nahoru

Portrét prezidenta: Kdo je Donald Trump a proč ztratil pozici favorita pro prezidentské volby 2020

Petr Sokol 3. listopadu 2020 • 13:30
Portrét prezidenta: Kdo je Donald Trump a proč ztratil pozici favorita pro prezidentské volby 2020
foto: ČTK

Vítěz amerických prezidentských voleb z roku 2016 Donald Trump obhajuje v letošních prezidentských volbách svou pozici. Do voleb 2020 vstoupil navzdory mediálnímu obrazu jako mírný favorit, ale americkou politikou následně otřásl nečekaný nástup viru i kampaň Black lives matter. Trump se přesto stále drží ve hře, ale zároveň mu reálně hrozí, že bude dalším americkým prezidentem jen na jedno funkční období.

V New Yorku žijící bohatý podnikatel Donald Trump do politiky na vlastní účet vstoupil až před čtyřmi lety, a to bez jakékoli zkušenosti z volených funkcí. Newyorský realitní magnát Trump ovšem tehdy voliče nepřitáhl pouze tím, že do politiky vstoupil jako velmi úspěšný a bohatý muž, vlastnící kromě řady hotelů a obytných komplexů také například kasina nebo americkou soutěž krásy Miss USA. Externí odhady o jeho majetku mluví o čtyřech miliardách dolarů, on sám před nástupem do prezidentské funkce uvedl, že jeho osobní majetek dosahuje dokonce deseti miliard.

Trump jako mediální hvězda – Americké volby 2016 – Trumpova politika – Trumpův styl – Splněné sliby – Mobilizace odpůrců

Trump jako mediální hvězda

Donald Trump si už roky před vstupem do politiky budoval obraz mediální hvězdy. Nešlo ale pouze o to, že byl jako boháč a milovník krásných žen objektem zájmu bulváru. Miliardář, jehož první ženou byla Češka Ivana Zelníčková, vystupoval řadu let jako hlavní aktér vlastního, velmi populárního pořadu v televizi NBC, kde vedl reality show, v níž lidé soutěží o exkluzivní zaměstnání v jeho podnikatelském impériu.


Víc než deset let před jeho skutečným vstupem na hřiště politiky se vždy před prezidentskými volbami v USA objevovaly spekulace, že Trump do toho tentokrát již půjde. Před volbami 2012 dokonce krátce vedl v preferencích nad pozdějším republikánským uchazečem o Bílý dům Mittem Romneyem, ale kandidaturu opět nepřijal. Psalo se proto tehdy, že Trumpovo flirtování s politikou je jen další formou reklamy pro jeho populární televizní pořady.

Americké volby 2016

Nakonec ovšem Trump v roce 2016 vyvedl komentátory z omylu a vlétl do prezidentské kampaně se silou uragánu, když v primárkách „smázl“ řadu republikánských těžkých vah. Následně pro mnohé překvapivě vyhrál Donald Trump i v samotných prezidentských volbách, v nichž sice získal celkově méně hlasů než demokratka Hillary Clintonová, ale předstihl ji v klíčovém počtu volitelů, a stal se proto 45. prezidentem USA.

Trump za to vděčil kromě osobního politického talentu také velmi sofistikované kampani a strategickému rozhodnutí, kdy nepřijal široce rozšířený názor, že volby v USA už teď nejde vyhrát bez podpory rasových menšin, a naopak vsadil na maximalizaci zisku hlasů bělošských Američanů.

Nezařaditelná politika

Politika Donalda Trumpa je přes jeho příslušnost k pravicovým republikánům často těžko zařaditelná do ideologických kategorií. Má určitě konzervativní základ, který ale doprovází showmanský obal. Zároveň platí, že Trumpa do Bílého domu v roce 2016 vynesla netradiční široká koalice postavená hlavně na bělošských voličích, a to včetně těch (například dělníků), kteří dosud většinou hlasy dávali demokratům.

Podpora Trumpova prezidentování není během jeho prvního funkčního období příliš vysoká, ale v roce 2018 začala postupně stoupat. Přes odpudivé komentáře na Trumpovu hlavu ve většině evropských médií proto na počátku kampaně předletošními volbami existovala reálná šance, že Donald Trump svůj mandát v listopadu 2020 obhájí. Jeho naděje posiloval zejména dobrý stav ekonomiky a důvěra většiny Ameriky v to, že právě Trump je přes všechny své výstřelky kandidátem, který ekonomice rozumí. Tenhle předpoklad ale na jaře 2020 rozmetal nástup epidemie coronaviru, která tvrdě zasáhla celou americkou ekonomiku a vzala milionům Američanů práci. Trump navíc se svým showmannským stylem nepůsobí jako nejlepší prezident do podobné krizové situace. 

Trumpův styl

Trumpův politický styl je totiž naprosto nezaměnitelný. Zcela otevřená politická nekorektnost, příval ostrých tweetů, mnohdy protichůdné veřejné výroky, časté osobní napadání politických soupeřů, téměř neustálé změny ve vládě i v Bílém domě, ale i velká politická gesta, jako například série setkání se severokorejským komunistickým totalitním vůdcem Kim Čong-unem.

To vše dohromady vytváří podivnou směsici, která má tři hlavní následky u amerických voličů. Trumpovi příznivci považují jeho politiku za velmi zábavnou, což přesně reaguje na dnešní poptávku po tom, aby se poličtí lídři dokázali odlišit od šedých politiků. Přes zdánlivou nejednoznačnost prezidentových výroků mají navíc jeho voliči pocit, že Trumpovi celkově velmi dobře rozumějí a že hlava státu navíc prosazuje to, co chtějí a plní to, co svým voličům před volbami v roce 2016 slíbil.

Splněné sliby: Daně, zeď a Anti-Čína

Trump prosadil zásadní daňovou reformu, což plní přání podnikatelů, ale hlavně střední třídy. Až do nástupu epidemie mu proto pomáhal obraz úspěšného podnikatele, ale také velmi dobře „jedoucí“ americká ekonomika s nízkou nezaměstnaností.

Aktivně Trump rovněž bojoval po celé funkční období proti migraci, kde mu sice demokraté a soudy některé jeho nápady blokovali, ale tak jako v případě zdi na hranicích s Mexikem může Trump svým voličům ukázat, že se snaží, ale demokraté mu hází klacky pod nohy. Podnikl také jasné kroky proti rozšiřování volného obchodu a „bojuje“ s Čínou a dovozem z ní, což souzní s přáním bělošských dělnických voličů, kteří volby rozhodují v průmyslových státech amerického středozápadu a minule právě jejich hlasy Trumpa „donesly“ do Bílého domu.

Dobré to má Trump u náboženské, konzervativní pravice. Sám sice není žádným příkladem křesťanských ctností, ale důsledně prosazuje do soudní soustavy, a to včetně Nejvyššího soudu, přesvědčené konzervativce, od nichž si náboženští voliči slibují posun některých klíčových rozhodnutí (například v případě regulace potratů).

Protestním voličům navíc opakuje „babišovský“ příběh o nepolitikovi, který čistí washingtonskou politickou bažinu, kde dosud platilo, že ruka ruku myje.

Mobilizace nepřátel

Jenže styl i obsah Trumpovy politiky má ještě jeden důležitý následek. Silně mobilizuje své politické odpůrce. Projevuje se to ve velmi nízké podpoře prezidenta u voličů, kteří patří k nejrůznějším menšinám, ale také ve faktu, že jeho podpora je stále slabá mezi ženami, kterým je jeho „machopolitika“ většinou vzdálená. Trump proto může při obhajobě prezidentského úřadu stavět na podpoře mezi „svými“, ale nebude pro něj lehké získat přelétavé voliče v politickém středu. Pomoci mu částečně může posun demokratů doleva, kteří v reakci na pro ně šokující prohru z roku 2016 začali svu politiku posouvat stále více od středu. Na druhou stranu ovšem demokraté proti Trumpovi nyní nominovali umírněného kandidáta Joe Bidena, který může získat své nevýstřední politikou hlasy politického středu.

Trumpovi v kampani také částečně uškodil nástup hnurí Blacl lives matter, které demonstracemi a protesty reagovalo na několik případů, kdy policie usmrtila  černošského Američana. Trump se na protesty pokoušel reagoval politikou, která bude prosazovat řád a pořádek, ale podle průzkumů mu tenhle přístup žádné nvé voliče zatím nezískal.

Turbulentní rok 2020 proto v cílové rovince jeho prezidentsví Donaldu Trumpovi vzal pozici lehkého favorita a posunul 45. amerického prezidneta do role, kdy jeho případné volební vítězství budu v listopadu 2020 docela velkým překvapením.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku