Herec Toni Servillo: Chtít čas na přemýšlení je dobrý zvyk. Bohužel dnes je to považováno za ztrátu času
Cynický zpěvák, zamilovaný hoteliér, hédonický novinář, nevěrný otec. Silvio Berlusconi, Giulio Andreotti a nyní italský prezident. Všechny tyto role si zahrál TONI SERVILLO (67) pod vedením Paola Sorrentina, a hlavně Sorrentinovy filmy, jako Božský či Velká nádhera, z něj udělaly jednoho z nejznámějších italských herců dneška. Za společnou novinku Milost, která je právě k vidění v českých kinech, si sympaticky ležérní šedesátník a milovník doutníků vysloužil Volpiho pohár na festivalu v Benátkách a nominaci na svou třetí Evropskou filmovou cenu.
Politiky nebo třeba policisty ve filmech rádi sledujeme, v reálném životě je ovšem příliš rádi nemáme. Proč si myslíte, že nás na plátně tak fascinují?
Protože my herci jsme žongléři, rádi tak trochu obelháváme lidi a publikum se rádo nechává obelstít. To je vlastně ten trik filmu – velká iluze. A to je i základ herectví: vejít do temné místnosti a odevzdat se tam fascinaci světem, který neexistuje. Ve filmu všechno vypadá a funguje lépe než v životě, je to určitá hra. V reálu to nikdy neskončí tak jako ve filmech, proto lidi filmy tolik přitahují.
Váš prezident z Milosti, Mariano De Santis, je někdy skoro až paralyzovaný tím, jak přemýšlí o svém dopadu a odkazu. Je podle vás namístě do tak velké míry a detailu promýšlet, co po nás zůstane?
Myslím, že to je dobrý zvyk. De Santis se snaží následovat svou vnitřní posedlost pochybnostmi. Je to jurista, učenec, muž práva. Do věcí se noří, analyzuje všechny detaily a žádá o více času na přemýšlení. Opakovaně. Je to svým způsobem i pozvání pro moderní dobu – zkusit rozvažovat věci, místo aby se dělala velmi rychlá rozhodnutí, jak se to dnes děje. Žádat o čas na rozmyšlenou je v současnosti považováno za ztrátu času, všechno se dělá v rychlém tempu. Do jisté míry to je diktované reklamou a jejími krátkými slogany, které si lidé mají osvojit a následovat. De Santis naopak spravuje svou moc velmi opatrným a zdlouhavým způsobem. Vždy se obrací k morálce, etice. Myslím, že právě jeho pozornost k detailům ho někdy nutí udělat krok zpět. Věnovat pozornost každé jednotlivosti je bohužel něco, co se dnes už vytratilo.
Hrdina Milosti mezi svými pochybami také hledá lehkost. Je lehkost důležitá i ve vaší práci nebo v životě obecně?
Je velmi, velmi důležitá a také je velmi těžké jí dosáhnout. Existuje známý příběh o francouzském spisovateli z 18. století, který se omlouvá jednomu svému příteli slovy: Chtěl bych mít víc času, abych vám mohl napsat kratší dopis. O to se, myslím, snaží každý umělec bez ohledu na to, jaký typ vyjadřovacích prostředků používá – chce redukovat, redukovat, a dostat se tak k tomu podstatnému.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
