Bernie Sanders – profil kandidáta prezidentských voleb v USA | Reflex.cz
nahoru

Bude prezidentem USA socialistický samorost Sanders? Revoluce musí pokračovat, říká obdivovatel SSSR

Petr Sokol7. října 2019 • 18:45
Bude prezidentem USA socialistický samorost Sanders? Revoluce musí pokračovat, říká obdivovatel SSSR
foto: ČTK

Už v prezidentské volební kampani 2016 se nezávislý senátor z Vermontu Bernie Sanders stal miláčkem silně levicového křídla v rámci americké Demokratické strany a vlastně i celosvětovou ikonou hnutí, které by ve skutečnosti chtělo odstranit kapitalismus. O vstup do Bílého domu se uchází i letos a tentokrát už se zařadil mezi horké favority na demokratickou prezidentskou nominaci. Jenže je otázka, zda a jak bude pokračovat v kampani po té, co osmasedmdesátiletého Sanderse na začátku října 2019 postihl infarkt.

Bernie Sanders vlastně ani nikdy nebyl u demokratů, protože mu připadali příliš umírnění, a sám se označuje jako „demokratický socialista“. Ještě na konci května 2016 v primárkách proháněl tehdejší horkou favoritku a kandidátku umírněné části demokratů – Hillary Clintonovou. Kdyby demokraté před čtyřmi lety neměli v primárkách jiná pravidla než republikáni, měla by Clintonová asi velký problém senátora Sanderse vůbec porazit. Jenže u demokratů tehdy ještě hráli na stranickém sjezdu – konvenci, která vybírá jejich prezidentského kandidáta – velkou roli nevolení straničtí funkcionáři a ti v drtivé většině chtěli v Bílém domě Hillary, nikoli levicového samorosta, jehož výrazně levicové myšlenky odpovídají třeba nápadům nedávného antikapitalistického hnutí Occupy Wall Street.

Přesto Sanders v minulých primárkách vyhrál ve 23 z celkem 50 států a připsal na své konto 43 procent delegátů přidělovaných na základě hlasů voličů. Na to, že byl zpočátku velkým outsiderem a stál proti celé mašinérii vlastní strany, to byl opravdový úspěch. Sanders je navíc velkým kritikem vlivu bohatých jednotlivců a firem na politiku, takže svou tehdejší kampaň financoval téměř výhradně z příspěvků drobných dárců.

Prezidentské volby v USA online: Rekordní počet kandidátů, „Slovák“ i první republikán…

Sandersovy líbánky u soudruhů

Přitom Sandersova politická kariéra kdysi začala s velkým štěstím, když byl v roce 1981 zvolen nezávislým starostou čtyřicetitisícového města Burlington o pouhých deset hlasů. Ještě před tím se angažoval v různých malých krajně levicových stranách, které většinou v názvu nesly slovo „socialistická“. To se ve Spojených státech ovšem nepoužívá pro označení sociálních demokratů evropského ražení, ale spíše pro popis silně levicových politiků nalevo od levicového křídla celkově levicových demokratů.

Když Sanders v Burlingtonu starostoval, bylo to asi jediné americké město, které mělo svou vlastní, samostatnou zahraniční politiku. Z jejího obsahu se ovšem nebude dělat dobře lidem v naší části Evropy. Sanders byl totiž velkým propagátorem marxistických režimů jako byla Castrova Cuba nebo Ortegova Nikaragua. Dnešní prezidentský kandidát měl zkrátka tehdy podobné kamarády jako Gustav Husák, a to ještě trvala studená válka. Dokonce se traduje, že Sanders vzal svou manželku na svatební cestu do Sovětského svazu a byl mile překvapen, co všechno tam funguje lépe než v tehdejších USA. Prý šlo například o práci s mládeží nebo veřejnou dopravu…

20 nejlepších filmů všech dob podle Reflexu. Tyto kultovní filmy světové kinematografie…

První ateista nebo žid v Bílém domě

Už při primárkách před čtyřmi lety se o Sandersovi mluvilo jako možném historicky prvním ateistickém prezidentovi. Ovšem Sanders se během předvolební kampaně poprvé veřejně vyjádřil, že i on má náboženské cítění, a tak se z něj náhle stal potenciálně první židovský prezident USA. Oba rodiče totiž byli židovského úvodu: jeho otec se narodil v rakousko-uherské Haliči, matka již v USA, ale také jako potomek haličských židů. 

Samotný Bernie se narodil v newyorkském Brooklynu, odkud ale následně přesídlil do novoanglického Vermontu – státu se specifickou identitou, kde se dodnes vzpomíná na to, že Vermont byl původně samostatným státem fungujícím vedle vznikajících Spojených států. Právě to mohlo pomoci Sandersovi k tomu, aby v politice uspěl i bez členství ve velké politické straně. V roce 1990 byl poprvé zvolen členem celoamerické Sněmovny reprezentantů, což je v jiných státech USA méně důležitá funkce než být senátorem, ale Vermont je natolik malý, že má v americkém federálním Kongresu jediného poslance, takže Sanders tehdy vlastně získal exkluzivní funkci. V roce 2006 opět jako nezávislý dokázal vyhrát i volby senátní a mandát v horní komoře amerického parlamentu obhájil i v roce 2012 a 2018.

PREMIUM X Batman vs. Joker: Superhrdina a superpadouch. Jejich střet započal před osmdesáti lety

Třídní boj podle Sanderse

Přes neúspěch v minulých prezidentských volbách se Sanders následně stal možná nejvlivnějším členem Demokratické strany, která se kvůli jeho úspěchu posunula programově hodně doleva a změnila i některé vnitřní mechanismy, aby v ní měli šanci uspět i outsideři Sandersova ražení. Na globální úrovni potom Sanders například s řeckým exministrem financí Varoufakisem založil Progresivní internacionálu, která má sdružovat krajně levicové politiky. 

Letos jde Sanders do prezidentského klání znovu, ale paradoxně je jeho situace složitější než před čtyřmi lety. V poli je více vyrovnaných kandidátů a mnoho z nich po Sandersově vzoru nabízí hlavně silně levicové recepty. Samotný Sanders opakuje rétoriku z prezidentského souboje v roce 2016: často varuje před mocí velkých firem, které mají podle jeho názoru dostatek peněz na to, aby pomocí reklamy v médiích odvracely pozornost lidí od opravdových problémů. Mezi nimi podle Sanderse vévodí zejména ekonomická nerovnost, která se prý v současnosti vyšplhala na nejvyšší úroveň od 20. let 20. století.  V americké společnosti podle vermontského senátora zuří válka mezi nejbohatšími a nejmocnějšími na straně jedné a pracujícími na straně druhé.

Přehled státních svátků ČR: Jaký je jejich význam a kdy mají obchody zavřeno a kdy ne

Proti zkorumpovanému systému

Sám Sanders o sobě naopak mluví jako o někom, kdo dokázal ve svém státě dlouhodobě porážet stranický systém demokratů a republikánů, i velké peníze, které stojí za kandidáty obou největších stran. Demokratický socialismus, v který Sanders věří, definuje jako potřebu reformovat současný zkorumpovaný politický systém a vytvořit ekonomiku, z které budou profitovat všichni a nikoli jen ti nejbohatší, jak je to prý nyní. 

Vlajkovou loď jeho letošního programu přitom tvoří zásadní reforma zdravotnického systému, která obsahuje nejenom zdravotní pojištění pro všechny, což zatím v USA na rozdíl od Evropy nefunguje, ale zároveň také výslovný zákaz soukromého zdravotního pojištění, které si za mořem platí bohatší Američané i řada příslušníků střední třídy. Jak sám Sanders občas říká: revoluce musí pokračovat.

Kdo sesadí Trumpa? Velký přehled a profily kandidátů do amerických prezidentských voleb…
Jak to vypadalo, když se rozpadl Sovětský svaz? Působivé snímky vám oživí nedávnou…




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X První scéna? Ano, ale jen tu a tam, tvrdí autor seriálu o Národním divadle Aleš Kisil
PREMIUM X Spravedlnost se blíží: Podezřelí z vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky zamíří před soud
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“
PREMIUM X Zelený Raoul: Oplození, slepice a teď i smrt. Přejete si i pohřeb od Andreje Babiše?

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější