Mentální anorexie (MA) postihuje ženy asi desetkrát častěji než muže, ale i u těch se někdy vyskytuje. MA trpí zhruba jedno až čtyři procenta žen a 0,2–0,3 % mužů. Důležitou známkou mentální anorexie je kromě významného úbytku hmotnosti také porucha vnímání vlastních tělesných proporcí (připadá si obézní navzdory vychrtlosti), manipulace s jídlem, strach z přírůstku hmotnosti a mnoho dalších příznaků, včetně ztráty menstruace u žen (amenorea), lanuga (jemné ochlupení po těle a v obličeji), posedlosti cvičením, zvracení, projímání, diet, rituálů, zimomřivosti, nízkého krevního tlaku, určité izolace, deprese, sebepoškozování a mnoho dalšího. Jsou dva hlavní typy MA: jedni se přejídají („binge eaters“) a pak s pocity viny zvracejí či se projímají („zvraceči a projímadláři“), druzí přehnaně cvičí anebo prakticky nejedí („dietáři“). U středně těžké mentální anorexie je body mass index (BMI) pod 17, u těžké pod 16; BMI je tělesná hmotnost dělená čtvercem tělesné výšky (kg/m2). Úmrtnost pacientů s MA je asi dvanáctkrát vyšší než v obecné populaci, a riziko sebevraždy je dokonce šestapadesátkrát vyšší. Asi polovina žen s mentální anorexií dosáhne úpravy stavu, dalších 20–30 % pouze částečně.
Když se mentální anorexie neléčí, dostavují se někdy smrtelné komplikace v podobě selhání srdce či ledvin. Příčiny MA jsou jak genetické (dvojčecí studie naznačují dědivost 28–58 %), tak psychologické (traumata v dětství, sexuální zneužívání, nízké sebevědomí) a sociální (jedinci s mentální anorexií jsou častěji v kontaktu s kulturními vlivy, jež podporují hubnutí). V Africe mentální anorexie u původního obyvatelstva neznali až do doby, kdy v některých oblastech výrazněji stoupla životní úroveň. Svou roli sehrávají i média upřednostňující ideál štíhlosti. Vinny bývají také profesní nároky u modelek, baletek, gymnastek apod. Zajímavým mechanismem je jakási závislost na látkách, jež se v mozku uvolňují při hladovění a fyzické činnosti. Některé jedince s mentální anorexií hladovění či fyzické cvičení euforizuje jako droga. Omezení potravy a fyzická aktivita vyvolávají u laboratorních krysích samic příznaky podobné MA. Proč jenom u samic, je víceméně záhadou, neboť u krys móda, profesní zájmy a média zjevně nehrají žádnou roli. Vyšetření mozkové činnosti pomocí magnetické rezonance identifikuje u osob s mentální anorexií tzv. insulární kůru a kortiko-limbické struktury jako oblasti mozku zodpovědné za příznaky MA. Ovšem navzdory tomu všemu příčin, proč váš známý normálně nejí, může být víc.
Kromě mentální anorexie může jít třeba o depresi, jež někdy vede k drastickému zhubnutí, o nějaké soukromé dietetární přesvědčení či o paranoidní obavy ze škodlivosti či otrávenosti potravy. Blízko k tomu mají všelijací strašpytlové s „éčky“, toxiny, postřiky, jedy apod. Bludné důvody k odmítání stravy mohou být prvními známkami psychotické poruchy, například schizofrenie, případně důsledky indukované psychózy (šílenství ve dvou, „folie à deux“). Poznat se to dá nejlépe psychiatrickým vyšetřením.
