Podle vyjádření některých demonstrantů kamery na měření rychlosti pouze generují příjmy, které „obírají“ chudší občany. V současnosti je ve Francii necelých 3300 kamer, z nich bylo alespoň nějakou dobu mimo provoz 1750 zařízení. Některé radary navíc pořád nefungují.
Způsobuje to výpadky příjmů, ale podle expertů to ohrožuje také bezpečnost silničního provozu, protože řidiči na místech, kde vědí, že kamery nefungují, porušují častěji předpisy.
Část kamer je pořád takzvaně zaslepena. Jsou překryty páskou nebo něčím jiným. Pokud je správa silnic opraví a dá do provozu, žluté vesty při protestech kamery zase „zlikvidují“.
Původně hnutí „žlutých vest“ vzniklo jako protest proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot, ale pak se demonstrace rozrostly v celonárodní hnutí proti vládě. Kromě jiného byly jako terče vybrány i kamery na měření rychlosti, nebo mýtné brány na dálnicích, za které část „vest“ také nechce nic platit.
Poškozování nebo ničení kamerových systémů je ve Francii kvůli možnému ohrožení bezpečnosti považováno za trestný čin, za který může být uložena pokuta až do výše 100 000 eur nebo maximálně sedmiletý trest vězení.
