nahoru

Libertariánka, zelený aktivista i známý zpěvák. Trumpa a Bidena chce ve volbách porazit 8 kandidátů

Petr Sokol 22. října 2020 • 19:40
Libertariánka, zelený aktivista i známý zpěvák. Trumpa a Bidena chce ve volbách porazit 8 kandidátů
foto: Profimedia/ČTK/redakce

V listopadu 2020 se v USA odehrají prezidentské volby. Z rekordně dlouhého seznamu kandidátů o prezidentskou nominaci Demokratické strany vzešel jako vítěz Joe Biden. Jenže současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi se postaví celá řada dalších kandidátů. Své želízko v ohni mají libertariáni i zelení a další strany. Podívejte se na miniportréty prezidentských kandidátů.

Současný prezident patří k pravicové straně, republikánům, takže složitější souboj o prezidentskou nominaci byl před letošními volbami logicky u demokratů. Tam už do primárek vstoupilo nejširší kandidátské pole v historii. Dosavadní rekord pocházel z minulých prezidentských voleb v roce 2016, kdy se do republikánských primárek zapojilo 17 reálných kandidátů. Tento rekord ale letos padl, protože se o nominaci za demokraty přihlásilo neuvěřitelných 27 uchazečů. Většina z nich během primárek postupně odstoupila, jak jsme popisovali ve volebním online přenosu, takže se ve finále demokratikých primárek počet kandidátů ztenčil jen na tři uchazeče. Nakonec vyhrál Joe Biden. Kromě něho a Trumpa jde ale do voleb dalších osm uchazečů. Kteří to jsou?

Donald Trump – obhajující prezident, republikánský kandidát

Nominaci za pravicové republikány letos oficiálně obhajoval a v primárkách naprosto lehce obhájil vítěz prezidentských voleb z roku 2016 Donald Trump. V New Yorku žijící bohatý podnikatel do politiky na vlastní účet vstoupil právě až před čtyřmi lety, kdy bez zkušenosti z volených funkcí pro mnohé překvapivě zvítězil nejenom v tehdejších široce obsazených republikánských primárkách, ale také v samotných volbách, v nichž sice získal celkově méně hlasů než demokratka Hillary Clintonová, ale předstihl ji v počtu delegátů a stal se proto 45. prezidentem USA.

Trumpova politika je těžko zařaditelná do ideologických kategorií, ale každopádně platí, že ho do Bílého domu v roce 2016 vynesla široká koalice postavená hlavně na bělošských voličích, a to včetně těch (například dělníků), kteří dosud většinou hlasy dávali demokratům. Podpora Trumpova prezidentování nebyla během jeho prvního funkčního období příliš vysoká, v roce 2018 začala postupně stoupat, ale opět jí srazila ekonomická krize doprovázející epidemii covid-19. Během loňského roku Trump navíc čelil snaze demokratů odvolat ho prostřednictvím ústavní žaloby, ale vzhledem k rozložení sil v Kongresu tenhle pokus skončil neúspěšně. Klesající ekonomika vzala Trumpovi v předvolebním roce roli favorita, protože v něm dosud nikdy nevedl v celostátních průzkumech. 

Joe Biden – Obamův viceprezident a senátní matador, kandidát demokratů

Hlavním favoritem na vítězství v demokratických primárkách byl letos od počátku bývalý viceprezident Joe Biden, který svou roli favorita naplnil a nominaci za demokraty v primárkách skutečně získal.

Biden za sebou má velmi dlouhou kariéru v Senátu, kde 36 let zastupoval novoanglický stát Delaware. Bidenovi už dříve dvakrát kandidatura na prezidenta nevyšla. Jako zkušeného senátora si ho vybral mladý Barack Obama v roce 2007 za svého viceprezidenta. Roli zvládnul bez větších chyb, ale za výrazným Obamou nebyl příliš vidět. Po skončení prvního Obamova mandátu jeho poradci prý dokonce zvažovali, že další čtyři roky by měla být viceprezidentkou Hillary Clintonová.

V době končícího Obamova mandátu Biden reálně uvažoval o vlastní kandidatuře, ale nakonec se rozhodl jinak. Nyní šel do boje v 77 letech a uspěl v demokratických primárkách jako reprezentant hlavně umírněných demokratů, kteří náleží blíže politickému středu. Biden primárky vyhrál, protože voliči demokratů uvěřili, že má nejlepší předpoklady pro souboj s Donaldem Trumpem, přestože v primárkách musel bývalý viceprezident čelit tvrdým ideologickým útokům od sílícího progresivního a hodně levicového křídla strany. V době, kdy demokraté sází hlavně na nejrůznější menšiny, není „starý bílý muž“ totiž pro všechny ideálním ztělesním demokratů.

Třetí strany a nezávislí

amerických prezidentských volbách se pravidelně pokouší kandidátům dvou největších stran konkurovat zástupci menších stran nebo nezávislí kandidáti. Jejich výsledky jsou většinou natolik malé, že jejich kandidáti nemají šanci na úspěch. Mohou ale odebrat rozhodující hlasy ideologicky bližší z obou velkých stran. Kandidáti malých stran jsou na kandidátce jen v některých státech, protože někde nesplní kvalifikační podmínky pro zapsání na hlasovací lístky.

Jo Jorgensenová – psycholožka a odpůrkyně roušek, kandidátka libertariánů

Libertariánská strana nominovala do prezidentských voleb Jo Jorgensenovou. Třiašedesátiletá vysokoškolská učitelka, psycholožka a libertariánská aktivistka se prezidentského klání účastnila již v roce 1996, kdy se stala viceprezidentskou kandidátkou libertariána Harry Brownea. Jorgensenová prosazuje odstátnění zdravotnictví i sociálního sytému, legalizaci drog i stažení amerických jednotek ze zahraničí. Historicky první žena v čele libertariánské prezidentské kandidátky také ostře vystupuje proti zákazům vyhlášeným v boji s epidemii covid-19 a kritizuje povinné nošení roušek. Její preference se celonárodně pohybují kolem 2 procent. Jorgensenová se přesto prosadila na volební lístek ve všech státech USA.

Howie Hawkins – kandidát zelených, bojovník proti kapitalismu

Zelení do letošních voleb vyslali jako prezidentského kandidáta odborového a ekologického aktivistu Howie Hawkinse. Jeden ze zakladatelů Strany zelených USA je velkým kritikem kapitalismu a prosazuje ekosocialismus a verzi projektu New Green deal, podle níž by už v roce 2030 byla americká ekonomika úplně bezuhlíková.

Sedmašedesátiletý rodák z Kalifornie Hawkins byl spolustraníky přemlouván k prezidentské kandidatuře už v roce 2012, ale dal přednost kariéře v UPS. Hawkins třikrát kandidoval na guvernéra státu New York, přičemž v roce 2014 dosáhl až na pro jeho stranu solidních 4,84 % hlasů. Dlouhodobě je kandidát zelených na prezidenta také členem silně levicové Socialistické strany, která ho také nominovala jako prezidentského kandidáta. Hawkins je v prezidentské volbě podporován také další malou silně levicovou stranou Solidarita. Zelený kandidát se v celonárodních průzkumech pohybuje kolem 1 % hlasů. Na hlasovací lístek se Hawkins ale prosadil jen v 15 státech a v hlavním městě USA.

Na Aljašce ovšem za tamní zelené na prezidenta kandiduje bývalý známý wrestler a pozdější nezávislý guvernér Minnesoty za Reformní stranu Jesse Ventura, který je slovenského původu (jeho původní jméno ostatně bylo James Janos).

Rocky De La Fuente – neúspěšný účastník republikánských primárek, kandidát Reformní strany

Do letošních republikánských primárek se krátce zapojil také podnikatel a notorický neúspěšný kandidát na politické funkce Rocky De La Fuente z Kalifornie. Před čtyřmi lety se neúspěšně zúčastnil demokratických primárek a v roce 2018 zkoušel hned v několika státech prorazit jako demokrat do Senátu USA. Před letošními volbami zkusil štěstí pro změnu v republikánských primárkách, ale nezískal žádného delegáta. Následně si ho jako prezidentského kandidáta vybraly tři malé strany: Strana aliance, Reformní strana (kdysi za ní kandidoval Ross Perot) a Americká nezávislá strana. V celostátních průzkumech se De La Fuente neobjevuje, ale na volební lístek se prosadil v 15 státech USA, kvůli čemuž ani teoreticky nemůže získat dost delegátů potřebných k volbě prezidentem.  

Gloria La Riva – překladatelka Fidela Castra, kandidátka Strany socialismu a osvobození

Fanynka komunistické Kuby, překladatelka knihy Fidela Castra i zastánkyně Sadámova Iráku Gloria La Riva kandiduje letos za malou ultralevicovou Stranu socialismu a osvobození (PSL), ale prezidentských voleb se zúčastnila poprvé už v roce 1992. Od té doby prezidentské klání vynechala jen jednou. Jinak byla vždy prezidentskou nebo viceprezidentskou kandidátkou některé ultralevicové formace, nebo jednou byla „zastupující“ prezidentskou kandidátkou, když oficiální nominantka ultralevice v některých státech nesplňovala věkové minimum. V minulých prezidentských volbách získala 0,05 % hlasů. Na kandidátku se La Riva propracovala jen v 15 státech, takže nemůže ani teoreticky získat dostatek volitelů pro zvolení prezidentkou.  

Don Blankenship – podnikatel, bojovník proti ekologům, kandidát Konstituční strany

V osmnácti státech bude na prezidentském volebním lístku jméno podnikatele Don Blankenshipa, který kandiduje za malou Konstituční stranu (Constitution party). Blankenship byl dlouholetým nejvyšším manažerem šesté největší firmy těžící v USA uhlí. Pokoušel se kandidovat za republikány do Senátu v Západní Virginii, ale neprošel primárkami. Nyní jako kritik omezování těžby a dalších ekologických nápadů kandiduje za silně pravicovou Konstituční stranu, která bazíruje na historickém a dnes výrazně pravicovém výkladu Ústavy USA.

Brock Pierce – nezávislý kandidát, který hrál v dětství prezidentova syna, propagátor kryptoměn a blockchainu

Jako nezávislý kandidát na prezidenta jde do voleb propagátor kryptoměn a šéf nadace Bitcoin Foundation Brock Pierce, který bude na volebním lístku v 16 státech. Pierce jako dítě hrál ve filmu studia Disney Mocní kačeři (Mighty Ducks), ale byl i hlavním hrdinou filmu První dítě (First Kid), v němž ztvárnil prezidentova syna. Nyní jde do voleb s programem vytvořit Ameriku 2.0, která by byla postavena na moderních technologiích.

Brian Carroll – kandidát Strany americké solidarity, vysokoškolský učitel

V osmi státech bude na kandidátce jako prezidentský kandidát také učitel Brian Carroll, který kandiduje za křesťanskodemokratickou Stranu americké solidarity (ASP). Ta zastává levostředové pozice v ekonomice a pravostředové názory ve společenských otázkách. 

Kanye West – nezávislý kandidát, černošský rapper, fanoušek Donalda Trumpa

Třetím všeobecně nejznámějším prezidentským kandidátem je bez pochyby zpěvák rapu a celebrita ze sociálních sítí Kanye West. Ten kandiduje za stranu s anglickým názvem Birthday party, což se dá přeložit jako Strana narozenin, ale má v angličtině hlavně význam „narozeninová oslava.“ Většinou je ale West považován za nezávislého kandidáta.

Kanye West je sice Afroameričan, ale je známo, že před vstupem do voleb podporoval prezidenta Trumpa. Proto byla jeho kandidatura zpočátku považována za trik Trumpova tábora jak Bidenovi odebrat hlasy černošských voličů. Zpěvák a manžel Kim Kardashianové ale kampaň nikdy nevzal vážně a nezískal téměř žádnou podporu. Díky tomu bude na volebním lístku jen ve 12 státech a v několika dalších ho budou moci voliči na lístek dopsat. 

Kandidáti, kteří neúspěšně usilovali o prezidentskou nominaci v primárkách

V obou největších amerických stranách i v řadě těch menších musí prezidentští uchazeči projít konkurencí v tzv. primárních volbách. Demokraté měli rekordní počet kandidátů.

Bernie Sanders – hlavní vyzyvatel, socialista a nezávislý senátor, který zatopil Hillary

Nezávislý senátor za stát Vermont Bernie Sanders v demokratických primárkách před prezidentskými volbami v roce 2016 pěkně prohnal favoritku Hillary Clintonovou a nyní sehrál stejnou roli v souboji s Joe Bidenem. V minuluých volbách se zrodila celoamerická legenda silně levicového křídla demokratů jménem „Bernie“. Sanders se sám označuje za socialistu, což je v USA považováno za pojmenování vhodné téměř pro krajní levici. Bernie Sanders v Senátu dlouhodobě funguje jako nezávislý senátor, který ale je součástí demokratického klubu, a pro minulé i tyto primárky podepsal závazek, že v případě zvolení bude jako prezident zastupovat Demokratickou stranu. Očekávalo se, že Sanders, kterému by v době volby prezidenta bylo už 79 let, bude v letošních primárkách v první řadě bojovat se senátorkou Warrenovou o to, kdo se stane hlavním představitelem progresivního, tedy silně levicového křídla strany v nadcházejících primárkách. V tomhle souboji Sanders vyhrál, a dokonce chvíli vedl v průzkumech nad Bidenem, kterému ale nakonec podlehl zejména kvůli chybějící podpoře mezi černošskými Američany. V průběhu primárkové kampaně Sanders prodělal infarkt, což jeho voliče poněkud znejistilo, senátor ale ve volebním boji pokračoval a přes dubnové odstoupení si udržel roli ikony silně levicového tábora demokratů.

Tulsi Gabbardová – černý kůň, vojačka, Samoanka, hinduistka a poslankyně za Havaj

Demokratická členka Sněmovny reprezentantů za stát Havaj Tulsi Gabbardová je původní profesí vojačka, která sloužila v Iráku. V roce 2012 se stala první členkou federálního parlamentu, která je původem z amerického závislého území Americká Samoa a zároveň také první hinduistickou členkou Kongresu. Kritička amerických vojenských zásahů v Afghánistánu a Iráku se v lednu 2017 bez vědomí vedení Sněmovny setkala během cesty do Sýrie s tamějším diktátorem Bašárem Asadem. Uvnitř strany Tulsi Gabbardová, která není americké veřejnosti příliš známá, patří spíše k více levicovému křídlu, ale silně propaguje americký izolacionismus a v debatách tvrdě útočí na všechny demokratické protikandidáty. Ostře se střetla s Hillary Clintovou, která Gabbardovou označila za ruskou agentku. Přestože se spekulovalo, že Gabbardová může být i Trumpovým trojským koněm u demokratů a bude nakonec kandidovat na prezidentku jako nezávislá, tenhle scénář se po jejím odstoupení z primárek v březnu 2020 nenaplnil.

Elizabeth Warrenová – hlavní vyzyvatelka, levicová senátorka proti Wall Street i „Pocahontas“

Jedna z ikon vnitrostranické levice vstoupila do prezidentského klání na Silvestra 2018. Demokratická senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová se hlásí k progresivistickému křídlu strany. Původní profesí právnička a vysokoškolská učitelka se mezi jeho příznivci proslavila častými útoky na Wall Street – centrum americké burzovní ekonomiky. Je zastánkyní všemožné regulace, která by omezila „přílišný“ kapitalismus a bojuje proti ekonomické nerovnosti. Prosazuje, aby byly všechny americké vysoké školy zadarmo. V závěru roku 2018 se Warrenová dostala do konfrontace s prezidentem Trumpem poté, co se veřejně přihlásila k indiánským předkům a snažila se to dokázat nikoli úplně přesvědčivým testem DNA. Trump o ní pak tweetoval jako o „Pocahontas“. Warrenová boj vzdala po volebním superúterý.

Mike Bloomberg – černý kůň, 9. nejbohatší člověk světa, bývalý republikán a exstarosta New Yorku

Podnikatel a filantrop Mike Bloomberg má zhruba patnáctkrát vyšší majetek než Donald Trump a patří do první desítky celosvětově nejbohatších lidí. Bohatství získal zejména podnikáním v oblasti obchodu s burzovními informacemi. Veřejně se zavázal, že polovinu majetku postupně rozdá v charitativních projektech. Dlouhodobě koketoval se vstupem do politiky i kandidaturou do Bílého domu. V politice začínal jako demokrat, ale přešel k republikánům, aby za ně v roce 2001 úspěšně kandidoval na starostu New Yorku. Pozici dokázal následně ještě dvakrát obhájit, naposledy již jako nezávislý kandidát. Loni se přihlásil k demokratům. Prezidentskou kandidaturu na jaře původně odmítl, ale v listopadu 2019 rozhodnutí změnil údajně z obavy, že demokraté nemají silného kandidáta blízkého středu a mohlo by dojít k souboji extrémů mezi Trumpem a některým silně levicovým demokratem. V kampani ho omezoval pozdější vstup i fakt, že není příliš populární mezi levicovými demokraty. Výhodu měl v tom, že nebyl závislý na sponzorech, ale kampaň si mohl zaplatit úplně sám. Z boje odstoupil po volebním superúterý. Voličům doporučil Joea Bidena.

Pete Buttigieg – černý kůň, starosta, mariňák, benjamínek i gay

Jedním z nejmladších prezidentských kandidátů je starosta města South Bend ve státě Indiana Pete Buttigieg. Jeho otec se narodil na Maltě. Kdyby byl Buttigieg zvolen prezidentem, stal by se nejenom nejmladší hlavou USA v dějinách, protože je mu nyní teprve 38 let. Buttigieg je historicky teprve druhým kandidátem na prezidentskou nominaci mezi demokraty a republikány, který veřejně deklaroval, že je gay, a byl by proto také prvním takovým prezidentem USA. Prvním kandidátem byl v roce 2012 uchazeč o republikánskou nominaci Fred Karger. Buttigieg za sebou má službu ve vojenském námořnictvu, při níž byl mimo jiné nasazen i v Afghánistánu. Akcentuje zejména ekologické návrhy a sám se prezentuje jako nový vítr v řadách Demokratické strany. Z primárek odstoupil 1. března po neúspěchu v Jižní Karolině a podpořil Joea Bidena.

Tom Steyer – kandidát do počtu a Trumpův miliardářský protipól

Roli „demokratického Trumpa“ může v těchto volbách sehrát miliardář a manažer hedgeových fondů Tom Steyer. Bohatý podnikatel je dlouhodobým významným sponzorem demokratů, a je proto také srovnáván s republikánskými sponzory, bratry Kochovými, i když jeho majetek je ve srovnání s nimi výrazně nižší. Muž, který uspěl na finančních trzích, je také velkým propagátorem impeachmentu (parlamentního odvolání) prezidenta Trumpa. Tom Steyer věnoval 10 milionů dolarů na reklamy, které odvolání Trumpa Kongresem podporují. Do voleb sice Steyer vstoupil relativně pozdě, ale mohl to kompenzovat vlastními prostředky – do kampaně chtěl dát z vlastních až 100 milionů dolarů. Steyer skončil na konci února.

Cory Booker – kandidát do počtu, „nový Obama“, vegan, abstinent, levicový senátor

Kandidovat za demokraty se rozhodl také teprve devátý černošský senátor v celé historii USA – zástupce státu New Jersey v horní komoře Kongresu – Cory Booker. Bývalý starosta města Newark, které je se čtvrtmilionem obyvatel největší v New Jersey, si získal celostátní pozornost neortodoxním výkonem starostenské funkce, což mu později vyneslo zvolení do funkce federálního senátora. Booker v Senátu vystupuje jako tvrdý kritik prezidenta Trumpa a patří vůbec k nejlevicovějším (v Americe se říká nejliberálnějším) členům Senátu. Podle hlasování byl vyhodnocen jako třetí nejliberálnější senátor. Vzhledem k tomu, že u demokratů aktuálně existuje vysoká poptávka po zástupcích menšin na důležitých postech, není Cory Booker bez šance na prezidentskou nebo viceprezidentskou nominaci. Ostatně Booker kandidaturu také oznámil na National Freedom Day – den, kdy se připomíná zrušení otroctví, protože 1. února podepsal prezident Lincoln ústavní dodatek, který ho měl zakázat. Booker je od roku 1992 vegetariánem a posledních několik let dokonce i veganem. Zároveň nepije alkohol, což je asi jedna z mála věcí, která ho spojuje s prezidentem Trumpem. Booker ale z primárek odstoupil 13. ledna.

Julian Castro – kadidát do počtu a hispánský exministr

Už dlouho před vyhlášením letošních primárek se spekulovalo o kandidatuře Juliana Castra – nejmladšího ministra v Obamově kabinetu. Jeho dědeček přišel do země jako ilegální přistěhovalec z Mexika a jeho matka byla významnou bojovnicí za práva lidí hispánského původu v USA. Castro pochází z Texasu a v politice se angažuje za demokraty i jeho o minutu mladší dvojče Joaquin, které zasedá v americké Sněmovně reprezentantů. Julian Castro před funkcí ministra zastával post starosty města San Antonio. Z boje odstoupil na přelomu roku 2019 a 2020.

Amy Klobucharová – kandidátka do počtu, senátorka z Minnesoty se středoevropskými kořeny

Jméno senátorky za stát Minnesota na severu USA Amy Klobucharové napovídá, že má kořeny ve střední Evropě. Její předci z otcovy strany přišli do USA ze Slovinska, konkrétně z regionu Bílé Kranjsko u hranic s Chorvatskem. Amy Klobucharová je jedna z nejaktivnějších senátorek, v minulém funkčním období byl její podpis pod nejvíce zákonodárnými návrhy. Ve svém domovském státě její popularita přesahuje podporu Demokratické strany (respektive místní větve Demokratické farmářské labouristické strany). Média ji dlouhodobě vyhodnocují jako ženu, která má velkou šanci být první americkou prezidentskou, nebo budoucí členkou Nejvyššího soudu. Zasáhla ji ale aféra vycházející z toho, že je údajně velmi tvrdá na členy své senátorské kanceláře. Klobucharová v primárkách skončila začátkem března.

Eric Swalwell – demokrat, mladý bojovník za regulaci zbraní

Mladou generaci a celostátně méně známé politiky chtěl v demokratické prezidentské kampani zastupovat také člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie – Eric Swalwell (39). Prioritou jeho nyní už ukončené kampaně se měl stát boj za větší regulaci nošení zbraní. Swalwell je velký propagátor moderních technologií, a například chce, aby členové Kongresu mohli hlasovat na dálku elektronicky, což by jim dalo více času na kontakt s voliči v jejich volebních obvodech. Svou prezidentskou kampaň ukončil už v červenci 2019.

Michael Bennet – kandidát do počtu, senátor z Colorada jde proti vlastnímu šéfovi

Zajímavý příběh má i kandidatura senátora za stát Colorado Michaela Benneta. Ten se stal nejen druhým kandidátem ze stejného státu, ale byl zároveň i coloradským rivalem svého bývalého šéfa – exguvernéra Hickenloopera, který také zahájil prezidentskou kampaň, ale kandidaturu už vzdal. Bennet mu kdysi pomáhal s volební kampaní, když se ucházel o post starosty Denveru. Po úspěchu ve volbách dva roky pracoval jako šéf úřadu nového denverského starosty. Oba politiky spojuje i příslušnost k tzv. umírněným demokratům, kteří jsou se svými názory blízcí politickému středu a jsou otevření nadstranickým dohodám s republikány. Zajímavé je také to, že Michael Bennet je rodákem z indického Dillí, kde jeho otec působil jako poradce amerického velvyslance. Jeho prarodiče z matčiny strany za druhé světové války přežili věznění ve varšavském židovském ghettu. Bennet z boje o prezidentskou nominaci odstoupil v únoru.

Marianne Williamsonová – kandidátka do počtu, spisovatelka prosazující reparace za otroctví

Duchovní učitelka, autorka několika bestsellerů a aktivista Marianne Williamsonová z Kalifornie už se jednou o vstup do politiky pokoušela, když se jako rodačka z Texasu ucházela coby nezávislá o křeslo ve federální Sněmovně reprezentantů za Kalifornii, kde nyní žije. Specialitou její prezidentské kampaně je velmi podrobně propracovaný plán na tzv. reparace za otroctví. Podle plánu by vláda USA měla odškodnit všechny černošské Američany a možná i některé karibské státy za dobu, kdy fungovalo otroctví. Williamsonová by takto ráda rozdělila celých 100 miliard dolarů. Její celkový politický program ji i kvůli podobným návrhům řadí k silně levicovému křídlu Demokratické strany. Z voleb ale odstoupila 10. ledna.

Andrew Yang – černý kůň, podnikatel a zastánce nepodmíněného příjmu

Podnikatel a filantrop Andrew Yang se narodil ve státě New York jako syn imigrantů z Tchaj-wanu. Yang je teprve třetím člověkem s původem ve východní Asii, který se uchází o prezidentskou nominaci jedné ze dvou velkých stran. Navíc nemá žádnou politickou zkušenost. Yanga si ale během svého prezidentování jako úspěšného podnikatele všiml Barack Obama, který ho ocenil jako inovativního "Mistra změny" a později z něj dokonce udělal vyslance USA pro globální podnikání.

Svou kampaň chtěl postavit zejména na návrhu univerzálního nepodmíněného příjmu pro všechny občany, který nazývá "dividenda svobody". Dokonce přišel s návrhem, že bude vyplácet jednomu z občanů státu New Hampshire (náhodou jde o druhý stát v pořadí primárek) každý měsíc z vlastní kapsy tisíc dolarů. Podporuje ale také nejlevicovější verzi reformy zdravotního pojištění Medicare-for-all, „humánní“ kapitalismus a ekologickou daň na pohonné hmoty. Profiluje se jako kandidát bojující proti establishmentu. Z boje o demokratickou nominaci odstoupil před polovinou února.

John Delaney – outsider, první kandidát, poslanec

Už téměř dva a půl roku před samotnými prezidentskými volbami v roce 2020 se John Delaney přihlásil jako vůbec první uchazeč o Bílý dům. Delaney je člen Sněmovny reprezentantů ze státu Maryland. Málo známý demokrat patří ke středovému křídlu strany a nepatří k favoritům na demokratickou nominaci pro samotné volby. Z primárek odstoupil na konci ledna.

Deval Patrick – černý kůň, černošský exguvernér Massachusetts

Bývalý guvernér státu Massachusetts Deval Patrick změnil své původní rozhodnutí nekandidovat a zahájil až v listopadu 2019 svou prezidentskou kampaň. Patrick byl v čele státu Massachusetts nástupcem bývalého republikánského guvernéra Mitta Romneyho a o jeho možné kandidatuře na prezidenta se spekulovalo před čtyřmi lety i nyní. On sám tuto možnost ale loni v prosinci odmítl s argumentem, že by to bylo příliš náročné pro jeho rodinu. Patrick v minulosti patřil k blízkým podporovatelům Baracka Obamy. Pro řadu demokratických voličů ale může být komplikací jeho poguvernérské angažmá ve finanční firmě Bain Capital, kterou zakládal republikán Mitt Romney. Patrick z primárek odstoupil v únoru.

Richard Ojeda – demokrat, voják a podporovatel stávek

Přesně pět dní po tzv. midterms elections (volbách v polovině prezidentského volebního období) oznámil 11. listopadu svou kandidaturu bývalý voják se zkušeností z Afghánistánu i Iráku a senátor státu Západní Virginie Richard Ojeda. Tento demokratický zákonodárce na úrovni jednoho ze států USA se označuje za umírněného, ale jeho politika je spíše levicově populistická. Celoamerické pozornosti se těšil krátce, když v roce 2018 podporoval stávku učitelů. Na úrovni Západní Virginie je známý také díky tomu, že vede boj za legalizaci konopí, ale ani to mu nepomohlo prezidentskou kampaň nastartovat a už v lednu 2019 z ní odstoupil.

Mike Gravel – 89letý outsider, exsenátor a matador přímé demokracie

Nejstarším kandidátem mezi demokraty byl bývalý senátor za Aljašku Mike Gravel, kterému je aktuálně 89 let. V době své práce v Senátu k jeho hlavním tématům patřil návrh na ukončení odvodů do americké armády během vietnamské války. To potvrzuje, že jde o politického veterána, který v Senátu USA zasedal v letech 1969 až 1981. Už v roce 1972 usiloval o nominaci na viceprezidentského kandidáta a do demokratických prezidentských primárek se zapojil i v roce 2006. V těchto volbách kandidoval hlavně proto, aby do primárkové debaty vnesl své hlavní téma – zavedení přímé demokracie na federální úrovni. Gravel prosazoval nejenom celoamerické referendum, ale i lidovou iniciativu, jejímž prostřednictvím ve spojení s lidovým hlasováním by občané mohli prosazovat zákony. Prezidentskou kampaň ukončil na začátku srpna.

John Hickenlooper – kandidát do počtu, sládek i exguvernér bitevního Colorada

Dlouhou řadu demokratických kandidátů dočasně rošířil i John Hickenlooper. Jeho hlavní politickou devizou je, že do začátku roku 2019 sloužil jako guvernér státu Colorado. Ten je považován za tzv. bitevní stát, který není v prezidentských volbách dopředu rozhodnutý a kandidáti obou velkých stran o něj svádí tuhý boj. Hickenlooper se ve svém státě proslavil zejména jako zakladatel jedné z prvních restaurací, která si vaří vlastní pivo. Tento „brewpub“, jak se jim říká v USA, založil ve městě Denver, kde se následně zapojil do komunální politiky a byl zvolen i jeho starostou. Od roku 2011 působil osm let jako guvernér celého státu Colorado. Názorově patří spíše k centristům, je rozpočtově konzervativní a, i když prosazuje ekologickou politiku, je jako vystudovaný geolog zastánce těžby surovin tzv. frackingem. Z volebního boje odstoupil v polovině srpna 2019. 

Jay Inslee – kandidát do počtu, guvernér Washingtonu, který žaloval Trumpa

Demokratický guvernér státu Washington (nejde o hlavní město, ale o stát na severozápadě USA) Jay Inslee patří v rámci strany k umírněným, středovým demokratům. Celostátně na sebe upozornil, když inicioval žalobu, kterou „jeho“ stát Washington u soudu napadl rozhodnutí prezidenta Trumpa, podle něhož do země v rámci boje proti migraci nemohli vstupovat občané sedmi muslimských zemí. Soud Trumpovo rozhodnutí na tomto základě pozastavil. Inslee se následně stal šéfem Demokratické asociace guvernérů a za jeho předsednictví strana získala ve volbách v roce 2017 nových 7 guvernérských postů, což také posílilo jeho prezidentské ambice. Hlavním programovým bodem jeho kampaně byl boj proti klimatické změně. V srpnu 2019 ale ukončil volební kampaň

Seth Moulton – outsider, poslanec

Málo známý uchazeč o prezidentský úřad Seth Moulton se pokoušel zlomit tradici. Podle ní se prezidentem nestávají členové Sněmovny reprezentantů. Naposledy totiž takto uspěl James Garfield v roce 1880. Moulton patří k mladší generaci demokratů, hlasuje jako umírněný, zároveň často kritizuje nejenom prezidenta Trumpa, ale i „vlastní“ demokratické stranické vedení. Z volebního klání odstoupil v srpnu.

Kirsten Gillibrandová – kandidátka do počtu, newyorská nástupkyně Hillary v Senátu

Senátorka za stát New York Kirsten Gillibrandová byla guvernérkou jednoho z největších amerických států a významné demokratické bašty do Senátu jmenována, když se svého křesla v něm v roce 2009 vzdala Hillary Clintonová, která se tehdy stala ministryní zahraničí. Gillibrandová svůj mandát v Senátu obhájila v doplňovacích (v USA se říká ve speciálních) volbách do Senátu v roce 2010, a znovu v letech 2012 i 2018. Když ještě byla členkou Sněmovny reprezentantů, připojila se ke skupině středových až konzervativních demokratů zvaných Blue Dog Democrats. Po přechodu do Senátu se však její názory posunuly k levé části demokratického spektra, jak to odpovídá náladám v jejím domovském státě. Svou kampaň ukončila 28. srpna 2019.

Bill de Blasio – kandidát do počtu, levicový starosta New Yorku za vysoké daně

Za stát New York kandidival i starosta nejlidnatějšího amerického města New York Bill de Blasio. Byl by prvním starostou města v primárkách od roku 1972, kdy to také v barvách demokratů zkoušel John Lindsday. De Blasio je poměrně silně levicovým starostou. Jeho politika stojí na boji proti nerovnosti, kterou většinou zkouší řešit zvyšováním daní pro bohatší Newyorčany. Takto například financoval zavedení obdoby našich jeslí pro malé děti. Jinou „milionářskou“ daň mu zarazil jeho spolustraník a guvernér státu New York Andrew Cuomo. De Blasio navrhoval i zmražení cen nájmů v celém městě. Americká média nepovažovala de Blasia za favorita demokratických primárek, protože jeho celostátní i lokální čísla podpory nikdy nebyla nijak závratná. V září 2019 také z boje odstoupil.

Tim Ryan – kandidát do počtu, poslanec z Ohia

Tim Ryan je známý jako zástupce mladé generace demokratů, což nejlépe ztělesňuje jeho snaha z roku 2017 sesadit z čela demokratických poslanců Nancy Pelosiovou. Ryan sice v souboji s ní prohrál, ale dostatečně se zviditelnil. Přesto nepatřil k nejznámějším prezidentským kandidátům. Jeho výhodu tvořil původ z „bitevního“ Ohia a také jeho k levému křídlu se blížící populistická politika, jejímž prostřednictvím chtěl oslovit dělníky, kteří právě v Ohiu a okolí minule netradičně volili prezidentem pravicového republikána Trumpa. Ke konci října 2019 ale Ryan svou kampaň ukončil.

Beto O’Rourke – černý kůň a vycházející hvězda texaských demokratů

Chybělo málo a demokratický člen Sněmovny reprezentantů za jeden z texaských okrsků Beto O´Rourke dokázal v senátních volbách 2018 opravdový zázrak. Celou dobu souboje o senátorský post ve státě osamělé hvězdy, jak se přezdívá Texasu, dokázal držet krok s velkým favoritem a účastníkem republikánských prezidentských primárek z roku 2016 Tedem Cruzem. Nakonec s ním O´Rourke prohrál jen 48,3 % ku 50,9 %, ale dotáhl to na nejvyšší volební zisk, jaký kdy demokrat v celotexaských volbách dosáhl. Přestože O'Rourke používá přezdívku „Beto“, kterou mu dali rodiče, není ve skutečnosti hispánského původu. Jeho rodinné kořeny sahají do Irska. Vycházející hvězda Demokratické strany patří jako bývalý podnikatel k probyznysovému křídlu strany a v dalších politických otázkách se řadí ke středu vlastní strany. Jeden z původních favoritů ale ukončil své volební snažení 1. listopadu 2019.

Wayne Messam – outsider, Afroameričan a starosta z Floridy

Pětačtyřicetiletý starosta města Miramar, které patří do metropolitní oblasti Miami na Floridě, Wayne Messam byl dalším Afroameričanem v početném demokratickém kandidátském poli. Oba jeho rodiče se narodili na Jamajce. Messam se původně živil jako majitel stavební firmy. Celostátně ale není další černošský politik se zájmem o Bílý dům příliš známý. Jeho politické postoje se blíží spíše stranické levici, navrhuje například odpuštění všech dluhů ze studentských půjček. Messam ovšem 19. listopadu 2019 z volebního klání odstoupil.

Kamala Harrisová – hlavní vyzyvatelka, tamilská Jamajčanka a senátorka z Kalifornie

Životopis současné senátorky za Kalifornii Kamaly Harrisové obsahuje skoro všechno, co chtějí demokraté v příštích volbách Trumpovi „hodit na hlavu.“ Oba její rodiče se narodili mimo USA – matka v tamilské části Indie, otec na Jamajce. Její křestní jméno sice může v Evropě navozovat muslimské kořeny, ve skutečnosti znamená tamilsky lotos a kalifornská senátorka podle vlastních slov nábožensky vyrostla mezi hinduistickým chrámem a baptistickým sborem. Později následovala právní a politická kariéra prolamující spoustu bariér. Harrisová se stala postupně první ženou s černošským původem, která byla vybrána jako státní zástupkyně pro San Francisco a následně i pro celý stát Kalifornie. Průlomové to bylo hlavně proto, že své „prokurátory“ si Američané volí přímo sami ve volbách. Názorově se Harrisová, která na startu patřila k černým koňům, postupně posunula k silně levicovým postojům, ale ani to v kombinaci s ideálním životopisem na úspěch v primárkách nestačilo. Harrisová nikdy nezískala masivní podporu afroamerických demokratických voličů a z primárek odstoupila na počátku prosince 2019, když jí došly peníze potřebné k pokračování kampaně.

Joe Sestak – kandidát do počtu, senátor, viceadmirál a „slovenský prezident“

Když byl zvolen do Sněmovny reprezentantů za stát Pensylvánie, byl Joe Sestak nejvýše postaveným vojákem v Kongresu, ve vojenském námořnictvu to totiž dotáhl až na tříhvězdičkového viceadmirála. Také jeho příjmení naznačuje středoevropský původ. Jeho dědeček a otec do USA přišli z obce Dolné Lovčice na Trnavsku. Otec sloužil rovněž u vojenského námořnictva. Sestak není typickým demokratem a statistiky hlasování ho řadí do pomyslného středu Sněmovny reprezentantů. Reprezentuje v ní volební obvod ve státě Ohio, který je tradičně spíše republikánský. Sestakovou výhodou v primárkách mohla být nejenom úspěšná kariéra v námořnictvu, ale také fakt, že Ohio bude v listopadu opět spolurozhodovat o vítězi voleb. Obecně ale Sestak favoritem nebyl, a to nejen protože do hry vstoupil relativně pozdě, pročež se nekvalifikoval do žádné z demokratických televizních debat. Z primárek tento „slovenský“ kandidát odstoupil na počátku prosince 2019.

Steve Bullock – kandidát do počtu a montanský šéf všech guvernérů

Demokratický guvernér Montany Steve Bullock, který stojí v čele tohoto státu od roku 2013, patří k umírněným demokratům s politicky středovými názory. Od roku 2018 Bullock vede Národní asociaci guvernérů, která sdružuje všechny hlavy států. Dříve vedl také sdružení demokratických guvernérů. V roce 2016 byl jediným demokratickým guvernérem, který dokázal obhájit úřad ve státě, kde zároveň prezidentské volby vyhrál republikán Donald Trump. V řadě dílčích názorů se Bullock liší od zbytku širokého pole demokratických uchazečů. Podporuje například uhelný průmysl, který chtějí demokraté většinou z ekologických důvod omezit, a je i pro omezené používání trestu smrti například v případech terorismu. Z primárek odstoupil n počátku prosince 2019.

Republikáni: Trump versus libertarián Weld a komentátor Walsh

Mnohem jednoduší byla situace s výběrem kandidáta u republikánů, kde funkci prezidenta obhajuje Donald Trump. Strana primárky uspořádat musí, ale případní protikandidáti úřadujícího prezidenta v nich tradičně nemají žádnou šanci. Republikánské primárky by se podle pravidel ve většině států konaly, i kdyby se proti Trumpovi nikdo nepřihlásil, protože i republikáni musí zvolit delegáty na svou konvenci – republikánský nominační sjezd, a konání primárek předepisují v některých státech zákony. Několik méně známých vyzyvatelů se ale přece jenom v republikánských kruzích nakonec našlo.

Mark Sanford – bývalý guvernér, republikánský outsider

Teprve v září 2019 zahájil svou prezidentskou kampaň v řadách republikánů bývalý guvernér Jižní Karolíny a také exčlen Sněmovny reprezentantů Mark Sanford. Jeho snaha konkurovat Donaldu Trumpovi ale zase rekordně rychle skončila, když již v půlce listopadu 2019 z boje odstoupil. Mezi republikány nezískal téměř žádnou podporu. Kritik vysokého státního dluhu se proto nepřihlásil ani do primárek v New Hampshire, což měl původně v úmyslu.

Bill Weld – libertarián, republikánský outsider

Prvním reálným soupeřem úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa v republikánských primárkách byl Bill Weld. Bývalý úspěšný republikánský guvernér státu Massachusetts zasáhl do prezidentských voleb už v roce 2016, kdy byl viceprezidentským kandidátem Libertariánské strany v tandemu s hlavním libertariánským kandidátem Gary Johnsonem. Tentokrát se Weld vrátil k republikánům a pokusil se vyzvat v primárkách prezidenta Trumpa. Weld si věřil, že by s pomocí nezávislých voličů mohl Trumpa porazit, což ale samozřejmě bylo hodně nereálné. Trumpa Weld kritizoval, protože prý opovrhuje americkými občany. Samotný Weld patří podle svých politických názorů k politickému středu. Weld jako jediný protikandidát dokázal v primárkách získat delegáta na republikánskou národní konvenci, i když dosáhl jen na jednoho jediného. Z primárek odstoupil v březnu 2020.

Joe Walsh – bývalý poslanec, republikánský outsider

Bývalý člen Sněmovny z Illionois Joe Walsh se rozhodl proti Donaldu Trumpovi kandidovat až v srpnu 2019. Šance muže, který měl po odchodu ze Sněmovny vlastní konzervativní talk show v jedné z rozhlasových stanic, ale zůstaly po celou dobu jeho kampaně téměř nulové. Walsh byl původně velkým příznivcem Trumpa, ale postupně začal jeho politiku kritizovat a definitivně se od něj odklonil po summitu v Helsinkách, kde Trump veřejně chválil Putina. Podle Walshe je Trump pro zemi nebezpečím. Po oznámení kandidatury soukromá radiová stanice v Salemu jeho talk show ukončila. Walsh z kampaně odstoupil už v listopadu 2019, takž se nakonec ani nezapojil do samotných primárek v jednotlivých státech.

Vypadlí kandidáti libertariánů a dalších stran

Vermin Supreme – libertarián, muž s botou na hlavě

Libertariánských primárek se účastnil také výstřední kandidát Vermin Supreme, který v nich skončil na třetím místě. Vyznavač anarchismu, který si své občanské jméno změnil podle pseudonymu Vermin Supreme (česky Nejvyšší Veteš), v minulosti dlouho hrál roli recesistického kandidáta, který se na střídačku zapojoval do demokratických i republikánských primárek. Veřejnosti se stal známým díky tomu, že na hlavě vždy nosí nasazenou gumovou holínku i výstřední plnovous. Voličům sliboval, že každý občan USA dostane poníka, který nahradí neekologické automobily.

Letos se Vermin Supreme zapojil do libertariánských primárek, v nichž poprvé vystupoval s vážně myšlenými politickými návrhy. Vyhrál dokonce libertariánské primárky ve státě New Hampshire, ale celoamericky získal až třetí nejvyšší počet hlasů. Třetí skončil i na libertariánské nominační konvenci.

Jacob Hornberger, advokát, libertarián

V libertariánských primárkách dlouho vedl právník z Texasu Jacob Hornberger, který vystupoval jako zastánce čistého libertarianismu. Zakladatel a šéf Nadace pro budoucnost svobody (The Future of Freedom Foundation) ale nakonec nestačil na umírněnější kandidátku Jo Jorgensenovou.

John McAfee – libertarián, autor antiviru, podporovatel kryptoměn

Asi nejznámějším uchazečem o prezidentskou nominaci v Libertariánské straně byl John McAfee. Zakladatel stejnojmenné firmy, zabývající se počítačovou bezpečností, se o prezidentskou nominaci v největší z malých amerických stran ucházel už před čtyřmi lety, ale prohrál s Gary Johnsonem. Tentokrát chtěl dolarový milionář McAfee svou kampaň postavit zejména na podpoře rozvoje kryptoměn. Kampaň ukončil už v březnu 2020 a na nominační konferenci libertariánů úplně propadl.

Howard Schultz – Mr. Starbucks, nezávislý kandidát

Zájem o prezidentskou kandidaturu tentokrát jako nezávislý projevil bývalý šéf firmy Starbucks a miliardář Howard Schultz. Z úvah bývalého šéfa světoznámé kavárenské firmy, dřívějšího majitele týmu Seattle Supersonics v basketbalové NBA a dlouholetého podporovatele demokratů, že bude kandidovat na prezidenta jako nezávislý, bolela hlava hlavně právě demokraty. Schultzova kandidatura by totiž mohla rozdělit protitrumpovský voličský tábor a ve výsledku ulehčit současnému prezidentovi cestu k obhajobě místa v čele Bílého domu. Howard Schultz ale svou kampaň v červenci 2019 ze zdravotních důvodů dočasně pozastavil a v září definitivně ukončil.

Kandidáty najdete také v naší fotogalerii:




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku