Řízení Prahy je světový unikát, úřady jsou mocnější než politici. Návod na změnu není složitý
Česko čekají na podzim komunální volby. Naše samosprávy jsou však nastaveny jako velmi slabé a mají v řízení měst výrazně svázané ruce. Nejvíc se to projevuje u Prahy, která potřebuje dělat velké změny a potřebuje při tom mnohdy svolení mnoha aktérů, které jiná města nepotřebují. Jak se skutečně řídí Praha? Za co nesou odpovědnost politici a co nemůžou dělat, ale měli by? O tom je debata podcastu Padni komu padni se čtyřmi experty: ředitelem IPR Praha Ondřejem Boháčem, bývalým ředitelem kanceláře primátora Jiřím Hoskovcem, expertkou strategické spolupráce měst Lucií Párou a ekonomem Jakubem Stuchlíkem. Debata se odehrála 11. května v CAMPu Praha, nyní vám nabízeme její záznam.
V zahraničí mohou starostové a primátoři dělat mnoho rozhodnutí, která jim český systém neumožňuje. "Primátor Bratislavy udělá za den třeba sto rozhodnutí, která u nás trvají půl roku," říká jako příklad Ondřej Boháč. V mnoha městech pak přímo samospráva vydává například stavební povolení.
Ilustrací tohoto je třeba přestavba magistrály, kterou město plánuje. Jenže narazí hned na mnoho legislativních či byrokratických potíží. Například k budově Hlavního nádraží nejspíš nebude možné přidat stromořadí, protože v památkově referenčním období tam nebyly. Stejně tak možná nebude možné na magistrálu přidat cyklopás, protože by se změnil památkově chráněný profil vozovky... a podobných případů existuje mnoho, některé z nich v debatě přibližujeme. V neposlední řadě jde taky o peníze. Praha je například jediná evropská metropole, které stát nepřispívá na stavbu nového metra, ani na městský (tedy vnitřní) okruh.
Jak přesně tedy rozpohybovat česká města? Které pravomoci by měli dostat primátoři či zastupitelstvo? A co dobrého se v Praze v posledních letech povedlo navzdory těmto složitostem? To vše rozebíráme v debatě, jejíž záznam najdete v úvodu článku.
