Nádherná hra s trochu repetetivním gameplayem a občas nepříjemnou lineárností.

Nádherná hra s trochu repetetivním gameplayem a občas nepříjemnou lineárností. Zdroj: Focus Entertainment

Plague Tale: Requiem je nádherně vypadající a znějící hra.
Nádherná hra s trochu repetetivním gameplayem a občas nepříjemnou lineárností.
Nádherná hra s trochu repetetivním gameplayem a občas nepříjemnou lineárností.
Nádherná hra s trochu repetetivním gameplayem a občas nepříjemnou lineárností.
Plague Tale: Requiem je přenádherný audiovizuální zážitek s hromadou atmosféry. Jen gameplay... pokulhává.
8
Fotogalerie

Plague Tale: Requiem je nádherný audiovizuální zážitek a průměrná hra

Plague Tale: Requiem je řádným pokračováním populární jedničky. Stejně jako ona vypadá fantasticky, stejně jako ona má zajímavý příběh a dobře napsané postavy. A bohužel, stejně jako ona moc nedá na gameplay. 

Když jsem se dočetl, že z Last of Us bude seriál na HBO, byl jsem naprosto a upřímně zmaten. Proč by někdo točil seriál Last of Us? Vždyť ten seriál existuje, jmenuje se Last of Us. Akorát neběží v televizi, ale na Playstationu a místo přeskakování znělky každou hoďku hrajete pár minut průměrnou cover based shooter.

Protože to je to, co Last of Us je, vážně skvělý seriál s průměrnou hrou uvnitř. 

Já jsem člověk, který věří, že videohry jsou umění. Nemám ale rád ty kompilace, které se vám snaží dokázat uměleckost média tím, že vám přehrávají ty srdceryvnější cutscény poslední dekády. Ne. Já věřím, že videohry jsou natolik umění, nakolik umělecky použijete to, čím je médium hry speciální a výjimečné. Tedy samotný gameplay, že. 

Film může mít sebelepší scénář, ale nic to nepomůže, když je to zkrátka hnusně natočený film. Kniha zase může mít fantastickou obálku a vynikající námět, ale když není dobře napsaná, tak to prostě není dobrá kniha. A hra může vypadat sebelíp a být sebelépe nadabovaná a napsaná, ale jakmile pokulhává samotné hraní, tak má velký problém.

Plague Tale: Requiem je přesně tenhle poslední případ. 

Hra především

Mimochodem, vedle první poloviny Plague Tale: Requiem působí i to Last of Us jako totální sandbox. Dokonce mám pocit, že první dvě tři hodiny hraní jsem jenom chodil přesně vytyčenou trasou z bodu A do bodu B a občas jsem zmáčkl Ečko. Tím z nějakého důvodu Asobo studio otevírá svoji hru. Pak se to postupně a pomalinku zlepšuje, protagonistka Amicia získává nové schopnosti, vylepšuje zbraně, levelí a někdy v sedmi osmi hodinách hraní se začnou do té doby lineární prostory rozšiřovat. V tu chvíli už máte v rukou něco, co by se dalo považovat za gameplay.

A taky jste strávili jeden pracovní den tím, že jste Amicii levelili, takže jste investovali svůj čas a schopnosti a teď už jste připoutaní. 

Ale abych jenom nehanil, druhá polovina hry je vážně mnohem zábavnější. Jednak se vám pod rukama točí různí společníci, kteří hru trochu oživí. Taky proto, že si trochu vylevelíte svůj gear a skilly a máte v těch otevřenějších prostorech více možností se vyblbnout. A je pravda, že to povětšinou není +10 damage, ale často schopnosti, které mění dynamiku hry. Což je super. 

Akorát Plague Tale: Requiem používá takový ten Skyrim tríček „levelíš podle toho, jak se v akci chováš”. Ale narozdíl od Skyrimu je to tady trochu rozbité. Já jsem třeba patnáctiletou Amacii vedl k agresivnímu stylu a chtěl jsem dostat co nejvíc agresivních bodíků, ale hra nikde například pořádně nevysvětlí, co se považuje za „agresivní” a co za „oportunistické” chování, takže jsem chtě nechtě levelil dva stromy.

A já nejspíš chápu záměr tohoto kroku. Během hry máte vážně pocit, že Amicia roste a z kořisti se pozvolna stává lovec. Je to vyjádřeno skrz gameplay, podporuje to příběh skrz samotné hraní a ke konci máte pocit, že jste si něčím prošli, to je všechno vážně fajn. Bohužel, v případě Plague Tale to je na úkor herního zážitku po docela dlouhou dobu hraní. 

Pastva pro oči

Pozitiva! Hra je… nádherná. Jakože nádherná. Nejen grafika, ale i artstyle. Potemnělou Akvitánii jedničky vystřídala jižní Francie, všechno je mnohem barevnější a veselejší a jakýkoli pád do temnot díky tomu mnohem dramatičtější. Animace postav přirozené, dabing senzační a hudba jednoduše fantastická. Obzvlášť tedy hudební motiv hlavního menu poputuje na můj playlist. Mimochodem, hra vychází s českou lokalizací a nutno říct, že se titulky docela povedly.

V podstatě celá prezentace hry je excelentní. A na PC hra běžela jako na drátkách, i když jsem nikde nenašel možnost si pohrát s frameratem a byl jsem uvězněn na defaultních třiceti. Ale to je možná tím, že jsem hrál hru ještě před vydáním. 

Meh

V zásadě, pokud vám nevadí pár hodin koukat na interaktivní film. Pokud se vám líbil první díl. Pokud považujete Last of Us za skvělou hru, tak není možné, aby se vám Plague Tale: Requiem nelíbil. Příběh je fajn, postavy sympatické, všechno vypadá špičkově.

Nicméně pokud si chcete doopravdy zahrát stealth akci, která se odehrává v pseudohistorickém světě, kde řádí nadpřirozený krysí mor a v níž zachraňujete nevinné dítě… tak si znovu dejte Dishonored.