Milena by odpustila, Gréta ne! Vychází milostný příběh Mileny Jesenské v historickém kontextu
„Strhující skutečný příběh lásky, odvahy a vnitřní svobody, která přežila i v samotném srdci nacistického koncentračního tábora Ravensbrück.“ Jakmile je na knize podobný propagační text, měli bychom zbystřit. Je nutné používat u tak dramatického, tragického, mnohovrstevnatého tématu, které kniha Milena a Margarete (vyd. George Publishing, přel. Gabriela Krůzová) zpracovává, podobné jazykové kejkle?
Osudy Mileny Jesenské (1896 až 1944) a Margarete Buber-Neumannové (1901–1989) jsou poučenějším čtenářům známé z knih, médií či filmů. Jesenská se vrátila do českého povědomí po roce 1989, aktuálně ve filmu Franz, v Epsteinově knize Koketérie nebo v románu Moniky Zgustové Jsem Milena z Prahy, Buber-Neumannové vyšly česky knihy Kafkova přítelkyně Milena a Zajatkyní Stalina i Hitlera. Svět v temnotě. Americká, ve Francii usazená spisovatelka Gwen Straussová (*1963) tedy měla v Mileně a Margarete z čeho vycházet a výsledkem je přiznaný kompilát, který nelze označit za román. Kromě chronologického popisu vztahu mezi oběma ženami jde zároveň o memoáry a soubor popularizačních studií z oblasti historie, sociologie, queer problematiky...
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
