Kandidáti na prezidenta USA 2020 | Kompletní přehled | Reflex.cz
nahoru

Kdo sesadí Trumpa? Velký přehled a profily kandidátů do amerických prezidentských voleb 2020

Petr Sokol20. července 2019 • 08:25
Kdo sesadí Trumpa? Velký přehled a profily kandidátů do amerických prezidentských voleb 2020
foto: ČTK

V listopadu 2020 se v USA odehrají prezidentské volby a už teď se hlásí kandidáti nejen obou hlavních stran. Kandidáti nejdříve projdou stranickými primárkami. Aktuálně jsou ve hře o nominaci více než dvě desítky uchazečů. Z nich primárky vyprodukují do voleb po jednom „finalistovi“ za republikány a demokraty, kterým se pokusí v samotných volbách cestu ještě zkomplikovat kandidáti menších stran a případní nezávislí uchazeči. Tady jsou jejich portréty.

DemokratéJoe BidenElizabeth WarrenováKamala HarrisováBernie SandersPete ButtigiegTom SteyerBeto O’RourkeCory BookerJulian CastroAmy KlobucharováJoe SestakSteve BullockKirsten GillibrandováBill de BlasioJohn HickenlooperMichael BennetTim RyanJay InsleeMarianne WilliamsonováAndrew YangMike GravelSeth MoultonWayne MessamTulsi GabbardováJohn Delaney

RepublikániDonald TrumpBill Weld

OstatníHoward SchultzJohn McAfee

Demokraté mají rekordní počet kandidátů

Současný prezident patří k pravicové straně, republikánům, takže složitější souboj o prezidentskou nominaci bude logicky u demokratů. Tam už do primárek vstoupilo nejširší kandidátské pole v historii. Stávající rekord pochází z minulých prezidentských voleb v roce 2016, kdy se republikánských primárek zapojilo 17 reálných kandidátů. Tento rekord ale letos padl, protože se o nominaci za demokraty přihlásilo neuvěřitelných 27 uchazečů. Dva už stihli zase odstoupit, jak jsme vás informovali ve volebním online přenosu, takže aktuálně „válčí“ za pozici demokratického kandidáta 25 uchazečů.

Joe Biden – Obamův viceprezident a senátní matador, favorit

Hlavním favoritem na vítězství v demokratických primárkách je bývalý viceprezident Joe Biden. Má za sebou velmi dlouhou kariéru v Senátu, kde 36 let zastupoval novoanglický stát Delaware. Už dvakrát Bidenovi kandidatura na prezidenta nevyšla. Jako zkušeného senátora si ho vybral mladý Barack Obama v roce 2007 za svého viceprezidenta. Roli zvládnul bez větších chyb, ale za výrazným Obamou nebyl příliš vidět. Po skončení prvního Obamova mandátu jeho poradci prý dokonce zvažovali, že další čtyři roky by měla být viceprezidentkou Hillary Clintonová.

V době končícího Obamova mandátu Biden reálně uvažoval o vlastní kandidatuře, ale nakonec se rozhodl jinak. Nyní jde do boje v 77 letech a bude reprezentovat hlavně umírněné demokraty, kteří náleží blíže politickému středu. Průzkumy mu zatím dávají nejlepší předpoklady pro souboj s Donaldem Trumpem, přestože Biden čelí tvrdým ideologickým útokům od sílícího progresivního a hodně levicového křídla strany. V době, kdy demokraté sází hlavně na nejrůznější menšiny, není „starý bílý muž“ pro všechny ideálním ztělesním demokratů.

Elizabeth Warrenová – hlavní vyzyvatelka, levicová senátorka proti Wall Street i „Pocahontas“

Jedna z ikon vnitrostranické levice vstoupila do prezidentského klání na Silvestra 2018. Demokratická senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová se hlásí k progresivistickému křídlu strany. Původní profesí právnička a vysokoškolská učitelka se mezi jeho příznivci proslavila častými útoky na Wall Street – centrum americké burzovní ekonomiky. Je zastánkyní všemožné regulace, která by omezila „přílišný“ kapitalismus a bojuje proti ekonomické nerovnosti. Prosazuje, aby byly všechny americké vysoké školy zadarmo. V závěru roku 2018 se Warrenová dostala do konfrontace s prezidentem Trumpem poté, co se veřejně přihlásila k indiánským předkům a snažila se to dokázat nikoli úplně přesvědčivým testem DNA. Trump o ní pak tweetoval jako o „Pocahontas“.

Kamala Harrisová – hlavní vyzyvatelka, tamilská Jamajčanka a senátorka z Kalifornie

Životopis současné senátorky za Kalifornii Kamaly Harrisové obsahuje skoro všechno, co chtějí demokraté v příštích volbách Trumpovi „hodit na hlavu.“ Oba její rodiče se narodili mimo USA – matka v tamilské části Indie, otec na Jamajce. Její křestní jméno sice může v Evropě navozovat muslimské kořeny, ve skutečnosti znamená tamilsky lotos a kalifornská senátorka podle vlastních slov nábožensky vyrostla mezi hinduistickým chrámem a baptistickým sborem. Později následovala právní a politická kariéra prolamující spoustu bariér. Harrisová se stala postupně první ženou s černošským původem, která byla vybrána jako státní zástupkyně pro San Francisco a následně i pro celý stát Kalifornie. Průlomové to bylo hlavně proto, že své „prokurátory“ si Američané volí přímo sami ve volbách. Názorově se Harrisová, která může patřit k černým koňům primárek, postupně posunula k silně levicovým postojům.

Bernie Sanders – hlavní vyzyvatel, socialista a nezávislý senátor, který zatopil Hillary

Nezávislý senátor za stát Vermont Bernie Sanders v demokratických primárkách před prezidentskými volbami v roce 2016 pěkně prohnal favoritku Hillary Clintonovou. Tehdy se zrodila celoamerická legenda silně levicového křídla demokratů jménem „Bernie“. Sanders se sám označuje za socialistu, což je v USA považováno za označení vhodné téměř pro krajní levici. Bernie Sanders v Senátu dlouhodobě funguje jako nezávislý senátor, který ale je součástí demokratického klubu, a pro minulé i tyto primárky podepsal závazek, že v případě zvolení bude jako prezident zastupovat Demokratickou stranu. Očekává se, že Sanders, kterému by v době volby prezidenta bylo už 79 let, bude v první řadě bojovat se senátorkou Warrenovou o to, kdo se stane hlavním představitelem progresivního, tedy silně levicového křídla strany v nadcházejících primárkách.

Pete Buttigieg – černý kůň, starosta, mariňák, benjamínek i gay

Jedním z nejmladších prezidentských kandidátů je starosta města South Bend ve státě Indiana Pete Buttigieg. Jeho otec se narodil na Maltě. Kdyby byl Buttigieg zvolen prezidentem, stal by se nejenom nejmladší hlavou USA v dějinách, protože je mu nyní teprve 37 let. Buttigieg je historicky teprve druhým kandidátem na prezidentskou nominaci mezi demokraty a republikány, který veřejně deklaroval, že je gay, a byl by prvním takovým prezidentem USA. Prvním kandidátem byl v roce 2012 uchazeč o republikánskou nominaci Fred Karger. Buttigieg za sebou má službu ve vojenském námořnictvu, při níž byl mimo jiné nasazen i v Afghánistánu. Akcentuje zejména ekologické návrhy a sám se prezentuje jako nový vítr v řadách Demokratické strany.

Tom Steyer – černý kůň a Trumpův miliardářský protipól

Roli „demokratického Trumpa“ může v těchto volbách sehrát miliardář a manažer hedgeových fondů Tom Steyer. Bohatý podnikatel je dlouhodobým významným sponzorem demokratů, a je proto také srovnáván s republikánskými sponzory, bratry Kochovými, i když jeho majetek je ve srovnání s nimi výrazně nižší. Muž, který uspěl na finančních trzích, je také velkým propagátorem impeachmentu (parlamentního odvolání) prezidenta Trumpa. Tom Steyer věnoval 10 milionů dolarů na reklamy, které odvolání Trumpa Kongresem podporují. Do voleb sice Steyer vstoupil relativně pozdě, ale může to vykompenzovat tím, že chce do kampaně dát z vlastních prostředků až 100 milionů dolarů.

Beto ORourke – černý kůň a vycházející hvězda texaských demokratů

Chybělo málo a demokratický člen Sněmovny reprezentantů za jeden z texaských okrsků Beto O´Rourke dokázal v loňských senátních volbách opravdový zázrak. Celou dobu souboje o senátorský post ve státě osamělé hvězdy, jak se přezdívá Texasu, dokázal držet krok s velkým favoritem a účastníkem republikánských prezidentských primárek z roku 2016 Tedem Cruzem. Nakonec s ním O´Rourke prohrál jen 48,3 % ku 50,9 %, ale dotáhl to na nejvyšší volební zisk, jaký kdy demokrat v celotexaských volbách dosáhl. Přestože O'Rourke používá přezdívku „Beto“, kterou mu dali rodiče, není ve skutečnosti hispánského původu. Jeho rodinné kořeny sahají do Irska. Vycházející hvězda Demokratické strany patří jako bývalý podnikatel k probyznysovému křídlu strany a v dalších politických otázkách se řadí ke středu vlastní strany.

Cory Booker – černý kůň, „nový Obama“, vegan, abstinent, levicový

Kandidovat za demokraty se rozhodl také teprve devátý černošský senátor v celé historii USA – zástupce státu New Jersey v horní komoře Kongresu – Cory Booker. Bývalý starosta města Newark, které je čtvrtmilionem obyvatel největší v New Jersey, si získal celostátní pozornost neortodoxním výkonem starostenské funkce, což mu později vyneslo zvolení do funkce federálního senátora. Booker v Senátu vystupuje jako tvrdý kritik prezidenta Trumpa a patří vůbec k nejlevicovějším (v Americe se říká nejliberálnějším) členům Senátu. Podle hlasování byl vyhodnocen jako třetí nejliberálnější senátor. Vzhledem k tomu, že u demokratů aktuálně existuje vysoká poptávka po zástupcích menšin na důležitých postech, není Cory Booker bez šance na prezidentskou nebo viceprezidentskou nominaci. Ostatně Booker kandidaturu také oznámil na National Freedom Day – den, kdy se připomíná zrušení otroctví, protože 1. února podepsal prezident Lincoln ústavní dodatek, který ho měl zakázat. Booker je od roku 1992 vegetariánem a posledních několik let dokonce i veganem. Zároveň nepije alkohol, což je asi jedna z mála věcí, která ho spojuje s prezidentem Trumpem.

Julian Castro – černý kůň a hispánský exministr

Už dlouho před vyhlášením letošních primárek se spekulovalo o kandidatuře Juliana Castra – nejmladšího ministra v Obamově kabinetu. Jeho dědeček přišel do země jako ilegální přistěhovalec z Mexika a jeho matka byla významnou bojovnicí za práva lidí hispánského původu v USA. Castro pochází z Texasu a v politice se angažuje za demokraty i jeho o minutu mladší dvojče Joaquin, které zasedá v americké Sněmovně reprezentantů. Julian Castro před funkcí ministra zastával post starosty města San Antonio a nyní je asi nejsilnějším kandidátem hispánského původu.

Amy Klobucharová – kandidátka do počtu, senátorka z Minnesoty se středoevropskými kořeny

Jméno senátorky za stát Minnesota na severu USA Amy Klobucharové napovídá, že má kořeny ve střední Evropě. Její předci z otcovy strany přišli do USA ze Slovinska, konkrétně z regionu Bílé Kranjsko u hranic s Chorvatskem. Amy Klobucharová je jedna z nejaktivnějších senátorek, v minulém funkčním období byl její podpis pod nejvíce zákonodárnými návrhy. Ve svém domovském státě její popularita přesahuje podporu Demokratické strany (respektive místní větve Demokratické farmářské labouristické strany). Média ji dlouhodobě vyhodnocují jako ženu, která má velkou šanci být první americkou prezidentskou, nebo budoucí členkou Nejvyššího soudu. Nyní ji ale oslabuje aféra vycházející z toho, že je údajně velmi tvrdá na členy své senátorské kanceláře, ale i to, že Minnesota nepatří k největším a volebně klíčovým státům USA.

Joe Sestak – kandidát do počtu, senátor, viceadmirál a „slovenský prezident“

Když byl zvolen do Sněmovny reprezentantů za stát Pensylvánie, byl Joe Sestak nejvýše postaveným vojákem v Kongresu, ve vojenském námořnictvu to totiž dotáhl až na tříhvězdičkového viceadmirála. Také jeho příjmení naznačuje středoevropský původ. Jeho dědeček a otec do USA přišli z obce Dolné Lovčice na Trnavsku. Otec sloužil rovněž u vojenského námořnictva. Sestak není typickým demokratem a statistiky hlasování ho řadí do pomyslného středu Sněmovny reprezentantů. Reprezentuje v ní volební obvod ve státě Ohio, který je tradičně spíše republikánský. Sestakovou výhodou v primárkách může být nejenom úspěšná kariéra v námořnictvu, ale také fakt, že Ohio bude příští rok v listopadu opět spolurozhodovat o vítězi voleb. Obecně ale Sestak favoritem není, a to nejen protože do hry vstoupil relativně pozdě, pročež nebyl účastníkem první demokratické „dvoj-debaty“.

Steve Bullock – kandidát do počtu a montanský šéf všech guvernérů

Demokratický guvernér Montany Steve Bullock, který stojí v čele tohoto státu od roku 2013, patří k umírněným demokratům s politicky středovými názory. Od roku 2018 Bullock vede Národní asociaci guvernérů, která sdružuje všechny hlavy států. Dříve vedl také sdružení demokratických guvernérů. V roce 2016 byl jediným demokratickým guvernérem, který dokázal obhájit úřad ve státě, kde zároveň prezidentské volby vyhrál republikán Donald Trump. V řadě dílčích názorů se Bullock liší od zbytku širokého pole demokratických uchazečů. Podporuje například uhelný průmysl, který chtějí demokraté většinou z ekologických důvod omezit, a je i pro omezené používání trestu smrti například v případech terorismu.

Kirsten Gillibrandová – kandidátka do počtu, newyorská nástupkyně Hillary v Senátu

Senátorka za stát New York Kirsten Gillibrandová byla guvernérem jednoho z největších amerických států a významné demokratické bašty do Senátu jmenována, když se svého křesla v něm v roce 2009 vzdala Hillary Clintonová, která se tehdy stala ministryní zahraničí. Gillibrandová svůj mandát v Senátu obhájila v doplňovacích (v USA se říká ve speciálních) volbách do Senátu v roce 2010, a znovu v letech 2012 i 2018. Když ještě byla členkou Sněmovny reprezentantů, připojila se ke skupině středových až konzervativních demokratů zvaných Blue Dog Democrats. Po přechodu do Senátu se však její názory posunuly k levé části demokratického spektra, jak to odpovídá náladám v jejím domovském státě.

Bill de Blasio – kandidát do počtu, levicový starosta New Yorku za vysoké daně

Za stát New York kandiduje i starosta nejlidnatějšího amerického města New York Bill de Blasio. Je prvním starostou města v primárkách od roku 1972, kdy to také v barvách demokratů zkoušel John Lindsday. De Blasio je poměrně silně levicovým starostou. Jeho politika stojí na boji proti nerovnosti, kterou většinou zkouší řešit zvyšováním daní pro bohatší Newyorčany. Takto například financoval zavedení obdoby našich jeslí pro malé děti. Jinou „milionářskou“ daň mu zarazil jeho spolustraník a guvernér státu New York Andrew Cuomo. De Blasio navrhoval i zmražení cen nájmů v celém městě. Americká média nepovažují de Blasia za favority demokratických primárek, protože jeho celostátní i lokální čísla podpory nejsou nijak závratná.

John Hickenlooper – kandidát do počtu, sládek i exguvernér bitevního Colorada

Do dlouhé řady demokratických kandidátů se připojil John Hickenlooper. Jeho hlavní politickou devizou je, že do začátku roku sloužil jako guvernér státu Colorado. Ten je považován za tzv. bitevní stát, který není v prezidentských volbách dopředu rozhodnutý a kandidáti obou velkých stran o něj svádí tuhý boj. Hickenlooper se ve svém státě proslavil zejména jako zakladatel jedné z prvních restaurací, která si vaří vlastní pivo. Tento „brewpub“, jak se jim říká v USA, založil ve městě Denver, kde se následně zapojil do komunální politiky a byl zvolen i jeho starostou. Od roku 2011 působil osm let jako guvernér celého státu Colorado. Názorově patří spíše k centristům, je rozpočtově konzervativní a, i když prosazuje ekologickou politiku, je jako vystudovaný geolog zastánce těžby surovin tzv. frackingem.

Michael Bennet – kandidát do počtu, senátor z Colorada jde proti vlastnímu šéfovi

Zajímavý příběh má i kandidatura senátora za stát Colorado Michaela Benneta. Ten bude nejen druhým kandidátem ze stejného státu, ale zároveň i coloradským rivalem svého bývalého šéfa – exguvernéra Hickenloopera. Bennet mu kdysi pomáhal s volební kampaní, když se ucházel o post starosty Denveru. Po úspěchu ve volbách dva roky pracoval jako šéf úřadu nového denverského starosty. Oba politiky spojuje i příslušnost k tzv. umírněným demokratům, kteří jsou se svými názory blízcí politickému středu a jsou otevření nadstranickým dohodám s republikány. Zajímavé je také to, že Michael Bennet je rodákem z indického Dillí, kde jeho otec působil jako poradce amerického velvyslance. Jeho prarodiče z matčiny strany za druhé světové války přežili věznění ve varšavském židovském ghettu.

Tim Ryan – kandidát do počtu, poslanec z Ohia

Tim Ryan je známý jako zástupce mladé generace demokratů, což nejlépe ztělesňuje jeho snaha z roku 2017 sesadit z čela demokratických poslanců Nancy Pelosiovou. Ryan sice v souboji s ní prohrál, ale dostatečně se zviditelnil. Přesto stále nepatří k nejznámějším prezidentským kandidátům. Jeho výhodu tvoří původ z „bitevního“ Ohia a také jeho k levému křídlu se blížící populistická politika, kterou může oslovit dělníky, kteří právě v Ohiu a okolí minule netradičně volili prezidentem pravicového republikána Trumpa.

Jay Inslee – kandidát do počtu, guvernér Washingtonu, který žaloval Trumpa

Demokratický guvernér státu Washington (nejde o hlavní město, ale o stát na severozápadě USA) Jay Inslee patří v rámci strany k umírněným, středovým demokratům. Celostátně na sebe upozornil, když inicioval žalobu, kterou „jeho“ stát Washington u soudu napadl rozhodnutí prezidenta Trumpa, podle něhož do země v rámci boje proti migraci nemohli vstupovat občané sedmi muslimských zemí. Soud Trumpovo rozhodnutí na tomto základě pozastavil. Inslee se následně stal šéfem Demokratické asociace guvernérů a za jeho předsednictví strana získala ve volbách v roce 2017 nových 7 guvernérských postů, což také posílilo jeho prezidentské ambice. Hlavním programovým bodem kampaně je boj proti klimatické změně.

Marianne Williamsonová – kandidátka do počtu, spisovatelka prosazující reparace za otroctví

Duchovní učitelka, autorka několika bestsellerů a aktivista Marianne Williamsonová z Kalifornie už se jednou o vstup do politiky pokoušela, když se jako rodačka z Texasu ucházela coby nezávislá o křeslo ve federální Sněmovně reprezentantů za Kalifornii, kde nyní žije. Specialitou její prezidentské kampaně je velmi podrobně propracovaný na plán na tzv. reparace za otroctví. Podle plánu by vláda USA měla odškodnit všechny černošské Američany a možná i některé karibské státy za dobu, kdy fungovalo otroctví. Williamsonová by takto ráda rozdělila celých 100 miliard dolarů. Její celkový politický program ji i kvůli podobným návrhům řadí k silně levicovému křídlu Demokratické strany.

Andrew Yang – kandidát do počtu, podnikatel a zastánce nepodmíněného příjmu

Podnikatel a filantrop Andrew Yang se narodil ve státě New York jako syn imigrantů z Tchaj-wanu. Yang je teprve třetím člověkem s původem ve východní Asii, který se uchází o prezidentskou nominaci jedné ze dvou velkých stran. Navíc nemá žádnou politickou zkušenost. Yanga si ale během svého prezidentování jako úspěšného podnikatele všiml Barack Obama, který ho ocenil jako inovativního "Mistra změny" a později z něj dokonce udělal vyslance USA pro globální podnikání.

Svou kampaň chce postavit zejména na návrhu univerzálního nepodmíněného příjmu pro všechny občany, který nazývá "dividenda svobody". Dokonce přišel s návrhem, že bude vyplácet jednomu z občanů státu New Hampshire (náhodou jde o druhý stát v pořadí primárek) každý měsíc z vlastní kapsy tisíc dolarů. Podporuje ale také nejlevicovější verzi reformy zdravotního pojištění Medicare-for-all, „humánní“ kapitalismus a ekologickou daň na pohonné hmoty.

Mike Gravel – 89letý outsider, senátor a matador přímé demokracie

Nejstarším kandidátem mezi demokraty je bývalý senátor za Aljašku Mike Gravel, kterému je aktuálně 89 let. V době své práce v Senátu k jeho hlavním tématům patřil návrh na ukončení odvodů do americké armády během vietnamské války. To potvrzuje, že jde o politického veterána, který v Senátu USA zasedal v letech 1969 až 1981. Už v roce 1972 usiloval o nominaci na viceprezidentského kandidáta a do demokratických prezidentských primárek se zapojil i v roce 2006. Nyní kandiduje hlavně proto, aby do primárkové debaty vnesl své hlavní téma – zavedení přímé demokracie na federální úrovni. Gravel prosazuje nejenom celoamerické referendum, ale i lidovou iniciativu, jejímž prostřednictvím ve spojení s lidovým hlasováním by občané mohli prosazovat zákony.

Seth Moulton – outsider, poslanec

Málo známý uchazeč o prezidentský úřad Seth Moulton se pokouší zlomit tradici. Podle ní se prezidentem nestávají členové Sněmovny reprezentantů. Naposledy totiž takto uspěl James Garfield v roce 1880. Moulton patří k mladší generaci demokratů, hlasuje jako umírněný, ale zároveň často kritizuje nejenom prezidenta Trumpa, ale i „vlastní“ demokratické stranické vedení.

Wayne Messam – outsider, Afroameričan a starosta z Floridy

Pětačtyřicetiletý starosta města Miramar, které patří do metropolitní oblasti Miami na Floridě, Wayne Messam je dalším Afroameričanem v početném demokratickém kandidátském poli. Oba jeho rodiče se narodili na Jamajce. Messam se původně živil jako majitel stavební firmy. Celostátně ale není další černošský politik se zájmem o Bílý dům příliš známý. Jeho politické postoje se blíží spíše stranické levici, navrhuje například odpuštění všech dluhů ze studentských půjček.

Tulsi Gabbardová – outsider, vojačka, Samoanka, hinduistka a poslankyně za Havaj

Demokratická členka Sněmovny reprezentantů za stát Havaj Tulsi Gabbardová je původní profesí vojačka, která sloužila v Iráku. V roce 2012 se stala první členkou federálního parlamentu, která je původem z amerického závislého území Americká Samoa a zároveň také první hinduistickou členkou Kongresu. Kritička amerických vojenských zásahů v Afghánistánu a Iráku se v lednu 2017 bez vědomí vedení Sněmovny setkala během cesty do Sýrie s tamějším diktátorem Bašárem Asadem. Uvnitř strany Tulsi Gabbardová, která není americké veřejnosti příliš známá, patří spíše k více levicovému křídlu.

John Delaney – outsider, první kandidát, poslanec

Už téměř dva a půl roku před samotnými prezidentskými volbami v roce 2020 se John Delaney přihlásil jako vůbec první uchazeč o Bílý dům. Delaney je člen Sněmovny reprezentantů ze státu Maryland. Málo známý demokrat patří ke středovému křídlu strany a zřejmě nebude patřit k favoritům na demokratickou nominaci pro samotné volby.

Republikáni: Trump versus libertarián Weld

Mnohem jednoduší je situace u republikánů, kde funkci prezidenta obhajuje Donald Trump. Strana primárky uspořádat musí, ale případní protikandidáti úřadujícího prezidenta v nich tradičně nemají žádnou šanci. Republikánské primárky by se konaly, i kdyby se proti Trumpovi nikdo nepřihlásil, protože i republikáni musí zvolit delegáty na svou konvenci – republikánský nominační sjezd, a konání primárek předepisují v některých státech zákony.

Donald Trump – superfavorit

Nominaci za republikány oficiálně obhajuje vítěz prezidentských voleb z roku 2016 Donald Trump. V New Yorku žijící bohatý podnikatel do politiky na vlastní účet vstoupil právě až před čtyřmi lety, kdy bez zkušenosti z volených funkcí pro mnohé překvapivě zvítězil nejenom v široce obsazených republikánských primárkách, ale také v samotných volbách, v nichž sice získal celkově méně hlasů než demokratka Hillary Clintonová, ale předstihl ji v počtu delegátů a stal se proto 45. prezidentem USA. Trumpova politika je těžko zařaditelná do ideologických kategorií, ale každopádně platí, že ho do Bílého domu v roce 2016 vynesla široká koalice postavená hlavně na bělošských voličích, a to včetně těch (například dělníků), kteří dosud většinou hlasy dávali demokratům. Podpora Trumpova prezidentování není během jeho prvního funkčního období příliš vysoká, ale v roce 2018 začala postupně stoupat.

Bill Weld – libertarián, outsider

Prvním reálným soupeřem úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa v republikánských primárkách se stal Bill Weld. Bývalý úspěšný republikánský guvernér státu Massachusetts zasáhl do prezidentských voleb už v roce 2016, kdy byl viceprezidentským kandidátem Libertariánské strany v tandemu s hlavním libertariánským kandidátem Gary Johnsonem. Tentokrát se Weld vrátil k republikánům a vyzve v primárkách prezidenta Trumpa. Weld si věří, že by s pomocí nezávislých voličů mohl Trumpa porazit, což je ale zatím hodně nereálné. Trumpa Weld kritizuje, protože prý opovrhuje americkými občany. Samotný Weld patří podle svých politických názorů k politickému středu.

Třetí strany a nezávislí

V amerických prezidentských volbách se pravidelně pokouší kandidátům dvou největších stran konkurovat zástupci menších stran nebo nezávislí kandidáti. Jejich výsledky jsou většinou natolik malé, že celkový výsledek neovlivní.

Howard Schultz – Mr. Starbucks, nezávislý kandidát

Zájem o prezidentskou kandidaturu tentokrát jako nezávislý projevil bývalý šéf firmy Starbucks a miliardář Howard Schultz. Z úvah bývalého šéfa světoznámé kavárenské firmy, dřívějšího majitele týmu Seattle Supersonics v basketbalové NBA a dlouholetého podporovatele demokratů, že bude kandidovat na prezidenta jako nezávislý, musí bolet hlava hlavně právě demokraty. Schultzova kandidatura by totiž mohla rozdělit protitrumpovský voličský tábor a ve výsledku ulehčit současnému prezidentovi cestu k obhajobě místa v čele Bílého domu. Howard Schultz ale svou kampaň v červenci 2019 ze zdravotních důvodů dočasně pozastavil.

John McAfee – libertarián, autor antiviru, podporovatel kryptoměn

Asi nejznámějším uchazečem o prezidentskou nominaci v Libertariánské straně je John McAfee. Zakladatel stejnojmenné firmy, zabývající se počítačovou bezpečností, se o prezidentskou nominaci v největší z malých amerických stran ucházel už před čtyřmi lety, ale prohrál s Gary Johnsonem. Tentokrát chce dolarový milionář McAfee svou kampaň postavit zejména na podpoře rozvoje kryptoměn.

Kandidáti, kteří odstoupili

Je běžné, že někteří kandidáti v průběhu „primárkové“ z boje odstoupí. Letos to dokonce dva kandidáti udělali ještě před samotnými prvními primárkami ve státě Iowa.

Eric Swalwell – demokrat, mladý bojovník za regulaci zbraní

Mladou generaci a celostátně méně známé politiky chtěl v demokratické prezidentské kampani zastupovat také člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie – Eric Swalwell (39). Prioritou jeho nyní už ukončené kampaně se měl stát boj za větší regulaci nošení zbraní. Swalwell je velký propagátor moderních technologií, a například chce, aby členové Kongresu mohli hlasovat na dálku elektronicky, což by jim dalo více času na kontakt s voliči v jejich volebních obvodech. Svou prezidentskou kampaň ukončil už v červenci 2019.

Richard Ojeda – demokrat, voják a podporovatel stávek

Přesně pět dní po tzv. midterms elections (volbách v polovině prezidentského volebního období) oznámil 11. listopadu svou kandidaturu bývalý voják se zkušeností z Afghánistánu i Iráku a senátor státu Západní Virginie Richard Ojeda. Tento demokratický zákonodárce na úrovni jednoho ze států USA se označuje za umírněného, ale jeho politika je spíše levicově populistická. Celoamerické pozornosti se těšil krátce, když v roce 2018 podporoval stávku učitelů. Na úrovni Západní Virginie je známý také díky tomu, že vede boj za legalizaci konopí, ale ani to mu nepomohlo prezidentskou kampaň nastartovat a už v lednu 2019 z ní odstoupil.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější