nahoru

Kus duše v trávícím ústrojí: Jak spolu souvisí mozek a střevo?

Cyril Höschl20. ledna 2018 • 14:00
Střevo
Střevo
• foto: 
Marek Douša

Je neuvěřitelné, jak úzká souvislost existuje mezi složením střevní mikroflóry a naším zdravím. A to nejen fyzickým, ale i duševním.

Dobrý den, pane Höschle!

Četla jsem, že mozek a střevo spolu souvisí víc, než si myslíme, a že dokonce naše chování ovlivňují baktérie, které žijí v našem střevě. Sama jako trémistka, jež ví, co to je průjem ze strachu, mohu tuto souvislost potvrdit. Ví se o tom něco konkrétního? Zkoumá se to?

Alena B., Pelhřimov

Naše střevo a mozek jsou vskutku pozoruhodně obousměrně propojeny, a to jak vývojově (svět nejdřív „chápeme“ tím, že ho ochutnáváme), tak fyziologicky, neuroendokrinně, metabolicky a chemicky či působením imunitního systému. Střevní mikroflóra (mikrobiota) čítá pět set až tisíc druhů mikroorganismů o celkové hmotnosti asi 1,5 kg, jež obývají naše střevo. Genetická informace obsažená v jejich DNA se nazývá mikrobiom.

Dělí se na „hodné“ a „zlé“. Ty hodné, symbionty jako bifidobaktérie, laktobacily, Faecalibacterium Prausnitzii, některé bakteroidy aj.), zejména jejich rozmanitost, podobně jako nízkokalorická strava, pohyb, probiotika či fekální transplantace snižují propustnost střevní stěny, průnik jedovatých zplodin a prozánětlivé látky imunitního systému (cytokiny), a naopak zvyšují tvorbu „dobrých molekul“ (indolů) a žádoucí citlivost k inzulínu.

Lysohlávkami proti depresi? Nový výzkum příchází s překvapivě slibnými výsledky

Ty „zlé“, patobionty, jako Clostridium difficile (kmen Firmicutes) spolu s kalorickou a tučnou stravou, stresem a antibiotiky, která zničí ty „hodné“, působí naopak. Nerovnováha ve prospěch patobiontů zvyšuje riziko metabolických (diabetes mellitus druhého typu), kardiovaskulárních a zánětlivých poruch. Střevní mikrobiota ovlivňuje mozek a chování také působením na tvorbu serotoninu, jenž hraje jako neuropřenašeč důležitou roli například v mechanismu účinku antidepresív, ale původně byl objeven ve střevech (!),

a také na tvorbu „hodných“ cytokinů a metabolitů, jako jsou butyráty, jež mění propustnost bariéry mezi krví a mozkem. Mikrobiální osazení střeva v experimentech na hlodavcích mění jejich hladinu úzkosti a pohybovou aktivitu, čímž moduluje i úmrtnost, která je zvýšena při nedostatku úzkosti a zvýšené motorice bezmikrobních zvířat a snížena po opětném osazení střeva symbionty. Střevní mikrobiota chrání střevní stěnu, vytváří některé vitamíny, rozkládá potravu, získává z ní živiny, učí imunitní systém rozpoznávat nepřátele, tvoří protizánětlivé látky, brání „škodlivým“ mikrobům, aby se v nás usadili, moduluje jedovatost požitých chemikálií pro naše játra a mnoho dalšího.

Jeden z nejvzácnějších dravců Evropy, legendární „rozbíječ kostí“, se definitivně…

Lidský genom čítá asi 20 tisíc genů, zatímco náš celkový (nejen střevní) mikrobiom má až 20 miliónů genů! Dalo by se tedy s nadsázkou říci, že jsme lidmi jen asi z jedné tisíciny. Rozvoji zdravé mikrobioty napomáhají přirozené porody, mazlení a soužití s domácími zvířaty.

Děti, jež měly psa, mají o 13 % nižší riziko astmatu než jejich vrstevníci bez psa. Ano, zkoumá se to, je to nyní dokonce hit a rozmáhají se také pokusy léčit některé metabolické, autoimunní a psychické poruchy nejenom probiotiky („hodnými“ baktériemi), ale též fekálními transplantacemi, tj. vylepšením narušené střevní mikrobioty pomocí zdravé stolice od zdravého dárce. Na výsledky se můžeme opatrně těšit.

Jste po svátcích z rodiny na prášky? Psycholog radí, jak vyzrát na vánoční hádky
Hraní si na boha: Vědci umí vzkřísit vyhynulá zvířata. Je to etické?



Klíčová slova: věda, mozek, střevo



Kurzy měn
25,820
22,400
29,280
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější