské unie. Co přesně to bude znamenat, teprve uvidíme.

Volby do Evropského parlamentu se budou konat od 23. do 26. května. Protože Velká Británie odchází z EU, bude mít tento orgán nově jen 705 místo dosavadních 751 členů. V každém případě ale očekávejme na evropské politické scéně další výrazné změny. Ty navíc určitě nijak rychle neskončí.

Bowie, když měl ještě obě oči modré. Nahlédněte do dětství zpěváka, který by právě…
Amazonky z Dahomey: Drsné válečnice, kterých se bála celá Afrika
Martin Mrázek 14. února 2017 • 14:30

Amazonky z Dahomey: Drsné válečnice, kterých se bála celá Afrika




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Odhad výsledků Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby Jak volit Pravomoci EP

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Zatímco hnutí ANO rozhodne o kandidátce až v lednu, ODS povede do voleb Jan Zahradil, který bude zároveň celoevropským lídrem své frakce. Jedničkou hnutí STAN bude Stanislav Polčák.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,590
22,500
28,970
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější