Návrat HMS Beagle: Loď, která ze své pětileté plavby kolem světa přivezla evoluci
Na kalendáři bylo právě 2. října 1836, když do přístavu v britském Falmouthu vplula HMS Beagle. Měla za sebou bezmála pětiletou výzkumnou plavbu kolem světa. V posádce byl mladý přírodovědec Charles Darwin, který z výpravy přivezl poznatky, jejichž zveřejnění odpálilo bombu jménem evoluční teorie. Darwinovo tvrzení, že vývoj života proběhl samovolně a netrval biblických šest dní, bylo největším kulturním šokem 19. století – a mnozí ho nevydýchali dodnes.
Představte si, že máte hromadu nahodile posbíraných ozubených koleček, osiček, šroubků a pružin. Nasypete je do pytle a nějaký čas třesete. Myslíte, že pak v pytli najdete budík? Asi ne, že.
Tak nějak zní argumenty kreacionistů (lidí věřících bibli doslova) a dalších oponentů Darwinovy evoluční teorie. Podle nich něco tak složitého a mnohotvárného, jako je pozemský život, nemohlo vzniknout bez tvořivé účasti nějaké inteligentní entity, tedy nejspíš Boha.
Jenže majitel automatické pračky si už tak jistý nebude, protože tenhle stroj za pár hodin míchání zaváže ponožky na uzel, prostěradlo schová do povlaku polštáře, kalhoty obrátí naruby, a ještě do nich zastrčí triko... Kdyby se pračka točila tři a půl miliardy let, kdo ví, co by z ní vylezlo. A kdyby měla buben velikosti planety a všechno, co v něm vzniklo, se ocitlo v konkurenčním boji o živiny a energii s ostatními produkty míchání...
Charles Darwin to opatrně vyjádřil v méně kuchyňském stylu: „Na základě principu přírodního výběru s rozbíháním znaků se nezdá být nepravděpodobné, že všechny organismy, které kdy na této planetě žily, mohou pocházet z jediné prapůvodní formy.“
A na jiném místě to upřesnil tak, že jedinci více přizpůsobení svému prostředí mají větší šanci na přežití, rozmnožování a předání dědičných rysů dalším generacím. To je přírodní výběr.
Dneska na tom většinou nevidíme nic pobuřujícího, jenže v polovině 19. století to lidé viděli jinak. Kde jsou v Darwinově tvrzení bible a Bůh?
Protekční student
Charles Robert Darwin se narodil 12. února 1809 jako páté ze šesti dětí majetného lékaře a finančníka Roberta Darwina. Ten se sice do historie lidského poznání ničím pozoruhodným nezapsal, ale mezi Charlesovými předky byli i zajímavější lidé. Na prvním místě dědeček, doktor medicíny Erasmus Darwin (1731–1802), který vedle lékařské praxe a fyziologického bádání provozoval také filozofii (byl jedním z předních hlasatelů osvícenství) i poezii a hlasitě nesouhlasil s otroctvím. Zabýval se také úvahami o přírodě a nejspíš nebude náhoda, že v jeho spisech jde najít mlhavé zárodky myšlenek, které jeho vnuk později dotáhl do konce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
