Video placeholde

Kdy a jak se v Česku volí prezident a kdo bude kandidovat? Přinášíme kompletní přehled

Na začátku března příštího roku vyprší Miloši Zemanovi druhý prezidentský mandát. Ústava mu neumožňuje být zvolen potřetí za sebou. Česko tedy čekají první přímé prezidentské volby, jejichž vítězem se stane někdo jiný. Přinášíme vám přehled všech důležitých informací o prezidentské volbě 2023.

Termín prezidentských voleb 2023

Zatím toho o průběhu blížících se voleb není moc známo. Přesto existuje několik základních podmínek, za nichž musí volby proběhnout:

  1. Volby se tradičně konají ve dvou dnech, a to v pátek (14:00–22:00) a v sobotu (8:00–14:00).
  2. Druhé kolo se musí uskutečnit nejpozději 30 dnů před ukončením prezidentského mandátu (ten Zemanův oficiálně končí 7. března 2013).
  3. První kolo se nesmí konat dříve než 60 dnů před koncem mandátu.

Termín prvního kolaprezidentských voleb připadá na 13. a 14. ledna a druhého kola na 27. a 28. ledna příštího kalendářního roku. 

Český volební systém

Od roku 2013 probíhá volba prezidenta přímo. Na rozdíl od nepřímé volby prezidenta volí přímo občané, nikoli parlament. To znamená, že zvolení hlavy státu závisí na aktuálním politickém naladění voličů.

Volba se odehrává většinou ve dvou kolech, jednokolová je pouze v případě, že kandidát získá přes 50 % hlasů. Což se zatím v České republice ještě nestalo. Kola probíhají ve stanovených termínech, které vyhlašuje předseda senátu nejpozději devadesát dní před jejich začátkem. Druhé kolo se vždy koná se čtrnáctidenním rozestupem a postupují do něj pouze dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z předešlého kola. Kandidát s třetím nejvyšším počtem hlasů postupuje pouze v případě, že se jeden z postupujících kandidátů vzdá nebo zemře. Vítězem voleb se stává ten, jenž v druhém kole získá většinu hlasů.

Volební komise

Pokud volební okrsek čítá více než 300 voličů, pak musí komise obsahovat minimálně pět členů. Je-li počet obyvatel v okrsku nižší než 300, jsou čtyři členové dostačující. Náplň práce okrskové volební komise spočívá v dohledu nad hlasováním voličů a následném součtu voličských hlasů. Na vrcholu komisní hierarchie je předseda, jeho pravou rukou je místopředseda a zbytek komise tvoří řadoví členové. Přísedícím členem komise se ze zákona může stát každý zletilý a svéprávný občan ČR, který nemá překážku výkonu volebního práva a zároveň není prezidentským kandidátem.

Voličský průkaz

Voličský průkaz je veřejná listina, která umožňuje hlasovat ve volbách mimo svůj okrsek, a to i v případě pobytu v zahraničí. Musí být však zapsán ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu. Volič jej může využít, když v době konání voleb nebude přítomen v okrsku, kde je zapsán ve stálém seznamu voličů. O voličský průkaz může zažádat každý, nejdříve v den vyhlášení voleb a nejpozději musí být žádost doručena sedm dní před volbami. Podat ji lze ve formě papírové či digitální, pokud dotyčný disponuje datovou schránkou. Ať se žadatel rozhodne pro jakoukoli z výchozích variant, její vyřízení je bezplatné. Na druhou stranu pečlivě zvažte, zda je žádost o průkaz nezbytná. Nastane-li situace, že jej ztratíte, bude vám odcizen, nebo vám nedorazí, nelze zařídit duplikát této listiny. Stát se tak snaží zamezit dvojímu hlasování, aby volby zůstaly rovné.

Volební lístky vám přijdou do schránek na adresu trvalého pobytu nejpozději tři dny před zahájením prvního volebního kola. Zahraniční voliči obdrží lístek až na místě příslušného zastupitelského úřadu ČR v den konání voleb.

Kdo může volit?

  1. dosáhnout plnoletosti nejpozději v druhý den voleb,
  2. být svéprávný,
  3. mít české občanství (trvalé bydliště nemusí).

Volby mají být přímé, rovné, všeobecné a tajné. Co to znamená? Přímost voleb znamená, že volba je prováděna přímo voličem. Nikdo jiný není oprávněn voliče zastoupit, ať už z jakýchkoli důvodů. Rovnost znamená, že každý hlas má zrovna takovou váhu jako hlas kohokoli jiného, nehledě na bohatství, vzdělání či sociální status. Všeobecnost zajišťuje, že volit může každý svéprávný občan ČR, a to bez výjimek. Poslední bod není o nic méně důležitý než předchozí. Bavíme se tu o zásadě tajnosti. Pochopit ji lze zcela jednoduše, volba musí proběhnout takovým způsobem, aniž by volič byl jakkoli spojen se svým volebním rozhodnutím.

Kdo může být volen?

Aby se člověk pasivně účastnil voleb, musí splňovat daleko širší spektrum podmínek. Každý specifický druh voleb navíc ukládá kandidátům jiné požadavky. My si podrobně rozepíšeme ty, jež se vztahují k prezidentským volbám.

  1. Občan ČR musí dovršit 40 let věku nejpozději druhý den voleb.
  2. Občan nesmí kandidovat potřetí za sebou, pokud byl již dvakrát prezidentem zvolen.
  3. K registraci kandidatury vyžaduje ministerstvo vnitra předložení petice, buď:

    - s 10 podpisy senátorů

    - s 20 podpisy poslanců

    - s 50 000 podpisy občanů ČR

  4. Nejpozději do 5 dnů od vyhlášení voleb musí založit bankovní účet, na němž povede evidenci finančních prostředků vynaložených na kampaň.